Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.
Západoafričtí lídři uvalili nové sankce na Mali. Junta chce zůstat u moci bez voleb další čtyři roky
Zástupci zemí ECOWAS představili ve svém prohlášení sankce, které budou mít na Mali zatím nejvážnější dopad. Zahrnují také uzavření pozemních a vzdušných hranic Mali s dalšími zeměmi, které patří do společenství.
Junta vedená plukovníkem Assimim Goitou původně souhlasila, že uspořádá nové volby v únoru, tedy osmnáct měsíců poté, co se chopila moci. Nyní vojenské vedení tvrdí, že příští prezidentské volby budou až v roce 2026, což znamená, že zůstane u moci další čtyři roky.
Regionální představitelé ve svém prohlášení označili tento časový rámec za nepřijatelný. Podle nich to znamená, že nelegitimní vojenská přechodná vláda bude mít v příštích pěti letech obyvatele Mali jako rukojmí.
Výjimka pro základní zboží
Obchodní sankce se nebudou vztahovat na základní zboží, jako jsou léky, zdravotnický materiál a vybavení pro boj s covidem-19. Vyloučeny jsou také ropné produkty a elektřina.
Blokován však bude veškerý finanční majetek Mali uložený v centrální bance a dalších komerčních bankách regionu. ECOWAS také pozastaví svou finanční pomoc Mali. Dosud se sankce týkaly pouze vedení junty, které mělo zakázané cestování a zmrazený majetek.
Po svržení demokraticky zvoleného prezidenta Mali slíbil vůdce puče Goita, že v zemi obnoví demokratický režim. Pochybnosti o jeho záměrech se však prohloubily poté, co o devět měsíců později prakticky uskutečnil druhý puč, odstavil zvolené přechodné civilní představitele a sám se stal prezidentem.
Junta tvrdí, že volby nejde uskutečnit kvůli zhoršující se bezpečnosti v zemi, která již deset let bojuje s islámskými radikály. Uvádí také, že je nutné vypracovat novou ústavu a předložit ji voličům v referendu, což je zdlouhavý proces. Pak by se měly konat nové místní a parlamentní volby a nakonec prezidentské.
Francouzská armáda, která v roce 2013 pomohla na severu země zbavit moci povstalce, nyní stahuje své vojáky z Mali. Mnozí se obávají, že jejich odchod prohloubí krizi, přestože v zemi působí mírové síly OSN a malijským vojákům pomáhají regionální síly. Kritici junty se také obávají, že politické zmatky ještě více oslabí reakci armády Mali na útoky v době, kdy se bude zvyšovat její odpovědnost za boj proti islámským radikálům.