USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.

Zadržená Adys Lastresová Moreraová, která v roce 2023 vstoupila do Spojených států legálně jako držitelka oprávnění k trvalému pobytu, je nyní ve vazbě Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a čeká na vyhoštění, uvedl úřad. Její přítomnost na území Spojených států představuje pro USA hrozbu a podkopává zájmy americké zahraniční politiky, dodal ICE v prohlášení.

„Morera spravovala nemovitosti a žila na Floridě, a zároveň napomáhala komunistickému režimu v Havaně, dokud jsem jí status trvalého pobytu nezrušil,“ uvedl Rubio na síti X. „Na této planetě nebude žádné místo – natož v naší zemi – kde by si cizinci, kteří ohrožují naši národní bezpečnost, mohli žít v přepychu,“ dodal.

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních měsících vystupňovaly tlak vůči Kubě. Šéf Bílého domu ji označil za nepřátelský stát, který Washington ve svém sousedství nebude tolerovat. Množí se také spekulace o možné americké intervenci.

Washington vůči Havaně zvýšil tlak i tím, že ve středu obvinil Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Castro, kterému je 94 let, je bez politické funkce, nadále však patří k nejmocnějším mužům v zemi.

Kuba představuje pro USA „ohrožení národní bezpečnosti“ a pravděpodobnost mírové dohody „není vysoká“, uvedl podle BBC americký ministr zahraničí Rubio.

Neprůhledné impérium s hodnotou 20 miliard

Akciová společnost Gaesa (Grupo de Administración Empresarial S.A.) je impérium s neprůhlednou strukturou, které po tři dekády vydělává na cestovním ruchu, zahraničním obchodu či lékařských misích v cizině. Účetnictví konglomerátu je tajné, kubánská oficiální média o jeho hospodaření neinformují a dohled nad ním nemá parlament ani nejvyšší kontrolní úřad.

Výkonnou ředitelkou je brigádní generálka Ania Guillermina Lastresová, na niž USA na začátku května rovněž uvalily sankce. Některé společnosti holdingu řídí právě její sestra a také dcera, rezidentka v Panamě. Lastresová ale podle stanice BBC není součástí vlastnické skupiny a nemá rozhodovací pravomoci. Podle analytika Emilia Moralese holding vede skupina asi patnácti lidí z okruhu Castrovy rodiny a jejich nejbližších spolupracovníků.

Podle amerického ministerstva zahraničí, které se odvolává na veřejně dostupné odhady, překračují tržby Gaesy více než trojnásobně státní rozpočet Kuby. Holding pravděpodobně spravuje „nelegální“ aktiva v hodnotě až dvacet miliard dolarů (zhruba 418 miliard korun) a ovládá nejméně čtyřicet procent kubánské ekonomiky.

„Zatímco kubánský lid trpí kolapsem nefunkční komunistické ekonomiky, Gaesa umožňuje úzkému okruhu režimních elit drancovat všechny zbývající zdroje ostrova a nahromadit až dvacet miliard dolarů nelegálních finančních prostředků na tajných zahraničních kontech,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 47 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled