Summit EU

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie projednávali na summitu v Bruselu návrh nového dlouhodobého unijního rozpočtu, potvrdil na síti X ve čtvrtek odpoledne předseda Evropské rady António Costa. Irské předsednictví o víkendu navrhlo o osm procent nižší rozpočet, než byl ten původní z pera Evropské komise. Mnohé země jsou ale s návrhem i nadále nespokojené. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno při příchodu na summit uvedl, že názorové rozdíly jsou obrovské. Večer mluvčí šéfa Evropské rady informoval, že proběhla debata mimo jiné o rozšíření EU. Tématem na summitu byly ve čtvrtek také vysoké ceny energií.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.

Evropská komise (EK) navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání vyjednávacích klastrů rozhodovalo kvalifikovanou většinou místo dosavadní jednomyslnosti. Navrhuje také nové pojistky, které mají zajistit, aby budoucí členské státy EU dodržovaly své závazky i po vstupu do Evropské unie. V případě vážných pochybení zmiňuje i možné pozastavení hlasovacích práv nových členů. Zároveň ale Komise chce kandidátským zemím umožnit takzvanou postupnou integraci, tedy zapojení do vybraných unijních politik ještě před členstvím. Vyplývá to z nových návrhů, které v úterý představila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se lídři členských zemí budou zabývat konkurenceschopností, příštím dlouhodobým rozpočtem EU a také situací na Ukrajině, vývojem na Blízkém východě, migrací a bojem proti drogám. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem kritizoval systém emisních povolenek či návrh nového víceletého rozpočtu EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.

Senátoři ve středu večer odhlasovali, že zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot projednají ve zrychleném režimu na schůzi příští středu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jim sdělila, že cílem normy není nahrazovat tržní mechanismy. Senát také schválil, že jednodenní dálniční známka možná bude nově platit celých 24 hodin, nejen do půlnoci v den zakoupení. Během dopoledne podpořila horní komora uzákonění pravidel pro správu dat ve veřejné správě, večer pak uzákonění Dne Orla jako významného dne.

Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Ty by nově neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna. Změnu systému emisních povolenek požadoval zejména premiér Andrej Babiš (ANO).

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.