Provincie Alberta uspořádá v říjnu referendum o odtržení od Kanady. Obyvatelé rozhodnou, zda chtějí následně znovu hlasovat závazně. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Kanady, kdy se obyvatelé jedné z deseti provincií a tří teritorií mimo frankofonní Québec budou zabývat otázkou samostatnosti.
Referendum oznámila ve čtvrtek premiérka Alberty Danielle Smithová v návaznosti na občanskou petici o oddělení provincie, která tento rok získala na 300 tisíc podpisů, a druhou petici za setrvání Alberty v Kanadě, jež získala přes 400 tisíc podpisů. Referendum je naplánováno na 19. října.
V západokanadské provincii, která patří k centrům kanadského ropného průmyslu, v posledních letech nabývá na síle hnutí za nezávislost, jehož zástupci tvrdí, že provincii zákonodárci v Ottawě dlouhodobě přehlížejí. Někteří uvádějí, že federální vláda blokuje rozvoj ropného a plynárenského průmyslu prostřednictvím zákonů na ochranu klimatu, píše server BBC News.
Separatisté rovněž tvrdí, že Alberta Kanadě přispívá víc, než z toho těží. Ačkoli hnutí nemá jednotný názor, většina si přeje alespoň větší autonomii nad bohatstvím provincie a jejími politickými prioritami. Průzkumy mínění naznačují, že většina obyvatel by nicméně hlasovala proti odtržení.
Smithová v televizním projevu uvedla, že otázka, která bude obyvatelům Alberty položena na podzim tohoto roku, bude znít: „Měla by Alberta zůstat provincií Kanady, nebo by měla vláda Alberty zahájit právní proces vyžadovaný kanadskou ústavou za účelem uspořádání závazného provinčního referenda o tom, zda by se Alberta měla od Kanady odtrhnout?“
Dodala, že ona sama bude hlasovat pro to, aby Alberta zůstala součástí Kanady s tím, že stejné stanovisko zastává její kabinet a voličská základna.
Protest původních obyvatel
Uvedla však, že je „hluboce znepokojena“ soudním rozhodnutím, kterým albertský soudce smetl ze stolu petici požadující referendum o odtržení. Stalo se tak poté, co skupiny původních obyvatel vznesly námitku, že s nimi tato záležitost nebyla řádně konzultována, což porušilo jejich práva. To zastavilo proces ověřování podpisů na petici a ocitlo se tak na mrtvém bodě.
„Jako premiérka nepřipustím, aby právní pochybení jediného soudce umlčelo hlasy stovek tisíc obyvatel Alberty,“ prohlásila Smithová. „O budoucnosti Alberty rozhodnou sami obyvatelé Alberty, a ne soudy,“ zdůraznila premiérka.
„Odsouvání problému na neurčito jen prodlužuje velmi emotivní a důležitou debatu a umlčování hlasů stovek tisíc obyvatel Alberty, kteří chtějí být slyšeni, je ve svobodné a demokratické společnosti neobhajitelné,“ dodala.
Snahy Ottawy o hlubší centralizaci
Smithová některé z obav separatistů uznala a poznamenala, že se federální vláda snaží přejít k centralizovanějšímu systému amerického typu a že zasahuje do provinční jurisdikce.
„Snahy Ottawy o takový postup kategoricky odmítám a vyzývám všechny provinční lídry a poslance, aby odvrátili rozsáhlé škody, které centralizace moci v Ottawě napáchala naší zemi jak po ekonomické stránce, tak v otázce národní jednoty,“ uvedla Smithová.
Kanadský premiér Mark Carney se Smithovou spolupracuje na řešení některých jejích výhrad, včetně kroků směřujících k výstavbě dlouho očekávaného ropovodu vedoucího na tichomořské pobřeží. Oba lídři oznámili začátkem tohoto měsíce dohodu v oblasti klimatu a energetiky, díky níž by mohla výstavba ropovodu začít již příští rok.
Kanadský ministr vnitřního obchodu Dominic Leblanc na sociálních sítích uvedl, že liberální vláda „pevně věří, že zájmům obyvatel Alberty a všech Kanaďanů nejlépe vyhovíme, když budeme spolupracovat“.
Historická zkušenost s Québekem
Jednota severoamerické země byla vystavena zkouškám již v minulosti. Frankofonní provincie Québec již dvakrát hlasovala proti nezávislosti, naposledy v roce 1995, kdy se výsledek rozhodl s nepatrným rozdílem 50,58 procenta ku 49,22 procenta ve prospěch setrvání v Kanadě.
Po těchto sporech země stanovila pravidla pro odtržení. Na začátku května premiér Carney uvedl, že jakýkoli pokus se musí řídit pravidly stanovenými 26 let starým zákonem, který byl přijat v návaznosti na referendum v Québeku v roce 1995.
Případné druhé závazné referendum o nezávislosti Alberty by se muselo řídit základními pravidly stanovenými v tomto zákoně, včetně toho, že jasná většina voličů musí být pro, že znění otázky referenda o nezávislosti musí být jasné a že na proces bude dohlížet federální Dolní sněmovna.
V případě, že by se provincie rozhodla pro odtržení, nastala by dlouhá jednání o podmínkách rozdělení s federální vládou.
