Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.
Podle Černochové se na stažení vojáků jednotně dohodla celá koalice zemí, jež do ní byly zapojeny. „My jsme dokonce měli na podzim této misi velet, bohužel se to již nestane,“ řekla po zasedání s kolegy z NATO v Bruselu. Stahování české armády podle ní začne v příštích týdnech.
Ministryně nevyloučila, že by čeští vojáci z Takuby byli nasazeni v jiné zemi regionu, musela by to však nejprve schválit vláda i parlament. Žádnou žádost o působení v oblasti zatím Česko nedostalo, dodala Černochová.
Podle Černochové je odchod evropských sil z Takuby reakcí na politický vývoj v Mali. Ministerstvo obrany uvedlo, že kvůli aktivitám přechodné malijské vlády chybí podmínky pro efektivní působení operace. Stažení z Mali chce nyní armáda naplánovat, trvat bude týdny až měsíce.
„Kvůli četným překážkám ze strany malijské přechodné vlády Kanada a evropské státy působící po boku (francouzské) operace Barkhane a v rámci mise Takuba soudí, že tamní podmínky už neodpovídají současnému vojenskému závazku bojovat proti terorismu v Mali. Rozhodly se proto, že začnou s koordinovaným stažením příslušných jednotek z malijského území,“ uvedl Elysejský palác.
V regionu koalice zůstane
Země zároveň chtějí v regionu zůstat, a to zejména v Nigeru a státech Guinejského zálivu. Plány na reorganizaci mají v úmyslu představit do června 2022. „Srdcem této vojenské operace už nebude Mali, ale Niger,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Uzavření posledních francouzských základen v Mali podle něj bude trvat čtyři až šest měsíců. Zároveň zdůraznil, že francouzské síly zůstanou nasazené v sousedním Burkina Fasu, kde je od letošního ledna rovněž u moci vojenská junta. Macron rovněž odmítl, že by Francie v Mali selhala.
Francie proti islamistickým skupinám v Sahelu bojuje už devět let. Vztahy mezi Bamakem a Paříží se postupně zhoršovaly od srpna 2020, kdy vojáci uskutečnili v africké zemi puč. Kritiku vzbudilo také odložení voleb, které měly vést k návratu demokratického systému. Koncem ledna junta vyhostila z Bamaka francouzského velvyslance a vyzvala Dánsko, aby okamžitě ze země stáhlo své vojáky.
Mise Takuba v Mali působí z francouzské iniciativy od roku 2020, podílí se na ní zhruba čtrnáct evropských zemí včetně Česka. Česká armáda do ní vyslala několik desítek příslušníků speciálních sil z Prostějova, přesný počet nasazených armáda neuvádí. Podle mandátu schváleného vládou a Parlamentem ale v misi mohlo působit až šedesát vojáků.
Zároveň je v Mali asi osm desítek českých vojáků zapojeno do výcvikové mise Evropské unie (EUTM) a čtyři v zemi slouží v mezinárodním štábu mise OSN MINUSMA. Misí EU a OSN se stažení českých vojáků podle Černochové netýká. Nad misí EUTM česká armáda v červnu převezme na půl roku velení.
Lídři EU a Afriky jednají o investicích a dalších dodávkách vakcín
Rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stáhnout vojáky z mise Takuba v Mali předznamenalo summit EU a afrických zemí, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Kromě prezidentů a premiérů členských zemí EU se ho účastní zástupci pěti desítek států Africké unie (AU). Africká unie má 55 členů, z toho čtyři (Súdán, Guinea, Burkina Faso a Mali) mají nyní pozastavené členství kvůli ozbrojeným vzpourám a porušení ústavního pořádku.
Summit má rozšířit spolupráci EU a AU v době sílícího čínského či ruského vlivu v Africe. Lídři evropských a afrických zemí se sešli po téměř pěti letech, v jejichž průběhu bylo z obou stran slyšet volání po lepší spolupráci. Afrika jako kontinent nejohroženější klimatickými změnami a chudobou volá po větších investicích, v nichž Evropa vidí příležitosti pro své firmy.
Unie na dvoudenním summitu přislíbí Africe balík investic z veřejných i soukromých zdrojů, které by do roku 2027 měly dosáhnout 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Jde o polovinu celkové částky v rámci loni schválené celosvětové investiční strategie, která má být protiváhou čínské iniciativy Nová hedvábná stezka. Nejde o nové peníze, ale o zdroje vyhrazené v unijních fondech, které mají vyvolat soukromé investice.
Šéfové států po slavnostním zahájení zasedli k tematickým kulatým stolům, kde se věnují například možnostem podpory udržitelné ekonomiky, budování nové infrastruktury či zlepšování bezpečnosti v afrických zemích.
