Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.

Ukrajinská agentura Unian s odvoláním na telegramové kanály informovala o „pravděpodobném zásahu“ v blízkosti mola číslo 167 v ruském černomořském přístavu.

Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi (CCD) spadajícího pod Radu národní bezpečnosti a obrany (NSDC), potvrdil, že „v noci vypukl v přístavu Tuapse požár,“ napsal web The New Voice of Ukraine.

Krizový štáb ruského Krasnodarského kraje tvrdí, že „v pobřežních vodách Černého moře v oblasti Tuapse byly zneutralizovány čtyři bezposádkové čluny“ a že jeden ze člunů explodoval v blízkosti pobřeží. Štáb dále tvrdí, že „tlaková vlna poškodila zasklení v patře dvoupatrového domu, garáž a loděnici“ a že „při incidentu nebyl nikdo zraněn“.

Tuapse patří k největším přístavům v Rusku, slouží především pro vývoz ruské ropy a ropných produktů, obilí, hnojiv či zemědělských produktů. Sídlí zde také důležitá rafinerie. Ukrajina na Tuapse zaútočila naposledy začátkem listopadu, kdy ruské úřady informovaly o poškození přístavu a ropného tankeru.

Obě strany tvrdí, že jejich útoky na území druhé strany mají za cíl zničit infrastrukturu klíčovou pro celkové válečné úsilí nepřítele. Zatímco však Ukrajina cílí na ruské průmyslové podniky zásobující armádu, Moskva zasahuje také civilní infrastrukturu a obytné oblasti.

Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na pondělí zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je podle SSO důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.

Noční nálety

Obě válčící strany v pondělí zároveň oznámily útoky desítek bezpilotních letounů nepřítele. Podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo Rusko na Ukrajinu 67 útočnými drony, dvěma balistickými střelami Kinžal a pěti střelami ze systému protivzdušné obrany S-300 či S-400. Z toho 52 dronů ukrajinská protivzdušná obrana zničila, zaznamenáno bylo patnáct zásahů na celkem devíti místech.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská protivzdušná obrana zničila či zachytila 71 ukrajinských dronů, nejvíce z nich nad územím příhraniční Brjanské oblasti. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinských útoků, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. O případných následcích informují někdy regionální ruští činitelé.

Boje o Pokrovsk a Myrnohrad

V Doněcké oblasti na východě Ukrajiny pokračují boje o Pokrovsk a sousední Myrnohrad. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax tvrdí, že jeho vojska u Myrnohradu postupují. Moskva dále tvrdí, že v Doněcké oblasti dobyla vesnici Hnativka a v Záporožské oblasti obce Solodke a Nove.

Také brigádní generál v záloze a výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií CEVRO Univerzity František Mičánek ve vysílání ČT24 řekl, že smyčka kolem Pokrovsku a Myrnohradu se utahuje a územní zisky ruské armády se stále navyšují. Důležité boje podle něj probíhají také u města Kupjansk v Charkovské oblasti a zvyšuje se intenzita střetů v Záporožské oblasti.

Generální štáb ukrajinské armády nicméně podle webu Ukrajinska pravda popřel tvrzení Moskvy o tom, že ruská armáda má pod palebnou kontrolou všechny trasy pro zásobování ukrajinských vojsk v Myrnohradu. Do města podle něj nadále proudí zásoby a munice, frontové jednotky byly vystřídány a ranění evakuováni. Stejně tak se děje v samotném Pokrovsku.

Pokrovsk původně představoval důležité logistické centrum pro zásobování ukrajinských vojsk bránících se ruské invazi v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Dobytí Pokrovsku a také Kosťantynivky, ležící několik desítek kilometrů na severovýchod, by ruské armádě poskytlo základnu pro postup ke dvěma největším městům, která Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá, Slovjansku a Kramatorsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...