Senátoři ve středu večer odhlasovali, že zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot projednají ve zrychleném režimu na schůzi příští středu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jim sdělila, že cílem normy není nahrazovat tržní mechanismy. Senát také schválil, že jednodenní dálniční známka možná bude nově platit celých 24 hodin, nejen do půlnoci v den zakoupení. Během dopoledne podpořila horní komora uzákonění pravidel pro správu dat ve veřejné správě, večer pak uzákonění Dne Orla jako významného dne.
Horní komora odmítla snahu ANO a KDU-ČSL uspíšit termín projednání zákona o vládní regulaci pohonných hmot tak, aby o předloze rozhodla už tento čtvrtek. O termínu projednávání musel netradičně rozhodnout Senát jako celek, neboť jeho organizační výbor se na žádném neshodl.
Dodatečné zařazení zákona na program dubnové schůze Senát schválil téměř jednomyslně poté, co mu důvody pro zrychlené projednání přišla na jeho vyžádání objasnit ministryně Schillerová. Podle ní kabinet potřebuje od příštího měsíce nahradit vládním nařízením s vyšší právní silou cenové výměry ministerstva financí, které mají formu opatření obecné povahy.
Senát se naopak začne nejdříve v květnu zabývat ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu komora rozhodla jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí. Zákonodárkyně žádost zdůvodnila tím, že chce vytvořit prostor pro očekávanou obsáhlou debatu o předloze.
Obdobnými návrhy se Senát v minulosti zabýval už dvakrát, ani jeden z nich nakonec nepřijal. Nynější předloha má navíc ústavně zakotvit českou korunu jako národní měnu.
Den Orla
Senát v úvodním kole projednávání podpořil lidovecký návrh na uzákonění Dne Orla jako významného tuzemského dne. Připadal by na 28. srpna a připomínal by zásluhy stejnojmenné tělovýchovné a vlastenecké organizace. Zvláště pak orelskou pouť ve Svatém Hostýně na Kroměřížsku, při níž se 28. srpna 1948 sto tisíc členů organizace dožadovalo obnovení její samostatné činnosti. Na dvě stě lidí včetně vedoucích představitelů Orla bylo následně komunistickou justicí odsouzeno k vysokým trestům.
Organizaci Orel založili počátkem dvacátého století katoličtí sportovci, její činnost byla nakrátko obnovena po nacistické okupaci a v roce 1968, naplno pak v roce 1990. V současnosti má dvacet tisíc členů.
Jednodenní dálniční známky na 24 hodin
Novela o pozemních komunikacích si podle předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (za STAN) vyžádá změnu nastavení systému kontroly platnosti známek, kvůli čemuž ministerstvo dopravy dříve podobné snahy odmítalo. Podle senátorů hnutí ANO v čele s Martinem Bednářem má pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z těch tuzemských v noci.
Za současných podmínek si řidiči musí v případě, že se jejich jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu jak pro den, kdy cestu zahájí, tak pro den, kdy cestu dokončí – i kdyby se jednalo o pár minut, připomínají senátoři. Podle resortu dopravy si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o 70 korun dražší než ta jednodenní.
Současné nastavení slouží pro snadnou administrativní kontrolu systémem eDalnice.cz, který ověřuje platnost dálničních známek na základě registrační značky. Ministerstvo v minulosti změnu platnosti známky na 24 hodin odmítalo s tím, že by její kontrola představovala rozdílný a technologicky v daném čase obtížně proveditelný způsob vzhledem k nastavení kontroly známek podle počtu dnů.
Jednodenní elektronická dálniční známka letos pro osobní vozidla se standardním palivem stojí 230 korun, desetidenní 300 korun, třicetidenní 480 a roční 2570 korun. Platí to pro automobily bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku.
Vláda by měla dát obcím peníze na poradní místa proti ztrátě bydlení
Kabinet by měl podle horní komory poskytnout obcím a krajům peníze na financování kontaktních míst, která mají lidem poskytovat poradenství s cílem zabránit ztrátě jejich bydlení. Senát se na tom shodl na podnět svého výboru pro veřejnou správu. Rozhodl o tom na základě závěrů z veřejného slyšení k zákonu o podpoře bydlení.
