Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.
Ačkoli se loni do země přistěhovalo z ciziny více lidí, než se odstěhovalo, počet přistěhovalých meziročně výrazně klesl. „Do Česka se z ciziny přistěhovalo 141 300 osob. Ve srovnání s rokem 2022 o šedesát procent méně. Za poklesem zejména stojí mírnější příliv uprchlíků z Ukrajiny,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Naopak počet vystěhovalých oproti předloňsku stoupl na více než dvojnásobek. Česko opustilo zhruba 46 600 lidí. „I v tomto případě představovaly významnou část migrantů osoby s dočasnou ochranou uprchlíka,“ doplnila Němečková. Takzvanou dočasnou ochranu získávají právě lidé prchající z Ukrajiny kvůli napadení Ruskem. V Česku je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 380 tisíc lidí s dočasnou ochranou, která běžencům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Podle dat umírá skoro ve všech okresech více lidí, než se tam rodí. Výjimkou je Praha a okresy Praha-východ a Praha-západ. Situace je velmi složitá nejen na Karvinsku, ale také na Karlovarsku a Chebsku. Právě to jsou okresy, kde se v přepočtu na obyvatele rodí také vůbec nejméně dětí.
Na Karvinsku za to vedle nízké porodnosti může i vysoká úmrtnost. V přepočtu na obyvatele totiž právě zde loni umíralo nejvíc lidí v Česku. „Jsou tady lidé, kteří pracovali na šachtách, mají hodně poškozené zdraví a jde to často vidět, že i na serverech, kde si sdílí horníci informace o sobě, tak je tam hodně úmrtních listů,“ podotýká mluvčí Karviné Lukáš Hudeček. I to je důvod, proč Karvinsko patří mezi regiony, kde je průměrný věk při úmrtí nejnižší.
Nízká porodnost
Počet narozených se oproti roku 2022 snížil o více než deset tisíc dětí, tedy o desetinu, zhruba na 91,2 tisíce. Byl to nejnižší počet živě narozených od roku 2001. Počet zemřelých v roce 2023 sice také meziročně poklesl, ale méně než počet narozených. Zemřelých loni ubylo o zhruba 7,4 tisíce, tedy o šest procent na 112,8 tisíce.
Propad počtu narozených dětí odráží podle Jitky Slabé z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy nepříznivou ekonomickou situaci v zemi. „V dnešní době je velká část dětí plánována a výzkum z období pandemie ukázal, že plánování potomka je častější u osob, které vnímají svoji materiální situaci jako příznivou. Tento předpoklad bylo ale ve stínu vysoké inflace loňského roku těžké naplnit,“ uvedla na webu SYRI.
Až budou k dispozici podrobnější data, ukáže se podle Slabé, zda lidé odkládají narození prvního potomka do pozdějšího věku. „Druhou možností je pokles plodnosti u druhorozených a dalších dětí v takzvaném vyšším pořadí. Zde je pak riziko, že rodiče svůj reprodukční záměr nejen posunou, ale dokonce od něj ve finále zcela upustí,“ doplnila. To by pak podle ní znamenalo, že česká populace bude bez migrace dál vymírat.
V loňském roce se rovněž snížilo množství sňatků. Pokleslo oproti roku 2022 o 12 procent na přibližně 48 300. Počet rozvodů byl podobný jako předloni, rozvedeno bylo asi 19 500 manželství. Podíl manželství končících rozvodem činil 37 procent a průměrná délka trvání manželství při rozvodu byla 13,5 roku.
