Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.

Skupina vědců z Fakultní nemocnice v Lille už čtyři roky pracuje na vývoji mužského antikoncepčního implantátu, informovala v pátek stanice France Inter. První testy na zvířatech se mají uskutečnit příští měsíc. Předcházet budou testům na lidech v rámci klinické studie, která by podle očekávání mohla začít v roce 2030.

Veřejnost si bude muset počkat nejméně do roku 2033, do kdy by měl přípravek projít evropským regulačním procesem.

Tělísko nazvané „STEOM“ podle Jessiky Schirové, doktorky biomechaniky z Fakultní nemocnice v Lille a jedné z jeho tvůrkyň, připomíná „malou svorku“. Schirová zároveň vysvětluje, jak funguje: „Při vasektomii se tyto vývody přeruší, zatímco u našeho tělíska zařízení zavedeme a odkloníme dráhu spermií.“

„Je to především o svobodě“

Zákrok trvá patnáct minut, provádí se v lokální anestezii a je podobný vazektomii. Metoda funguje čistě mechanicky a nemá ovlivňovat tvorbu spermií. Zařízení je navrženo k používání po dobu tří let a je vratné.

Podle Julie Prasivoravongové, androložky z Fakultní nemocnice v Lille, projekt vznikl na základě dvou trendů. Na jedné straně jde o „nárůst poptávky po vasektomiích v andrologických ordinacích“, na druhé o to, že „ženy jsou čím dál zdrženlivější vůči užívání antikoncepce, zejména té hormonální“.

Počet vasektomií se v posledních letech výrazně zvýšil; mezi lety 2010 a 2022 vzrostl patnáctinásobně.

Pro Prasivoravongovou je projekt především otázkou možnosti volby. „Jde o svobodu, jde o možnost volby. A člověk může svůj názor během času změnit. Nemusíte po celý život používat stejnou metodu antikoncepce,“ říká.

Článek od franceinfo (Radio France), poprvé byl článek publikován 22. května 2026 v 08:21 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 mminutami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled