Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.

„Nevidím na hranicích problémy. Změněná taktika přináší ovoce a je velmi efektivní,“ zhodnotil Metnar. Připomněl, že Rakousko čelilo velmi silným migračním tlakům. „Jako dobří sousedé jsme se shodli na tom, že kontroly na společných hranicích jsou důležité z bezpečnostního hlediska,“ prohlásil.

„Pokud pravidelně jezdíte přes hranice, tak víte, že od poloviny prosince jsme strategii provádění kontrol významně změnili. Přímo na hranici už je děláme jen výjimečně. Děláme kontroly v pohraničí, potenciální pachatelé trestné činnosti jsou více kontrolováni ve vnitrozemí. Připadá nám to smysluplné – policie je vidět. Určitě jste si všimli, že na hranicích v důsledku toho nejsou zácpy, protože už tam nemáme jen jedno úzké hrdlo,“ popsal Karner.

Tvrdě proti migraci

K dalším tématům jednání, které Metnar označil za velmi konstruktivní, patřila budoucnost dočasné ochrany pro Ukrajince prchající před válkou, otázky evropské migrační politiky a ochrana vnější hranice EU. Oba ministři podporují kroky vedoucí k efektivnější návratové politice a důslednější postup proti nelegálním migrantům.

„Ohledně dalšího nastavení systému dočasné ochrany vítám, že se téma bude projednávat i na Evropské radě, která se uskuteční 4. června v Lucemburku,“ řekl Metnar. „Shodli jsme se na tom, že je třeba, aby Evropská unie hledala společné a dlouhodobě udržitelné řešení,“ doplnil ke schůzce s Karnerem. Ten míní, že zapotřebí jsou tvrdá pravidla. Poukázal na to, že Rakousko zavedlo pro žadatele o azyl pracovní povinnost.

Ministři hovořili také o česko-rakouské policejní spolupráci, která je podle Metnara na velmi vysoké úrovni. Pracovní skupiny se následně budou zabývat jejím možným prohloubením a rozšířením na další oblasti.

Hraniční kontroly s Českem zavedlo Rakousko v říjnu 2023, aby omezilo nelegální migraci. Na sklonku loňského roku tamní média spekulovala o tom, že vláda kontroly ukončí, protože to prosazovala koaliční liberální strana NEOS. Karner ale tehdy oznámil prodloužení kontrol o dalších šest měsíců. Zároveň avizoval, že postupně v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do celého pohraničí.

Kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie kvůli zmírnění nelegální migrace provádí i další země, mimo jiné Německo. To kontroluje hranice se všemi svými sousedy včetně Česka, a to rovněž od října 2023. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt počátkem letošního května prohlásil, že na zachování hraničních kontrol trvá, i když do Německa přichází méně migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled