Sněmovna ve středu schválila přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí podle zákona o podpoře bydlení z obcí na úřady práce. Ty mají nyní mimo jiné rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření. Část opozice se obává jejich přetížení. Počet poradenských kontaktních míst rozšiřuje novela z původních 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Předloha zákona teď zamíří k posouzení do Senátu.
Původní vládní novela předpokládala pouze zacílení pomoci na lidi ohrožené bytovou nouzí, kteří mají k danému regionu vazbu. Sněmovna ji celkově upravila podle návrhu Evy Fialové (ANO) a navíc tuto část vypustila. Přijala totiž úpravu Elišky Olšákové (STAN), podle které bude mít k poradenství přístup kdokoli, jak to zákon předpokládá teď.
Přijatý pozměňovací návrh Fialové také umožní úřadům práce v nezbytných případech uskutečnit prověřování, kdy pracovníci budou zjišťovat bytovou situaci žadatele a členů jeho domácnosti.
Za občany bez vyhovujícího bydlení se budou podle předlohy vždy pokládat například oběti domácího násilí, rozvádějící se či lidé rušící partnerství. Za osobu bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení vlastním přičiněním se bude pokládat člověk, jehož příjem nebo příjem jehož domácnosti nepřevyšuje dvojnásobek životního minima. Sněmovna hranici zmírnila z 1,6násobku minima podle návrhu Veroniky Kovářové (Piráti).
Na její návrh také snížila částku, která musí domácnosti zbýt po zaplacení nákladů na bydlení z životního minima na jeho polovinu. „Tímto bude umožněno, aby zákonem byly podpořeny skutečně nejzranitelnější a nejchudší domácnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Podle další schválené pirátské úpravy budou moci poskytovat podpůrná opatření v bydlení také městské obvody a městské části.
Zákon účinný od ledna s postupným náběhem také zavádí dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Bývalá vláda argumentovala kromě jiného tím, že se zákon opírá o zkušenosti z desítek fungujících projektů.
Přenesení pravomocí na Úřad práce a prevence
Přenesení některých pravomocí na Úřad práce má podle zdůvodnění odstranit duplicity, snížit administrativu a zrychlit řízení. Někteří opoziční poslanci přesun agend k pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí na Úřad práce během jednání o novelizaci zákona odmítali. Domnívají se, že by na to úřadům již nedostačovala kapacita.
Opozice zároveň míní, že nyní již schválený vládní návrh novely zákona o podpoře bydlení neřeší aktuální problémy s bydlením. Piráti by se stejně jako Starostové a nezávislí v plánování novely zaměřili především na prevenci, a ne až na řešení nastalých problémů.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) kontroval, že klíčové pravomoci jsou nyní svěřeny obecním úřadům s rozšířenou působností. Ve skutečnosti tento model ale prý vytváří paralelní strukturu vedle systému, který stát k témuž účelu již provozuje, a to desítky let.
Úřad práce totiž podle Juchelky systematicky posuzuje situaci rodin již nyní a má rozsáhlou síť kontaktních míst. Podle něj by byl Úřad práce „schopen nabídnout srovnatelný přístup ke klientům bez závislosti na kapacitách konkrétní radnice, a to vše z jednoho místa.“
Projednávání obnovení elektronické evidence tržeb
Obnovu elektronické evidence tržeb od příštího roku, byť v upravené podobě, vláda zdůvodňuje narovnáním podnikatelského prostředí a přínosem kolem čtrnácti miliard korun ročně do veřejných rozpočtů. Opozice přínosy zpochybňuje. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou Petra Fialy (ODS) a snížení daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje v restauracích.
