Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.

Nemocnice v hlavním městě Dháce, které jsou zahlceny případy této vysoce nakažlivé nemoci, musely zřídit specializovaná oddělení pro dětské pacienty, v současné době pro ně ale nemají dostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče.

Bangladéš k 20. květnu nahlásil podle WHO 57 856 podezřelých a 8067 potvrzených případů spalniček. Nemoc se šíří ve všech částech země. Lékaři uvádějí, že mnoho dětí, které přicházely do nemocnic, bylo už v kritickém stavu.

Bangladéš už očkuje

Spalničky, na které – přes jejich nebezpečnost – stále neexistuje žádná specifická léčba, jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se šíří běžným mezilidským kontaktem, hlavně kašláním a kýcháním. Postihují především děti a můžou jim způsobit závažné komplikace, včetně zápalu plic, zánětu mozku, a dokonce i smrt. Nejhorší zdravotní dopady se projevují u podvyživených nebo neočkovaných dětí – v Bangladéši jsou obě tyto skupiny.

Na celém světě zůstávají spalničky jednou z hlavních příčin úmrtí dětí, kterým lze předejít očkováním. Bangladéš v reakci na epidemii už zahájil masivní očkovací kampaň s cílem potlačit dopady na dětskou populaci. Rana Flowersová, vedoucí dětské agentury OSN (UNICEF) v této zemi, uvedla, že kampaň oslovila již osmnáct milionů dětí – to znamená, že dostaly nejméně jednu dávku vakcíny, k plné ochraně je ale zapotřebí dávek dvou. Stát má asi 175 milionů obyvatel, kteří žijí na území asi dvojnásobku velikosti Česka.

Očkovací kampaň má sice úspěch, ale plný účinek očkování se projeví až za několik měsíců, uvedlo bangladéšské ministerstvo zdravotnictví. Příčinou je podle agentury UNICEF chaos spojený se studentským povstáním roku 2024, které svrhlo vládu. Zmatek způsobil výpadek očkování a velké množství dětí zůstalo bez ochrany.

Údaje o počtu úmrtí, které zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, přicházejí poté, co vláda prohlásila, že epidemii dostala pod kontrolu. Argumentuje tím, že v některých oblastech, které byly v minulých měsících silně zasažené, už začíná počet nových případů klesat.

UNICEF zdůraznil potřebu posílit očkovací programy a v budoucnu navýšit financování zdravotnických zařízení, dohledu a datových systémů. Zpráva zveřejněná ve čtvrtek organizací Global Antibiotic Resistance Partnership varovala, že mezery v očkování by mohly v Bangladéši posílit také odolnost bakterií vůči léčbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 33 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 8 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 9 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...