Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
Zpěváci Bruce Springsteen a Joan Baezová budou hlavními hvězdami demonstrace v hlavním městě státu Minnesota, kde se očekává shromáždění více než sta tisíc lidí. Město se v minulých měsících stalo ohniskem střetů s federálními imigračními agenty.
Příslušník Úřadu pro imigraci a cla (ICE) Jonathan Ross zde 7. ledna za volantem jejího vozu zastřelil Renée Goodovou, 37letou matku tří dětí. Dva agenti Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) následně 24. ledna v Minneapolisu zastřelili stejně starého zdravotníka Alexe Prettiho. Incidenty vyvolaly hněv a protesty v Minnesotě a po celých Spojených státech.
Další velké demonstrace se konají v New Yorku, Los Angeles a Washingtonu, ale dvě třetiny akcí se konají mimo centra velkých měst, což představuje téměř čtyřicetiprocentní nárůst oproti první vlně protestů v červnu loňského roku, uvedli organizátoři. Na National Mall ve Washingtonu dav skandoval prodemokratická hesla a objevily se transparenty s nápisy proti Trumpovi.
V Marylandu držela skupina starších lidí u silnice na invalidních vozících transparenty, které projíždějící vozy oslovovaly hesly jako „Odporujte tyranii“ nebo „Trubte, pokud chcete demokracii“ či „Zbavte se Trumpa“.
Tisíce lidí se shromáždily v centru Manhattanu, kde herec Robert De Niro, jeden z organizátorů, řekl, že „byli i jiní prezidenti, kteří testovali ústavní meze své moci, ale žádný z nich nebyl takovou existenční hrozbou pro naše svobody a bezpečnost“.
Podle odborné zprávy už USA nejsou liberální demokracií
K demonstracím dochází v době, kdy míra podpory pro Donalda Trumpa klesla na 36 procent, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do Bílého domu, vyplývá z průzkumu Reuters/Ipsos.
Současně přibývá i odborných varování před širším oslabováním amerických demokratických institucí. Ve výroční zprávě institutu V-Dem při Göteborské univerzitě se Spojené státy v roce 2025 propadly z 20. na 51. místo, upozornil v polovině března Švédský rozhlas.
Podle autorů jde v moderní době o bezprecedentní jednoroční pokles, kvůli němuž už USA nepovažují za liberální demokracii, tedy stát s fungujícím systémem brzd a protivah a respektem k občanským svobodám.
Výzkumníci za hlavní příčinu označují způsob vlády Trumpa a upozorňují mimo jiné na to, že prezident stále více přebírá pravomoci Kongresu. Činí tak podle nich mimo jiné prostřednictvím 225 exekutivních příkazů, které loni podepsal, zatímco Kongres ovládaný republikány přijal jen 49 zákonů. Výzkumníci také píší, že se nyní zdá nepravděpodobné, že by Kongres zpochybnil nebo vyšetřoval rozhodnutí prezidenta, která by mohla porušovat zákon nebo ústavu. Další zmiňované problémy zahrnují Trumpovo zpochybňování soudů, médií či tlak na univerzity.
