Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.

Geolog a těžař ropy spojí ve filmu Armageddon z roku 1998 síly, aby spasili Zemi před kataklyzmatickým asteroidem. Zatímco těžař zahraný Brucem Willisem zemře, geolog v podání Steva Buscemiho přežije. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Geology Today, takové štěstí ale nemají ani zdaleka všichni jeho filmoví kolegové.

Smrtnost geologů ve filmech přibližně odpovídá smrtnosti eboly v reálném světě. Autoři nové studie našli ve 141 filmech celkem 202 postav geologů – z nich zemřelo z různých příčin 69, tedy asi jedna třetina. Analýza trvala vědcům, primárně geologům, deset let, dělali ji ale zdarma a ve svém volném čase – hlavně jako koníček a také pro popularizaci svého oboru.

Často vraždění geologové

Když měli autoři sesbíraná všechna data, tak je také detailně analyzovali. Dokázali tak například odhalit, jaké příčiny úmrtí jsou nejčastější. Zjistili, že nejrozšířenější příčinou smrti filmových geologů je vražda, jíž podlehla třicítka mužů a žen z oboru věd o Zemi. Na druhém místě skončila shodně přímo geologie a mimozemšťané – vědce zabíjejí stejně často sopky a sesuvy půdy jako čelisti a chapadla cizinců z vesmíru. Ostatní příčiny byly méně časté.

Autoři explicitně upozorňují na jedinou sebevraždu. Tu spáchá geolog ve filmu Walkabout (Cesta) z roku 1971 poté, co si čte v učebnici geologie. Autoři s nadsázkou poznamenávají, že „doufají, že to nevyvolá požadavky na varování před skripty strukturální geologie“.

Padouch, či hrdina?

Jen těžko si lze představit méně kontroverzní povolání, než je právě geologie. Přesto nejsou tito odborníci vždy vykreslovaní jako kladní hrdinové. Studie našla třicet případů, kdy filmy zobrazují experty na Zemi jako padouchy – týká se to hlavně starších filmů, kde jsou často spojovaní s ropným průmyslem a těžbou.

Asi nejslavnějším „padouchem s geologickým kladívkem“ je Doktor No ve stejnojmenné bondovce – i on je specialistou na těžbu ropy.

Nová analýza poukazuje také na to, že vědce nejčastěji ztvárňují běloši, což podle autorů ovšem docela realisticky odráží demografickou nerovnováhu v geologii v opravdovém světě. Vědci našli pouze šest černošských geologů a žádného asijského, indického nebo hispánského původu. Stejně nevyvážené je zobrazení pohlaví – jen 22 z 202 geologů na plátně totiž byly ženy.

Vědci, kteří se na studii podíleli, uvádějí, že filmoví geologové jsou symbolem měnících se kulturních strachů v průběhu času – od průzkumu ropy a obav z studené války až po environmentální katastrofy dneška. V průběhu celých desetiletí jsou ale geologové dlouhodobě na stříbrném plátně důsledně zobrazováni jako vědecky kompetentní, často hrdinští a nečekaně často odsouzení k tragické a bolestivé smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 12 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 17 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 19 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 21 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...