„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
Ještě před jednáním prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, že debatu neopustí, dokud nebude vyřešené financování Ukrajiny. Unie se nakonec shodla na tom, že Kyjevu poskytne půjčku ve výši 90 miliard eur (v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun).
Česko, Maďarsko a Slovensko se nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené. Za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
„Kompromis na konci musí být,“ předestřel Pospíšil. Předsedkyně EK podle něj apelovala na financování bez odkladu – například na leden či únor.
Ševčík jednání považuje za klíčové. „Pro mě je nejdůležitější, protože jsem pacifista, aby válka co nejdříve skončila,“ tvrdí. Moderátorka Peroutková se ho tázala, zda souhlasí s tím, že Ukrajina peníze potřebuje. Ševčík prohlásil, že Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“.
Peroutková se v této souvislosti zeptala, zda se Ukrajinci mají vzdát, a zda se Ševčík domnívá, jestli Ukrajinci nepotřebují peníze na boj proti Rusku. „To je otázka reálného pohledu. Vidíme, že Američané přišli s nějakým plánem, že se o tom plánu jedná. Nejde o žádné vzdání se, jde o to, aby válka co nejdříve skončila, aby lidé zbytečně neumírali a neměli jsme s tím další náklady,“ míní Ševčík.
Evropská bezpečnost
„Všichni chceme konec války,“ reagoval Pospíšil. Připomněl však čtvrteční prohlášení ruského velvyslance ve Velké Británii, který prohlásil, že „pokud nyní bude dohoda, kterou podepíše i Putin, pak to musí být kapitulace Ukrajiny“. Možnosti domluvit se na ukončení války se nyní dle Pospíšila „neblížíme“.
Podle něj je prý nutné pomoci Ukrajině, aby Putin nepostupoval dále do jejího vnitrozemí a neohrožoval tím hranice EU a NATO.
Ševčík tvrdí, že by se v rámci pomoci Ukrajině neměly vydávat peníze na zbraně, protože „to jenom prodlužuje. Nedával bych to ani na zbraně, které jim moc nepomáhají,“ prohlásil. Ukrajina zbraně potřebuje, aby mohla vzdorovat ruské invazi, přičemž Moskva dává najevo, že neslevila ze svých cílů a na frontě neustále tlačí.
Pospíšil uvedl, že nikdo neschvaluje možnou korupci, proti ní je prý potřeba se vymezit a bojovat. Zmínil dále, že česká obranná iniciativa pro nákup munice napadené zemi „výrazně pomohla“. „Rozumím, že ne každý má pocit, že je třeba pomáhat Ukrajincům. Bavme se o nás a o tom, jaké je to nebezpečí pro nás,“ pokračoval.
Využití ruských aktiv
Diskuse se dále týkala využití zmrazených ruských aktiv pro pomoc Ukrajině. K tomu zatím EU nepřistoupila, předseda Evropské rady António Costa avizoval, že aktiva zůstanou zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace.
Pospíšil uvedl, že má podobný pohled jako italská premiérka Giorgia Meloniová – je prý třeba mít jasnou právní argumentaci, že u mezinárodní arbitráže případné využití těchto aktiv obstojí.
„Byla by to velká blamáž, a hlavně by to bylo z hlediska mezinárodní reputace obrovské vítězství Putinova režimu, kdyby se ukázalo, že to, co dělá Evropská unie, je protiprávní – v rozporu s mezinárodním právem,“ varoval Pospíšil.
„V žádném případě bychom my neměli ručit za aktiva, která by se pak použila na válku,“ reagoval Ševčík. Zopakoval nutnost jednání.
