V USA schválili první genovou terapii, léčit bude leukemii. Stojí přes 10 milionů korun

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil přelomovou léčbu dětské leukemie. Terapie, která na trh vstoupí pod názvem Kymriah, dokáže upravit imunitní buňky pacienta tak, aby s agresivní formou nemoci dokázaly samy lépe bojovat.

FDA krok označil za historický. Podle vedoucího lékaře leukemické skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Michaela Doubka mají postup patentovaný farmaceutické firmy, a proto bude pro pacienty velmi drahý.

„Toto je úplně nový způsob léčby rakoviny,“ řekl agentuře AP o „živém léku“ vyvinutém společností Novartis ve spolupráci s Pensylvánskou univerzitou lékař Stephan Grupp z dětské nemocnice v americké Filadelfii. Na rozdíl od běžných terapií, jakou jsou chirurgické zákroky a chemoterapie, se kúra nazývaná CAR-T připravuje pro každého pacienta zvlášť.

Nahrávám video

Nejprve se z jeho krevních buněk oddělí bílé krvinky, které se přeprogramují tak, aby vyhledávaly a zabíjely rakovinu. Pak se tyto buňky do těla pacienta vrátí. „Takzvané t-lymfocyty mají na povrchu receptory, kterými rozpoznávají cokoliv cizího a špatného v těle, ale může se stát, že jim něco unikne. Z toho vznikne nádorové onemocnění,“ řekl Doubek.

Lovci nádorů

Imunitní buňky se podle něj s využitím nové metody naučí rozpoznávat právě ty nádorové. „Pokud je kultivujeme v prostředí, kde jsou vystavené působení těch konkrétních nádorových buněk, tak se nastaví tak, že daleko nejsilněji rozpoznávají jejich znaky,“ dodal. Princip bude mít široké využití, obecně platí pro všechny nádorové buňky.

První léčený pacient před nasazením nové léčby umíral, nyní je bez rakoviny už více než pět let. Ze 63 pacientů léčených pomocí CAR-T se 83 procent do tří měsíců uzdravilo. Metoda však není bez rizika. Rychlé množení buněk CAR-T v těle může vyvolat život ohrožující syndrom, na něj ale existují léky. Podle Doubka je nová léčba nadějí i pro nemocné, kterým dosud nebylo možné nic nabídnout.

„Funguje i u dětí, kde se leukemie vrací a kde už žádná jiná možnost, v podstatě ani transplantace kostní dřeně, neměla efekt,“ vysvětlil Doubek. Do České republiky by se nová léčba sice mohla dostat relativně brzy, ale bude velmi drahá.

Velmi drahá léčba

Společnost Novartis oznámila, že si bude za jednu kúru účtovat 475 000 dolarů (10,5 milionu Kč). Náklady v USA podle ní pravděpodobně pokryjí zdravotní pojišťovny, nebo systém zdravotního pojištění pro lidi s nízkými příjmy Medicaid.

Stejný postup přeprogramování buněk se podle Doubka testuje i v Česku, kvůli patentu jej ale nemohou používat k léčbě. „Buď vyvineme metodu, která je podobná, ale není patentovaná, nebo přistoupíme na to, že to budou nabízet farmaceutické firmy. Ony to budou připravovat pro pacienty, a pak to bude stát velké peníze zdravotní pojišťovny,“ uvedl Doubek.

V České republice lékaři dětskou leukemii ročně zjistí zhruba u 70 dětí. Ještě před 50 lety byla stoprocentně smrtelná, první vyléčené dítě bylo v nemocnici v pražském Motole diagnostikováno v roce 1969. Ještě počátkem 80. let tam vyléčili 20 procent dětí.

Dětská leukemie se léčí chemoterapií, léky zabíjejí leukemické buňky. Léčba je náročná, dlouhodobá a přináší řadu akutních i život ohrožujících komplikací. Navíc se u 20 procent vyléčených nemoc vrací a nutná je další léčba, včetně transplantace kostní dřeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.