Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
Nové metody, které čeští vědci vyvíjeli v projektu zaměřeném na genomickou diagnostiku akutní lymfoblastické leukemie, umožňují detailněji určit biologický podtyp onemocnění, odhadnout jeho chování i citlivost na léčbu a lépe rozhodovat o cílené terapii.
„Léčba leukemií se posouvá od univerzálního modelu stejné léčby pro všechny pacienty k medicíně šité na míru. Základ léčby sice stále tvoří standardní chemoterapie, ale stále častěji ji doplňují cílené a biologické léky,“ vysvětlil přednosta Ústavu klinické a experimentální hematologie ÚHKT Cyril Šálek.
„Abychom je mohli správně nasadit, potřebujeme přesnou a rychlou genetickou diagnostiku,“ dodal. Rozšířená molekulární diagnostika zahrnuje sekvenování RNA i kompletní analýzu DNA leukemických buněk. Díky nim lékaři rozlišují více než čtyřicet podtypů této leukemie a určí konkrétní léky, které budou na pacientův typ nejlépe reagovat.
Není leukemie jako leukemie
Zjednodušeně řečeno: Moderní medicína leukemii nevnímá jako jednu nemoc, ale jako celou skupinu chorob se zásadně odlišnou léčbou, prognózou i biologickým chováním. Podle WHO existuje více než třicet podtypů leukemie. Číslo se liší podle toho, jak podrobně klasifikujeme — zda počítáme jen hlavní skupiny, nebo i genetické podvarianty. Moderní klasifikace WHO z roku 2022 pracuje s desítkami entit, když zohledňuje chromozomální odchylky a mutace genů.
Leukemie se podle typu zmnožených krvinek rozdělují do mnoha druhů, ale vědci rozlišují čtyři hlavní: akutní myeloidní leukemie (AML), akutní lymfatická leukemie (ALL), chronická myeloidní leukemie (CML) a chronická lymfocytární leukemie (CLL). Toto rozdělení je založené na dvou pohledech – jestli nádorové buňky vychází z lymfoidní, nebo myeloidní buněčné řady a jestli má nemoc rychlý (akutní), nebo pomalejší (chronický) průběh.
Jedním z nejobávanějším typů je akutní lymfoblastová leukemie – což je agresivní nádorové onemocnění krvetvorby, u kterého rychlost správné diagnostiky zásadně ovlivňuje prognózu nemocných. O intenzitě léčby, včetně případné transplantace kostní dřeně, se historicky rozhodovalo podle základních parametrů jako počet bílých krvinek při diagnóze, imunologické vlastnosti leukemických buněk nebo několik známých genetických změn.
Není to ale ani zdaleka nejsmrtelnější typ leukemie – nejčastější příčinou úmrtí na novotvary mízní a krvetvorné tkáně v Česku v letech 2019 až 2023 byly ne-Hodgkinův lymfom a mnohočetný myelom a plasmocytální novotvary.
Rozvoj podrobnější diagnostiky umožnil výzkumný projekt podpořený Agenturou pro zdravotnický výzkum, který nyní ÚHKT dokončil. Využívají ho kromě ÚHKT také ve Fakultní nemocnici Brno, v letošním roce genetická vyšetření hradí z peněz od sponzorů, budoucí financování ale zatím zajištěno není.
