Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.
Nedostatek paliv, uzavírání škol a probíhající konflikt mezi „malijskou vládou a teroristickými živly“ v blízkosti hlavního města Bamaka zhoršují nepředvídatelnost bezpečnostní situace v metropoli, uvedlo americké velvyslanectví.
Takzvaná Skupina podporující islám a muslimy (JNIM), která je odnoží teroristické sítě al-Káida, oznámila zákaz dovozu paliv ze sousedních států do Mali začátkem září. Ozbrojenci JNIM v uplynulých týdnech zaútočili na stovky cisteren, které přejely hranice, a zapálili je.
Islamisté prosazují právo šaría
Džihádisté chtějí mimo jiné zrušení veřejných škol a zavedení islámského práva šaría. Od poloviny října skupina vyžaduje, aby ženy nosily závoj a byly odděleny od mužů ve veřejné dopravě. Podle některých zpráv byly na jihovýchodě země zbičovány ženy, jež se novým nařízením vzepřely, upozornil francouzský list Le Monde.
Ministr školství Amadou Sy Savane začátkem týdne ve státní televizi oznámil, že všechny vzdělávací instituce zůstanou uzavřeny do 9. listopadu, a uvedl, že blokáda ovlivnila pohyb zaměstnanců a studentů. Úřady podle něj „dělají vše pro to, aby krizi ukončily a aby se výuka mohla obnovit“.
Mali je vnitrozemský stát, takže veškeré dodávky paliv se dovážejí po silnici ze sousedních států, jako je Senegal a Pobřeží slonoviny. V Bamaku se v posledních týdnech tvoří kolem čerpacích stanic dlouhé fronty, napsal britský server BBC News.
Česká diplomacie dlouhodobě varuje před cestami do Mali a rovněž vyzývá k urychlenému opuštění země. „Vzhledem k přítomnosti teroristických skupin a velkému riziku únosu nedoporučujeme cestovat do Mali a překračovat pozemní hranice s Mauritánií, Burkina Fasem a Pobřežím slonoviny,“ píše na webu Černínský palác.
V hlavní roli armáda
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně ozbrojencům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, bezpečnost v zemi se však nezlepšila, a intenzita útoků se naopak zvýšila.
V zemi v současnosti vládne vojenská junta vedená generálem Assimim Goïtou. Vůdce puče zrušil volby, rozpustil politické strany, uvěznil oponenty, umlčel média a uzavřel zemi pro zahraniční novináře. Nedokázal však zabránit blokádě hlavního města, a tak odvolal nedávno vysoce postavené armádní představitele pro „nedostatečné výsledky“, uvádí Le Monde.
Příklon k Rusku
V posledních letech se Mali odvrátilo od dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko. V zemi skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které od roku 2013 sloužili vojáci z více evropských států. Své síly z bývalé kolonie úplně stáhla i Francie.
V zemi naopak na pozvání vládnoucí junty působí jednotky ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, v současné době nově nazývané Africa Corps. Džihádistické povstání však pokračuje a velké části severu a východu země zůstávají mimo vládní kontrolu, podotýká BBC.
