Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.

Výzkum vyvrací široce rozšířenou představu, že by mladí lidé v současnosti začínali se sexem dříve. „Poslední data ukazují, že jen 16,3 procenta dotazovaných patnáctiletých má již sexuální zkušenost. Jde o nejmenší podíl za sledovaných dvacet let. U těch, kteří ji mají, dochází k prvnímu pohlavnímu styku nejčastěji právě kolem patnáctého roku,“ uvedla psycholožka Anna Ševčíková z INPSY.

Ve věku první sexuální zkušenosti je velký rozdíl mezi pohlavími. Zatímco sexuální zkušenost uvedlo v dotazníku 13,9 procenta patnáctiletých dívek, u chlapců šlo o 18,7 procenta dotazovaných. Do roku 2018 byl podíl patnáctiletých se sexuální zkušeností u obou pohlaví srovnatelný.

Digitální média mění svět mladých

Podle odborníků je důvodem tohoto vývoje proměna životního stylu dospívajících s rostoucím významem digitálních médií. „Trávení času on-line u většiny dospívajících snižuje příležitosti k navazování vztahů v off-line prostředí, u některých však může být on-line sexualita předstupněm sexuální zkušenosti. Zároveň se proměňuje způsob trávení volného času mladých lidí – méně času tráví venku s vrstevníky a ubývá i prostředí, kde by se mohli přirozeně neformálně setkávat,“ doplnila Ševčíková.

K proměně sexuálního chování může přispívat i pokles konzumace alkoholu mezi mladými lidmi, který je v posledních letech patrný i v dalších výzkumech. Roli může hrát i přístup rodičů, kteří podporují u svých dětí podle jejich názoru bezpečnější pobyt doma než „nebezpečný“ pobyt venku s vrstevníky, což prokázaly další výzkumy.

„Vlivů je více a je potřeba se na ně dívat komplexně. Například konzumace pornografie u některých může sloužit jako prostředek sexuálního vybití a oddalovat tak sexuální iniciaci. V jiných případech, například i ve spojitosti se sextingem, může sloužit jako urychlovač sexuálního života. Naše data ale ukazují, že ani častá zkušenost dospívajících s on-line sexuálním obsahem, která je u nás v evropském srovnání jedna z nejvyšších, nevede k tomu, že by mladí začínali se sexem dříve,“ doplnila psycholožka s tím, že podobný trend odkládání první sexuální zkušenosti sledují vědci i v dalších evropských zemích nebo v USA, kde jsou podíly zkušeností s on-line pornografií nižší.

Antikoncepce

Za znepokojivý označují vědci pokles používání antikoncepce u teenagerů obecně, a zejména pokles míry používání kondomů. Užívání antikoncepce mezi lety 2014 a 2022 u adolescentů výrazně kleslo z 81,2 procenta na 69,6 procenta.

„Pokles používání kondomů u mladistvých je z hlediska sexuálního zdraví znepokojivý, zvláště s ohledem na opětovně rostoucí počet pohlavně přenosných chorob, což dokládají další výzkumy v Česku. Jde tak o významné riziko do budoucna, které dokládá potřebu sexuálního vzdělávání ve školách,“ píší autoři.

„Zatímco v roce 2014 uvádělo použití kondomu při posledním pohlavním styku 70,5 procenta patnáctiletých, v roce 2022 jich bylo pouze 58,4 procenta. Používání hormonální antikoncepce uvádí stabilní podíl sexuálně aktivních dívek, v posledním sledovaném roce jich bylo třicet procent,“ zakončuje Ševčíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 16 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 16 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 20 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
20. 4. 2026
Načítání...