V USA schválili první genovou terapii, léčit bude leukemii. Stojí přes 10 milionů korun

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil přelomovou léčbu dětské leukemie. Terapie, která na trh vstoupí pod názvem Kymriah, dokáže upravit imunitní buňky pacienta tak, aby s agresivní formou nemoci dokázaly samy lépe bojovat.

FDA krok označil za historický. Podle vedoucího lékaře leukemické skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Michaela Doubka mají postup patentovaný farmaceutické firmy, a proto bude pro pacienty velmi drahý.

„Toto je úplně nový způsob léčby rakoviny,“ řekl agentuře AP o „živém léku“ vyvinutém společností Novartis ve spolupráci s Pensylvánskou univerzitou lékař Stephan Grupp z dětské nemocnice v americké Filadelfii. Na rozdíl od běžných terapií, jakou jsou chirurgické zákroky a chemoterapie, se kúra nazývaná CAR-T připravuje pro každého pacienta zvlášť.

Nahrávám video

Nejprve se z jeho krevních buněk oddělí bílé krvinky, které se přeprogramují tak, aby vyhledávaly a zabíjely rakovinu. Pak se tyto buňky do těla pacienta vrátí. „Takzvané t-lymfocyty mají na povrchu receptory, kterými rozpoznávají cokoliv cizího a špatného v těle, ale může se stát, že jim něco unikne. Z toho vznikne nádorové onemocnění,“ řekl Doubek.

Lovci nádorů

Imunitní buňky se podle něj s využitím nové metody naučí rozpoznávat právě ty nádorové. „Pokud je kultivujeme v prostředí, kde jsou vystavené působení těch konkrétních nádorových buněk, tak se nastaví tak, že daleko nejsilněji rozpoznávají jejich znaky,“ dodal. Princip bude mít široké využití, obecně platí pro všechny nádorové buňky.

První léčený pacient před nasazením nové léčby umíral, nyní je bez rakoviny už více než pět let. Ze 63 pacientů léčených pomocí CAR-T se 83 procent do tří měsíců uzdravilo. Metoda však není bez rizika. Rychlé množení buněk CAR-T v těle může vyvolat život ohrožující syndrom, na něj ale existují léky. Podle Doubka je nová léčba nadějí i pro nemocné, kterým dosud nebylo možné nic nabídnout.

„Funguje i u dětí, kde se leukemie vrací a kde už žádná jiná možnost, v podstatě ani transplantace kostní dřeně, neměla efekt,“ vysvětlil Doubek. Do České republiky by se nová léčba sice mohla dostat relativně brzy, ale bude velmi drahá.

Velmi drahá léčba

Společnost Novartis oznámila, že si bude za jednu kúru účtovat 475 000 dolarů (10,5 milionu Kč). Náklady v USA podle ní pravděpodobně pokryjí zdravotní pojišťovny, nebo systém zdravotního pojištění pro lidi s nízkými příjmy Medicaid.

Stejný postup přeprogramování buněk se podle Doubka testuje i v Česku, kvůli patentu jej ale nemohou používat k léčbě. „Buď vyvineme metodu, která je podobná, ale není patentovaná, nebo přistoupíme na to, že to budou nabízet farmaceutické firmy. Ony to budou připravovat pro pacienty, a pak to bude stát velké peníze zdravotní pojišťovny,“ uvedl Doubek.

V České republice lékaři dětskou leukemii ročně zjistí zhruba u 70 dětí. Ještě před 50 lety byla stoprocentně smrtelná, první vyléčené dítě bylo v nemocnici v pražském Motole diagnostikováno v roce 1969. Ještě počátkem 80. let tam vyléčili 20 procent dětí.

Dětská leukemie se léčí chemoterapií, léky zabíjejí leukemické buňky. Léčba je náročná, dlouhodobá a přináší řadu akutních i život ohrožujících komplikací. Navíc se u 20 procent vyléčených nemoc vrací a nutná je další léčba, včetně transplantace kostní dřeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.