Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.

Geolog a těžař ropy spojí ve filmu Armageddon z roku 1998 síly, aby spasili Zemi před kataklyzmatickým asteroidem. Zatímco těžař zahraný Brucem Willisem zemře, geolog v podání Steva Buscemiho přežije. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Geology Today, takové štěstí ale nemají ani zdaleka všichni jeho filmoví kolegové.

Smrtnost geologů ve filmech přibližně odpovídá smrtnosti eboly v reálném světě. Autoři nové studie našli ve 141 filmech celkem 202 postav geologů – z nich zemřelo z různých příčin 69, tedy asi jedna třetina. Analýza trvala vědcům, primárně geologům, deset let, dělali ji ale zdarma a ve svém volném čase – hlavně jako koníček a také pro popularizaci svého oboru.

Často vraždění geologové

Když měli autoři sesbíraná všechna data, tak je také detailně analyzovali. Dokázali tak například odhalit, jaké příčiny úmrtí jsou nejčastější. Zjistili, že nejrozšířenější příčinou smrti filmových geologů je vražda, jíž podlehla třicítka mužů a žen z oboru věd o Zemi. Na druhém místě skončila shodně přímo geologie a mimozemšťané – vědce zabíjejí stejně často sopky a sesuvy půdy jako čelisti a chapadla cizinců z vesmíru. Ostatní příčiny byly méně časté.

Autoři explicitně upozorňují na jedinou sebevraždu. Tu spáchá geolog ve filmu Walkabout (Cesta) z roku 1971 poté, co si čte v učebnici geologie. Autoři s nadsázkou poznamenávají, že „doufají, že to nevyvolá požadavky na varování před skripty strukturální geologie“.

Padouch, či hrdina?

Jen těžko si lze představit méně kontroverzní povolání, než je právě geologie. Přesto nejsou tito odborníci vždy vykreslovaní jako kladní hrdinové. Studie našla třicet případů, kdy filmy zobrazují experty na Zemi jako padouchy – týká se to hlavně starších filmů, kde jsou často spojovaní s ropným průmyslem a těžbou.

Asi nejslavnějším „padouchem s geologickým kladívkem“ je Doktor No ve stejnojmenné bondovce – i on je specialistou na těžbu ropy.

Nová analýza poukazuje také na to, že vědce nejčastěji ztvárňují běloši, což podle autorů ovšem docela realisticky odráží demografickou nerovnováhu v geologii v opravdovém světě. Vědci našli pouze šest černošských geologů a žádného asijského, indického nebo hispánského původu. Stejně nevyvážené je zobrazení pohlaví – jen 22 z 202 geologů na plátně totiž byly ženy.

Vědci, kteří se na studii podíleli, uvádějí, že filmoví geologové jsou symbolem měnících se kulturních strachů v průběhu času – od průzkumu ropy a obav z studené války až po environmentální katastrofy dneška. V průběhu celých desetiletí jsou ale geologové dlouhodobě na stříbrném plátně důsledně zobrazováni jako vědecky kompetentní, často hrdinští a nečekaně často odsouzení k tragické a bolestivé smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 42 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.