Úřad pro imigraci a cla (ICE) při svých operacích napříč USA snížil počet zadržených, ale i tak jsou jich stále desetitisíce. Od ledna, kdy federální agenti zastřelili dva místní obyvatele v Minneapolisu, se změnila komunikační strategie i samotné vedení amerických bezpečnostních složek, které zasahují proti nelegálním migrantům. Web The Atlantic napsal, že spolu s tím klesl vliv klíčového poradce Bílého domu Stephena Millera, který příslušné rozsáhlé operace podněcoval.
Změnu v čele ICE oznámila Trumpova administrativa v polovině května, Todda Lyonse ve funkci úřadujícího ředitele vystřídá David Venturella. Ten v bezpečnostních službách pracuje od osmdesátých let a je známý tím, že upřednostňuje přesně cílené zásahy před těmi rozsáhlými s velkým mediálním pokrytím, které prováděli pracovníci ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) v uplynulém roce, napsaly The New York Times (NYT).
Venturellův přístup je tedy v souladu s plány v březnu jmenovaného ministra pro vnitřní bezpečnost Markwayna Mullina. „Mým cílem pro příštích šest měsíců je, abychom nebyli každý den na titulních stránkách,“ řekl totiž Mullin v Kongresu zákonodárcům před svým jmenováním. „Chci, aby lidé pochopili, že jsme tu pro ně, že je chráníme a že s nimi spolupracujeme,“ dodal.
Jedná se každopádně o změnu oproti tomu, jak vypadaly postupy DHS a ICE od začátku Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Na rozsáhlé operace v amerických městech – které zároveň vyvolávaly protesty veřejnosti – či vysoké počty zadržených a deportovaných tlačil především zástupce šéfky kanceláře prezidenta a poradce Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Stephen Miller.
K prosazení svých cílů se nevyhýbal ani neortodoxním až kontroverzním postupům, jako bylo například využití válečného zákona o nepřátelských cizincích ze sklonku 18. století nebo odmítnutí uposlechnout soudní příkaz k návratu letadel, která převážela zadržené migranty do zemí v Latinské Americe.
Zlom přišel po událostech v Minneapolisu
Během operace v Minneapolisu agenti ICE a Celní a pohraniční stráže (CBP) zastřelili dva místní občany, což vyvolalo bezprecedentní situaci, která se pro administrativu stala neudržitelnou. Trump následně pověřil zmocněnce Bílého domu pro otázky hranic Toma Homana, aby situaci uklidnil a přebudoval způsob, jakým budou federální úřady v budoucnu přistupovat k prosazování imigračních zákonů. Homan je přitom příznivcem cílených zásahů proti nelegálním migrantům, kteří porušili americké zákony.
Trump zároveň zrušil mobilní zásahové jednotky pohraniční stráže, jejichž zřízení Miller prosazoval; obrátil se tak proti tehdejší ministryni vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové, která plnila Millerovy pokyny; a předal řízení deportací zpět kariérním úředníkům, napsal The Atlantic. Ten rovněž upozornil, že Millerův vliv na prezidenta tak může klesat.
Zdroje z Bílého domu nicméně pro The Atlantic uvedly, že Miller dál zůstává jedním z hlavních poradců prezidenta a že s Trumpem má „jedinečný vztah“. „Myslím, že prezident velmi dobře ví, s čím se může na Stephena obrátit a co by mu pravděpodobně neměl říkat, pokud nechce dostat kázání,“ řekl jeden bývalý úředník administrativy. Jiný zdroj popsal Trumpův názor na Millera víc napřímo: „Prezident ví, co je zač, tečka“.
Trump, dříve žertoval, že Millerovy „skutečné postoje“ jsou natolik extrémní, že by neměly být zveřejňovány. Podle zdrojů The Atlantic z okruhu prezidentových poradců v posledních týdnech šéf Bílého domu zmínil, že si „uvědomuje, že Miller někdy zachází příliš daleko“.
Ticho okolo zásahů
Za dobu, která uplynula od nasazení agentů ICE a CBP v Minneapolisu, měly obě agentury čas provést změny ve svých postupech. „Věřím, že jsme udělali několik chyb, a to je ještě mírně řečeno. Myslím, že jsme se z nich poučili, a jdeme dál,“ řekl serveru The Washington Examiner komisař CBP Rodney Scott, který patří ke kariérním agentům, jejichž postavení posílilo po konci Noemové ve funkci ministryně.
Od ledna CBP přestala zveřejňovat informace o nasazení svých agentů v tiskových zprávách nebo na sociálních sítích. Dříve přitom o spolupráci ICE a CBP informovali jak Noemová, tak bývalý šéf pohraniční stráže v jihovýchodní Kalifornii Gregory Bovino, který vedl agenty pohraniční stráže mířící do Portlandu, Chicaga, New Orleansu nebo Minneapolisu. Příspěvky Noemové a Bovina na sociálních sítích často měly asertivní až provokativní tón, který u jejich odpůrců vyvolával silné emoce.
