Západoafričtí lídři uvalili nové sankce na Mali. Junta chce zůstat u moci bez voleb další čtyři roky

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Zástupci zemí ECOWAS představili ve svém prohlášení sankce, které budou mít na Mali zatím nejvážnější dopad. Zahrnují také uzavření pozemních a vzdušných hranic Mali s dalšími zeměmi, které patří do společenství.

Junta vedená plukovníkem Assimim Goitou původně souhlasila, že uspořádá nové volby v únoru, tedy osmnáct měsíců poté, co se chopila moci. Nyní vojenské vedení tvrdí, že příští prezidentské volby budou až v roce 2026, což znamená, že zůstane u moci další čtyři roky.

Regionální představitelé ve svém prohlášení označili tento časový rámec za nepřijatelný. Podle nich to znamená, že nelegitimní vojenská přechodná vláda bude mít v příštích pěti letech obyvatele Mali jako rukojmí.

Výjimka pro základní zboží

Obchodní sankce se nebudou vztahovat na základní zboží, jako jsou léky, zdravotnický materiál a vybavení pro boj s covidem-19. Vyloučeny jsou také ropné produkty a elektřina.

Blokován však bude veškerý finanční majetek Mali uložený v centrální bance a dalších komerčních bankách regionu. ECOWAS také pozastaví svou finanční pomoc Mali. Dosud se sankce týkaly pouze vedení junty, které mělo zakázané cestování a zmrazený majetek.

Po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Mali slíbil vůdce puče Goita, že v zemi obnoví demokratický režim. Pochybnosti o jeho záměrech se však prohloubily poté, co o devět měsíců později prakticky uskutečnil druhý puč, odstavil zvolené přechodné civilní představitele a sám se stal prezidentem.

Junta tvrdí, že volby nejde uskutečnit kvůli zhoršující se bezpečnosti v zemi, která již deset let bojuje s islámskými radikály. Uvádí také, že je nutné vypracovat novou ústavu a předložit ji voličům v referendu, což je zdlouhavý proces. Pak by se měly konat nové místní a parlamentní volby a nakonec prezidentské.

Francouzská armáda, která v roce 2013 pomohla na severu země zbavit moci povstalce, nyní stahuje své vojáky z Mali. Mnozí se obávají, že jejich odchod prohloubí krizi, přestože v zemi působí mírové síly OSN a malijským vojákům pomáhají regionální síly. Kritici junty se také obávají, že politické zmatky ještě více oslabí reakci armády Mali na útoky v době, kdy se bude zvyšovat její odpovědnost za boj proti islámským radikálům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 31 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...