Provincie Alberta uspořádá v říjnu referendum o odtržení od Kanady. Obyvatelé rozhodnou, zda chtějí následně znovu hlasovat závazně. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Kanady, kdy se obyvatelé jedné z deseti provincií a tří teritorií mimo frankofonní Québec budou zabývat otázkou samostatnosti.
Referendum oznámila ve čtvrtek premiérka Alberty Danielle Smithová v návaznosti na občanskou petici o oddělení provincie, která tento rok získala na 300 tisíc podpisů, a druhou petici za setrvání Alberty v Kanadě, jež získala přes 400 tisíc podpisů. Nezávazné referendum je naplánováno na 19. října.
Jeho vyhlášení je vyústěním několikaměsíční kampaně za osamostatnění Alberty. Zástupci separatistických tendencí premiérku ale kvůli podobě hlasování kritizují. „Namísto toho, aby respektovala občanskou demokracii v Albertě, nabídla premiérka Danielle Smithová obyvatelům Alberty referendum o tom, zda se má konat referendum,“ stěžuje si mluvčí separatistického hnutí Stay Free Alberta Jeffrey Rath.
Ropné bohatství
V západokanadské provincii, která patří k centrům kanadského ropného průmyslu, v posledních letech nabývá na síle hnutí za nezávislost, jehož zástupci tvrdí, že provincii zákonodárci v Ottawě dlouhodobě přehlížejí. Někteří uvádějí, že federální vláda blokuje rozvoj ropného a plynárenského průmyslu prostřednictvím zákonů na ochranu klimatu, píše server BBC News.
„Vládnou nám liberálové, kteří nesmýšlejí jako my. Snaží se ukončit náš průmysl a nevěří v něj,“ prohlásil lídr místního separatistického hnutí Mitch Sylvestre.
Separatisté rovněž tvrdí, že Alberta Kanadě přispívá víc, než z toho těží. Ačkoli hnutí nemá jednotný názor, většina si přeje alespoň větší autonomii nad bohatstvím provincie a jejími politickými prioritami. Průzkumy mínění naznačují, že většina obyvatel by nicméně hlasovala proti odtržení.
Smithová v televizním projevu uvedla, že otázka, která bude obyvatelům Alberty položena na podzim tohoto roku, bude znít: „Měla by Alberta zůstat provincií Kanady, nebo by měla vláda Alberty zahájit právní proces vyžadovaný kanadskou ústavou za účelem uspořádání závazného provinčního referenda o tom, zda by se Alberta měla od Kanady odtrhnout?“
Dodala, že ona sama bude hlasovat pro to, aby Alberta zůstala součástí Kanady s tím, že stejné stanovisko zastává její kabinet a voličská základna.
Protest původních obyvatel
Uvedla však, že je „hluboce znepokojena“ soudním rozhodnutím, kterým albertský soudce smetl ze stolu petici požadující referendum o odtržení. Stalo se tak poté, co skupiny původních obyvatel vznesly námitku, že s nimi tato záležitost nebyla řádně konzultována, což porušilo jejich práva. To zastavilo proces ověřování podpisů na petici a ocitlo se tak na mrtvém bodě.
„Jako premiérka nepřipustím, aby právní pochybení jediného soudce umlčelo hlasy stovek tisíc obyvatel Alberty,“ prohlásila Smithová. „O budoucnosti Alberty rozhodnou sami obyvatelé Alberty, a ne soudy,“ zdůraznila premiérka.
„Odsouvání problému na neurčito jen prodlužuje velmi emotivní a důležitou debatu a umlčování hlasů stovek tisíc obyvatel Alberty, kteří chtějí být slyšeni, je ve svobodné a demokratické společnosti neobhajitelné,“ dodala.
Snahy Ottawy o hlubší centralizaci
Smithová některé z obav separatistů uznala a poznamenala, že se federální vláda snaží přejít k centralizovanějšímu systému amerického typu a že zasahuje do provinční jurisdikce.
„Snahy Ottawy o takový postup kategoricky odmítám a vyzývám všechny provinční lídry a poslance, aby odvrátili rozsáhlé škody, které centralizace moci v Ottawě napáchala naší zemi jak po ekonomické stránce, tak v otázce národní jednoty,“ uvedla Smithová.
Kanadský premiér Mark Carney se Smithovou spolupracuje na řešení některých jejích výhrad, včetně kroků směřujících k výstavbě dlouho očekávaného ropovodu vedoucího na tichomořské pobřeží. Oba lídři oznámili začátkem tohoto měsíce dohodu v oblasti klimatu a energetiky, díky níž by mohla výstavba ropovodu začít již příští rok.
Kanadský ministr vnitřního obchodu Dominic Leblanc na sociálních sítích uvedl, že liberální vláda „pevně věří, že zájmům obyvatel Alberty a všech Kanaďanů nejlépe vyhovíme, když budeme spolupracovat“.
Nálad v Albertě se v době napjatých vztahů mezi Kanadou a Spojenými státy snažila opakovaně využít ve svůj prospěch Trumpova administrativa. Její zástupci se s představiteli hnutí pro osamostatnění provincie několikrát sešli. Proti tomu se postavil rodák z Edmontonu Carney. „Očekávám, že americká administrativa bude respektovat kanadskou suverenitu,“ zdůraznil premiér.
Historická zkušenost s Québekem
Jednota severoamerické země byla vystavena zkouškám již v minulosti. Frankofonní provincie Québec již dvakrát hlasovala proti nezávislosti, naposledy v roce 1995, kdy se výsledek rozhodl s nepatrným rozdílem 50,58 procenta ku 49,22 procenta ve prospěch setrvání v Kanadě.
Po těchto sporech země stanovila pravidla pro odtržení. Na začátku května premiér Carney uvedl, že jakýkoli pokus se musí řídit pravidly stanovenými 26 let starým zákonem, který byl přijat v návaznosti na referendum v Québeku v roce 1995.
Případné druhé závazné referendum o nezávislosti Alberty by se muselo řídit základními pravidly stanovenými v tomto zákoně, včetně toho, že jasná většina voličů musí být pro, že znění otázky referenda o nezávislosti musí být jasné a že na proces bude dohlížet federální Dolní sněmovna.
V případě, že by se provincie rozhodla pro odtržení, nastala by dlouhá jednání o podmínkách rozdělení s federální vládou.