CBP je s více než 68 tisíci zaměstnanci největší bezpečnostní agenturou v USA. Kromě obvyklého dohledu na hranicích CBP během Trumpova druhého funkčního období vyslala část personálu i do vnitrozemí, aby asistoval agentuře ICE, která je odpovědná za zatýkání, zadržování a deportaci imigrantů, kteří jsou v zemi nelegálně.
Dlouhé operace stupňují odpor veřejnosti
Dalším ze získaných poznatků pro bezpečnostní složky bylo, že čím déle jejich příslušníci zůstávali v jednom městě, tím více času měli aktivisté na organizaci odporu. Nikde to nebylo patrnější než v Chicagu a Minneapolisu, kde se operace po téměř dvou měsících dostaly do slepé uličky, zatímco veřejný odpor a střety mezi agenty a tamními obyvateli s každým týdnem narůstaly.
„Konkrétně v Chicagu a Minneapolisu jsme čelili masivnímu protestnímu hnutí, které doslova nechtělo, abychom v USA prosazovali zákony, které byly přijaty Kongresem,“ tvrdí Scott. „To vzbudilo velkou pozornost médií a přineslo to, dá se říct, ještě větší chaos. Museli jsme tedy nasadit další agenty, jen abychom ochránili týmy, které vyjížděly a prováděly zatýkání,“ přiblížil svůj úhel pohledu komisař pohraniční stráže.
„Cílené vymáhání práva, které právě provádíme po celé zemi (…), vyvolává mnohem menší místní odpor a upřímně řečeno, je k tomu zapotřebí méně lidí,“ přiznal Scott. CBP má zároveň rezervy a schopnosti – třeba zásahové jednotky nebo týmy schopné provádět námořní či letecké operace –, které může nasadit, pokud se v místě zásahu její agenti setkají s výrazným odporem.
„Pokud budou státní a místní úřady dělat svou práci, podílet se na našich operacích v míře svých možností a reagovat, když něco potřebujeme, tak nebudeme muset tyto týmy nasadit,“ sdělil Scott. Dodal, že od operace v Minneapolisu na tento problém CBP nenarazilo.
Počet zadržených klesl, pořád jich ale jsou desítky tisíc
Podle údajů, které získala agentura Associated Press, počet zadržených osob ze strany ICE v posledních měsících klesl. Snížil se i počet lidí v imigrační vazbě z lednového maxima přibližně 72 tisíc na 58 tisíc v polovině května.
ICE v interních dokumentech uvádí, že v tomto a příštím fiskálním roce plánuje deportovat milion lidí, zatímco loni jich bylo přibližně 442 tisíc. Agentura má k plnění svého poslání k dispozici dostatek finančních prostředků, protože Kongres v roce 2025 poskytl ministerstvu vnitřní bezpečnosti více než 170 miliard dolarů (přes 3,5 bilionu korun) na plnění Trumpových imigračních cílů a slibů.
Administrativa v tomto fiskálním roce usiluje o to, mít v souvislosti s imigrační agendou dostatek prostoru pro zadržování přibližně sta tisíc lidí. Pokud by se takové číslo podařilo naplnit, tak by se jednalo o více než dvojnásobek průměrného denního počtu osob zadržovaných v detenčních zařízeních ICE z loňského roku.
Proměna skladů na detenční centra se zadrhává
Kvůli tomuto cíli bývalá ministryně vnitřní bezpečnosti na Millerovo doporučení nechala za 38 milionů dolarů (bezmála 800 milionů korun) pořídit jedenáct skladových hal napříč USA, které ICE plánuje využívat jako detenční zařízení. Tento krok se ovšem neobešel bez kritiky ze strany veřejnosti, demokratů, ale i části republikánů. Čtyři státy kvůli nákupům skladů podaly žaloby s tím, že resort neprovedl posouzení vlivů na životní prostředí, jak to vyžaduje federální zákon.
Ministr Markwayne Mullin krátce po svém jmenování v březnu vyzval k přezkoumání plánu na přestavby skladů. Vnitřní diskuse nicméně naznačují, že DHS stále plánuje využít sklady jako detenční centra.
Během května totiž zástupci agentury uvedli, že se chystají zadat zakázky na dohled nad přestavbou a provozem skladů, které letos na jaře získali v San Antoniu a v okolí El Pasa, napsal The Washington Post s odkazem na své anonymní zdroje.
Kromě toho zaměstnanci ICE zkoumají, jaké úpravy lze provést ve skladu poblíž Hagerstownu v Marylandu, aniž by došlo k porušení předběžného soudního příkazu zakazujícího většinu stavebních prací, vyplývá z interní zprávy agentury.
Nejméně ve dvou případech – v Marylandu a New Jersey – úřady informovaly, že před zahájením výstavby provedou posouzení vlivu na životní prostředí, což je proces, který podle právních expertů může trvat měsíce.
Končí „Aligátoří Alcatraz“
Zároveň stát Florida v červnu uzavře detenční středisko pro migranty známé jako Alligator Alcatraz (Aligátoří Alcatraz) v národním parku Everglades, píše deník The New York Times (NYT) s odvoláním na informované zdroje. Úřady plánují zadržované přemístit na začátku června a zařízení rozebrat v následujících týdnech. V dubnu bylo v detenčním centru podle údajů ICE zadržováno přibližně 1400 lidí.
Představitelé Floridy o zrušení detenčního centra, které stát od loňského července už stálo miliony dolarů, jednali s Trumpovou administrativou. Republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis rozhovory s federálními představiteli potvrdil. Uzavření střediska nebylo oficiálně oznámeno, ale dodavatelé, kteří jej provozují, už byli podle NYT na vývoj upozorněni.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti došlo dle listu k závěru, že Alligator Alcatraz je neefektivní a příliš drahý. Florida na provoz vynakládá přes milion dolarů (20,8 milionu korun) denně a zatím neobdržela 608 milionů dolarů (12,6 miliardy korun) z federálních fondů, o které požádala na přibližně roční provoz.
Zadržení, jejich příbuzní a právníci, stejně jako aktivisté v oblasti imigrace, opakovaně kritizují nehygienické a nelidské podmínky v zařízení. Floridští představitelé tato nařčení soustavně popírají.
ICE nejspíš přijal několik „ne zrovna ideálních kandidátů“, míní expert
Kromě posílení detenčních kapacit se ICE v minulých měsících zaměřil také na přijímání nových agentů. Od začátku Trumpova druhého funkčního období do ledna 2026 se jejich počet zvýšil z deseti na dvaadvacet tisíc. Tak vysoký nárůst vyvolal diskusi, zda čerství rekruti vůbec prošli zevrubným výběrovým řízením.
V roce 2025 DHS oznámilo, že jejich výcvik trvá osm týdnů se šesti pracovními dny. Dříve přitom zájemci o práci agenta museli podstoupit pětitýdenní kurz španělštiny a šestnáct týdnů výcviku, což celkem zabralo přibližně pět měsíců.
Na rozdíl od mnoha jiných bezpečnostních složek ICE neuvádí totožnost svých zaměstnanců. Prý je tím chce chránit před obtěžováním, zároveň to ale znemožňuje získat úplný přehled o nově přijatých pracovnících a jejich kvalifikaci.
Agentura AP se zaměřila na více než 40 pracovníků ICE, kteří nedávno zveřejnili na svých profilech na Linkedinu, že nastoupili do agentury, a pomocí veřejně dostupných záznamů prověřila jejich minulost. Byla mezi nimi jediná žena.
Většina z nich měla běžnou kvalifikaci jako bývalí vězeňští dozorci, pracovníci bezpečnostních služeb, byli mezi nimi vojenští veteráni nebo bývalí policisté. AP také zjistila, že několik z nich mělo v minulosti nesplacené dluhy, které vedly k soudním řízením, dva z nich podali návrh na vyhlášení bankrotu a tři další čelili žalobám za údajné pochybení v předchozích zaměstnáních v oblasti vymáhání práva.
Odborník na nábor policistů na Floridském technologickém institutu Marshall Jones uvedl, že bez dalších údajů je těžké udělat si o nováčcích v řadách ICE ucelený obraz.
Zároveň je podle něj pravděpodobné, že agentura přijala některé „ne zrovna ideální kandidáty“, kteří splňují minimální požadavky, ale v běžném náborovém cyklu by byli odmítnuti.
Trump chce nasadit „NICE agenty“
Zatímco probíhá přeskupení sil v amerických bezpečnostních složkách, které prosazují Trumpovu imigrační politiku, prezident na sociálních sítích i v rozhovorech s novináři dává najevo, že ICE potřebuje změnu image – konkrétně nový název. Úřad pro imigraci a celní kontrolu by se podle něj mohl přejmenovat na Národní úřad pro imigraci a celní kontrolu (NICE), informovala televizní stanice CNN. Nice přitom v běžné angličtině znamená mimo jiné hezký, hodný nebo milý.
Zda se tato změna uskuteční formou prezidentského dekretu, nebo zda zůstane pouhým memem, je podle televize předmětem interních debat v Bílém domě a na ministerstvu vnitřní bezpečnosti.
Myšlenka změnit název ICE – což by podle amerického práva vyžadovalo přijetí příslušného zákona v Kongresu, nikoli pouze prezidentský dekret – se zřejmě zrodila na sociálních sítích. Koncem dubna prezident sdílel na svém účtu na sociální síti Truth Social screenshot příspěvku ze sociální sítě X, ve kterém byla navržena změna názvu, „aby média musela celý den říkat: NICE agenti“.