„Je zapotřebí zajistit financování obcí a krajů při plnění povinností dle zákona, jak bylo přislíbeno ze strany státu,“ konstatovala horní komora. Podle ní aktuální cenové mapy nemovitostí nejsou často reálné a mohou vést ke zneužívání dávek na bydlení. Za složité považuje Senát odhadnout, jaký vliv bude mít zavedení takzvané superdávky na zákon o podpoře bydlení a na bydlení obecně.
Senát se postavil proti návrhu výboru, že by zákon o podpoře bydlení nyní parlament neměl měnit, i když jsou návrhy na jeho úpravy už projednávány sněmovnou. Výbor pokládá nejprve za potřebné vyhodnotit fungování kontaktních míst a podpůrných opatření podle zákona, až v polovině roku nabyde plné účinnosti.
Zákon má kromě sítě kontaktních míst umožnit vznik dobrovolného systému garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) si od zákona slibovala to, že vlastníci bytů budou ochotnější díky garancím nabízet své byty do systému k pronájmu.
Principy správy dat veřejného sektoru nejspíš získají zákonné zakotvení
Senátoři rovněž podpořili vládní předlohu, podle které principy správy dat veřejného sektoru pravděpodobně získají zákonné zakotvení. Podle vládního zdůvodnění má zákon přispět k účelnějšímu nakládání s údaji. Zřizuje jednotné informační místo, kterým se stane Digitální informační agentura.
Veřejná správa, ale i veřejnost budou podle zdůvodnění vědět, s jakými daty stát nakládá a k čemu slouží, což má vést k rozšíření možností jejich využití. Zákon také stanovuje pravidla řízeného přístupu k datům. Senátoři k předloze žádné úpravy nenavrhovali.
Regulace cen pohonných hmot
Po výzvě, aby premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně Schillerová ještě ve středu zdůvodnili, proč kabinet žádá o zrychlené projednání zákona o vládní regulaci cen pohonných hmot, dorazila do horní komory vpodvečer šéfka státní kasy. „Cílem tohoto návrhu není nahrazovat tržní mechanismy ani plošně regulovat ceny,“ prohlásila před senátory Schillerová.
Kabinet v žádosti poukazoval na možnost značných hospodářských škod kvůli vlivu zvýšených cen pohonných hmot na růst cen zboží a služeb. Ministryně přiznala, že nařízení vlády by bylo napadnutelné jen u Ústavního soudu, nikoliv u správních soudů jako nynější regulace ministerstva financí. Uznala také, že regulace podle novely energetického zákona z roku 2022 kvůli válce na Ukrajině provázely kompenzace – na rozdíl od navrhované úpravy.
„Odmítám velmi razantně, že je (tento) zákon něco, co zavání socialismem,“ odmítla Schillerová výtky opozice, že předloha zavádí centrální plánování.
Předseda senátního hospodářského výboru Plevný poukázal na to, že v případě zastropování se ceny nafty snížily, ale ty u benzinu zvýšily na maximální povolenou mez. Obává se, že po zrušení regulace se ceny pohonných hmot skokově zvýší, aby si čerpadláři kompenzovali ušlé výdělky. Podle Plevného jsou dosavadní opatření funkční a není důvod je zrychleně měnit.
Šéf lidoveckých senátorů Josef Klement podobně jako straničtí kolegové ze sněmovny kritizoval úpravu, podle níž vládní regulace cen může platit až rok. Lidovečtí poslanci neuspěli s návrhy zkrátit tuto lhůtu na 90 dnů s tím, že prodloužení na půl roku by musel odsouhlasit parlament. K tomu se připojil i senátor STAN Ondřej Lochman.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Kabinet chce zákonem nahradit své cenové rozhodnutí, které platí do konce dubna. Na jeho základě ministerstvo financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
