Obyvatelstvo

V reakci na mezinárodní krize se Švýcarsko snaží oživit svou síť jaderných krytů. Země ji udržuje už od dob studené války. Zákon přijatý v roce 1963 dokonce garantuje každému občanovi, ale i dočasným rezidentům země, lůžko v úkrytu v případě války. To znamená, že země má mít v podzemí k dispozici zhruba devět milionů míst. V praxi se ale ukazuje, že k naplnění závazku jsou nutné nové investice. Vláda proto hodlá na opravy a plné zprovoznění bunkrů v příštích letech uvolnit v přepočtu až šest miliard korun.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Počet obyvatel České republiky za 1. čtvrtletí letošního roku klesl o 41 tisíc na 10,86 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Záporný výsledek vykázala i zahraniční migrace, když se do zahraničí vystěhovalo zhruba 62 300 lidí, desetkrát víc než v prvním čtvrtletí roku 2023. V pátek to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet sňatků, narozených dětí i zemřelých obyvatel se meziročně snížil.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo 54 700 obyvatel České republiky na 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo a za nárůstem tedy opět stála migrace. Ve srovnání s loňskem bylo narozených dětí o jedenáct procent méně, přičemž se porodnost snížila u žen všech věkových skupin do 45 let. O více než deset procent méně bylo proti loňskému roku i sňatků a rovněž ubylo zemřelých a rozvodů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V Praze reálně žije asi o 200 tisíc lidí a v Brně o šedesát tisíc lidí víc než podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyplynulo to z analýzy geolokačních dat od operátorů, které získalo ministerstvo vnitra. Analýza rovněž ukázala v některých městech významné rozdíly v počtu obyvatel v závislosti na době, typicky v centrech cestovního ruchu. Změny také podle úřadu souvisejí i s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo o 46 tisíc na 10,87 milionu. Za nárůstem je zahraniční migrace, zejména z Ukrajiny. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Meziročně klesl počet narozených dětí, zemřelých obyvatel, sňatků i rozvodů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Spoustu obcí a měst v Česku trápí odliv obyvatel. Jinak tomu není ani na Konicku v Olomouckém kraji. V malém regionu nedaleko Prostějova žilo na konci loňského roku přes deset a půl tisíce obyvatel, to je však o pět set méně než před deseti lety, a o tisícovku méně než v roce 2002. Aktuální věkový průměr obyvatel Konicka je něco přes 44 let. Tématem se zabýval pořad SeČTeno.

Americká populace stárne nejrychlejším tempem za posledních 130 let. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů tamního statistického úřadu. Zatímco v roce 1980 byl průměrný věk Američanů 30 let, nyní je to téměř 39. Důvodem je, stejně jako v případě Evropy, nízká porodnost.

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.

V Česku žije 10,85 milionu lidí. V prvním čtvrtletí přibylo v zemi přes 23 tisíc obyvatel. Přírůstek byl výhradně zásluhou migrace – konkrétně hlavně válečných uprchlíků z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Přirozenou cestou obyvatel naopak ubylo – zemřelo více lidí, než se narodilo, uvedl Český statistický úřad.

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16,7 tisíce na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Přistěhovalo se 57 tisíc lidí, naopak vystěhovalo se jich dvacet tisíc. V zemi se loni po sedmnácti letech narodilo méně než sto tisíc dětí. Bylo jich 99 834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o dvanáct tisíc narozených. Zemřelo 120 200 lidí, meziročně o 19 700 méně, uvedl Český statistický úřad.

Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta. Na vině pomalejšího růstu čínské ekonomiky jsou vládní omezení vyplývající z čínské nulové tolerance nákazy covidem-19, napsaly agentury AP a Reuters. Podle Reuters a agentury Kjódó historicky nejvyšší úmrtnost od roku 1974 spojená s pandemií a nízká porodnost také vedly k úbytku obyvatel. Čínská populace se zmenšila o 850 tisíc lidí, informovaly agentury s odvoláním na čínský statistický úřad.

Takzvaná úhrnná plodnost, tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět, v Česku v posledním desetiletí rostla. Loni se dostala na hodnotu 1,83, a byla tak nejvyšší od roku 1992. Česká republika se v minulém roce zařadila v Evropě ke státům s nejvyšší plodností, uvedla Magdalena Báštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Plodnost patří na rozdíl od porodnosti, kdy se sleduje počet a podíl narozených v populaci, k analytickým údajům.

Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá odvézt obyvatele okupované Chersonské oblasti. Shodně to v úterý uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Podle generála je vojenská situace v oblasti napjatá, nevyloučil nutnost přijmout těžká rozhodnutí.

Šéf doněcké oblastní administrativy Pavlo Kyrylenko vyzval obyvatele Slovjansku a Kramatorsku k urychlené evakuaci do bezpečí. Obě města jsou dalším cílem ruské armády, která se snaží zcela ovládnout Donbas. Velení ukrajinské armády ráno informovalo o tom, že se podařilo ofenzivu ruských vojáků u Slovjansku a v Chersonské oblasti odrazit. V současnosti vedou ruské jednotky útok u nedalekého Bachmutu a soustředí se na vytvoření kontroly nad územím Luhanské oblasti v rámci jejích administrativních hranic.

Počet lidí, kteří jsou na území Česka, se blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Součet počtu obyvatel a uprchlíků z Ukrajiny je nyní 10,835 milionu. To je téměř stejné množství obyvatel, jaké měly Čechy, Morava a Slezsko před začátkem druhé světové války.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Loni zemřelo v Česku téměř 140 tisíc lidí, nejvíce od konce druhé světové války, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Díky migraci se však zvýšil počet obyvatel o 21 900 na 10,5 milionu. Lidí, kteří se přistěhovali, bylo o padesát tisíc více než vystěhovalých.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.