Afrika se potýká s nedostatkem vakcín proti covidu-19 a státy EU plánují na summitu přislíbit další pomoc a do poloviny roku dodat celkem 450 milionů dávek, z nichž třetinu již poskytly. Někteří afričtí lídři ale tlačí na vyšší dodávky, neboť na kontinentu je naočkováno jen něco málo přes desetinu populace.
Fiala: Africké země jsou pro nás stále důležitější
Premiér Fiala zdůraznil, že africké země jsou pro Česko stále významnějším partnerem. „Narůstají zkušenosti českých firem s projekty v Africe, český export se za posledních deset let zdvojnásobil a tomu musí odpovídat i naše politické kroky,“ řekl novinářům premiér.
„Vytváření perspektivy pro mladou generaci, rozvoj soukromého podnikání v Africe, to jsou věci, které znamenají také účinná opatření proti nelegální migraci,“ popsal český premiér Petr Fiala snahu mnoha evropských zemí vytvořit prostřednictvím investic v afrických zemích lepší podmínky k životu pro lidi, kteří mnohdy míří do Evropy.
Fiala se poprvé sešel s von der Leyenovou
Premiér Petr Fiala (ODS) se na summitu poprvé setkal s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou. Po zhruba půlhodinové schůzce hovořil o „velice otevřeném“ rozhovoru. „Paní předsedkyně Evropské komise mi přislíbila veškerou pomoc a součinnost při přípravě evropského předsednictví,“ řekl premiér. O prioritách předsednictví, které přijde ve druhé polovině roku, podle něj hovořili jen v obecné rovině.
Šéfka EK už před setkáním ocenila možnost osobní schůzky. „Evropská komise a já sama jsme velmi rádi, že vás máme jako partnera. Jsou to náročné časy, a když jsme jednotní, jsme mnohem silnější,“ poznamenala von der Leyenová.
Zmínila mimo jiné napětí kolem pokračujících ruských manévrů u Ukrajiny, které jsou tématem neformálního jednání Evropské rady. S českým premiérem se následně shodla, že „Evropa musí pracovat na větší energetické soběstačnosti, aby nebyla tolik závislá na ruském plynu,“ řekl Fiala. S předsedkyní Evropské komise mluvil také o energetické politice.
S rakouským kancléřem o jádru
Po jednání s von der Leyenovou zamířil Fiala za rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Podle vyjádření obou lídrů přišla řeč také na zásadní otázku, která Česko a Rakousko rozděluje, tedy pohled na jadernou energetiku. Fiala doplnil, že kancléře pozval na návštěvu Česka, která by se mohla uskutečnit v „brzkém termínu“.
Rakousko na rozdíl od Česka nesouhlasí s označením jádra za čistý zdroj. Vídeň plánuje podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie proti rozhodnutí Evropské komise, které dočasně zařadilo jádro a zemní plyn mezi zelené investice.
Komise v taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jadernou energii a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. „Česká republika bude mít možnost rozvíjet jadernou energii, je to důležité z hlediska soběstačnosti a cenové udržitelnosti,“ konstatoval před odletem do Bruselu premiér.
Jednání i o Ukrajině
Před začátkem summitu prezidenti a premiéři zemí EU krátce probrali poslední vývoj napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Diskuse se podle vyjádření některých lídrů týkala i sankcí, které by EU uvalila na Rusko jako odvetu za případný útok.
„Už jsme připravili kompletní sadu sankcí… Máme připravený velmi tvrdý balík a já jsem připraven tento balík předložit, jakmile to bude potřeba,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Finská premiérka Sanna Marinová nicméně řekla, že k detailům sankčního plánu se ve čtvrtek lídři zemí EU nedostali.
Neformální jednání na téma krize na rusko-ukrajinských hranicích trvala asi hodinu a v zájmu zajištění důvěrnosti účastníci nemohli mít elektronická zařízení. „Dokonalá jednota EU, NATO,“ napsal po jednání na Twitteru šéf unijních summitů Michel. Již před setkáním unijních lídrů Michel uvedl, že mluvil s ukrajinským prezidentem Zelenským. EU je podle předsedy Evropské rady odhodlaná pokračovat v hledání diplomatického řešení současné krize.
Před odletem do Bruselu Fiala řekl, že západní státy musejí zastávat k situaci na Ukrajině jasný, jednotný postoj. Rusko musí vědět, že jsou hranice, které nelze překročit. Pozice států EU a NATO je podle něj jasná, srozumitelná a pevná, což je dobře. Jedině jasným, odhodlaným, silným postojem se něčeho dá dosáhnout, uvedl s odkazem na řadu jednání, která evropští státníci vedli s oběma stranami sporu. Diplomatickou iniciativu označil za něco, čeho se země EU nesmějí vzdát.
