V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
„Nikdo nebude bojovat se Spojenými státy kvůli budoucnosti Grónska,“ prohlásil Miller ve vysílání televize CNN poté, co se ho moderátor opakovaně zeptal, zda může vyloučit použití armády.
Miller se také nechal slyšet, že Grónsko právoplatně patří USA a že pokud by Trumpova administrativa chtěla, tak by ho mohla zabrat.
Podle serveru The New York Times jsou tyto výroky součástí Millerova úsilí ospravedlnit americké imperialistické tendence a vize geopolitického uspořádání, v němž by Spojené státy mohly beztrestně zabírat zahraniční území a zdroje.
„Žijeme v reálném světě, který je ovládán silou, který je ovládán mocí,“ řekl Miller. „To jsou železná pravidla světa od počátku věků,“ dodal.
„Trumpův premiér“
Millerova manželka na začátku ledna zveřejnila na sociálních sítích obrázek naznačující, že Spojené státy převezmou kontrolu nad Grónskem. Jednalo se o mapu, na níž byl ostrov vyplněn americkou vlajkou, doplněnou slovem „brzy“.
Republikáni ve Washingtonu vědí, že Miller při svých projevech vyjadřuje přímo názory prezidenta. Bývalý poradce Trumpa Steve Bannon pak Millera popsal jako „Trumpova premiéra“.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová odmítla myšlenku, že Miller dělá vlastní politická rozhodnutí, a zpochybnila tvrzení, že v poslední době častěji vystupuje v televizi, aby propagoval vlastní názory. V roce 2025 se na obrazovkách objevil více než 200krát, často hájil různá opatření Trumpovy administrativy.
„Prezident řídí veškerou politiku a Stephen věrně plní to, co prezident chce,“ uvedla Leavittová. „Ať už jde o imigraci, kriminalitu, obchod, Grónsko nebo Venezuelu,“ dodala.
Právě v otázce úderů proti lodím, které údajně z Venezuely do USA převážely drogy, se Miller angažoval natolik, že jeho role někdy převyšovala i ministra zahraničí Marca Rubia, informoval server The Guardian. Ke koordinaci útoků docházelo prostřednictvím Rady pro vnitřní bezpečnost (HSC), kterou Miller vede.
The Guardian dodal, že Miller se do čela HSC postavil začátkem roku a udělal z ní samostatný orgán v rámci amerického administrativy. Během předchozích prezidentů přitom byla HSC považována za součást Rady národní bezpečnosti.
Miller porušuje pravidla a prosazuje extrémy
Když v březnu 2025 federální soudce nařídil Trumpově administrativě, aby otočila lety deportovaných migrantů směřující do Salvadoru, vysocí úředníci narychlo svolali telekonferenci, aby se domluvili, co dělat.
Někteří z nich se obávali, že pokud neotočí lety zpět do USA, tak poruší soudní příkaz. Miller z pozice zástupcem šéfa kanceláře prezidenta naléhal, aby letadla pokračovala v letu, což se nakonec taky stalo. Soudce později prohlásil, že umožnit úředníkům porušovat soudní rozhodnutí by bylo „vážné pohrdání“ ústavou.
Miller – který není právník – jako první navrhl využít válečný zákon o nepřátelských cizincích k deportaci migrantů, což později ministerstvo spravedlnosti realizovalo.
Millerovo nařízení ke zvýšení počtu zatčení bez ohledu na trestní minulost migrantů vyvolalo několikadenní protesty v Los Angeles. Sám pak koordinoval reakci federální vlády a kroky jednotlivých vládních agentur včetně Pentagonu, když Trump do města vyslal námořní pěchotu a národní gardu.
Trump sice v červnu 2025 naznačil obavy, že deportační politika administrativy je příliš agresivní, nicméně na dotazy novinářů, jak se Millerovy pokyny k deportacím shodují s jeho vlastními postoji, odpověděl, že „si skvěle rozumí“.
„Stephen Miller je jedním z nejdůvěryhodnějších a nejdéle sloužících poradců prezidenta Trumpa z jednoho důvodu – plní své sliby,“ shrnula Leavittová.
Zaměstnanci Bílého domu uvedli, že Miller vždy zaujímá to nejextrémnější stanovisko v jakékoli otázce a jeho postoje dostaly administrativu do řady soudních sporů.
Během prvních sto dnů Trumpova druhého funkčního období vydaly soudy v 25 případech rozhodnutí proti federální vládě, zatímco během celého jeho prvního funkčního období to bylo šest případů a během Bidenovy administrativy čtyři. Miller reagoval na zásahy soudů tím, že je označil za „soudní tyranii“.
Cesta ke konzervatismu
Millerovy vyhraněné a protiimigrantské postoje ho provází celou jeho kariéru ve Washingtonu. Sám vyrůstal v demokratické židovské rodině v Santa Monice v Kalifornii a s konzervativní literaturou se poprvé setkal na střední škole. Následně se v šestnácti letech začal považovat za konzervativce.
Během kandidatury do studentské samosprávy na střední škole bylo hlavním bodem jeho programu vyšetřování školníků kvůli podezření z nedostatečného úklidu. Při předvolebním projevu do studentské samosprávy byl vypískán, ale podle jeho tehdejších spolužáků to vypadalo, že se mu pozornost líbila.
Miller si jako citát do ročenky vybral slova amerického prezidenta Theodora Roosevelta: „V této zemi nemůže existovat amerikanismus 50 na 50. Je zde místo pouze pro stoprocentní amerikanismus, pouze pro ty, kteří jsou Američané a nic jiného“.
Jako student Dukeovy univerzity, na kterou docházel v letech 2003 až 2007, se Miller stal známý v tamních konzervativních kruzích díky tomu, že se zastal tří univerzitních hráčů lakrosu, kteří byli – jak se později ukázalo falešně – obviněni ze znásilnění.
„Hráči jsou konečně blízko zproštění trestních obvinění a to nám připomíná, že spravedlnost není vždy rychlá,“ napsal Miller v roce 2007 v článku pro školní noviny. „Místo toho se často plazí, pomalu se posouvá vpřed, ale pokud naberete dostatečnou rychlost, může se proměnit v lavinu. Společně můžeme tuto rychlost využít,“ dodal.
Kariéra ve Washingtonu
Po dokončení studia na univerzitě začal Miller v roce 2009 pracovat pro senátora Jeffa Sessionse. Podle vzpomínek jeho kolegů Miller pravidelně zaplavoval e-mailové schránky zákonodárců ve Washingtonu dramatickými případy souvisejícími s nelegální migrací.
To, co se tehdy adresátům jevilo jako „xenofobní blouznění neznámého asistenta“, se později ukázalo jako silně zakořeněný soubor myšlenek, který pomohl nastartovat Trumpovu první prezidentskou kampaň.
Miller si totiž během svého působení ve Washingtonu vybudoval silné spojenectví s řadou lidí a mimo jiné i s Bannonem, který se podílel na vedení konspiračního serveru Breitbart a zastává populistické a nacionalistické názory. Jejich vztah ovlivnil Millerovo následující směřování.
Autor projevů s touhou po vlivu
V lednu 2016 se Miller stal Trumpovým hlavním politickým poradcem v jeho prezidentské kampani a mimo jiné i na popud Bannona začal pro republikánského kandidáta psát projevy.
„Náš imigrační systém je horší, než si kdokoli uvědomuje,“ začal Trump jeden proslovů, které pro něj Miller připravil. „Nespočet Američanů, kteří v posledních letech zemřeli, by dnes byli naživu, nebýt politiky otevřených hranic této vlády,“ dodal.
Miller později sdělil, že „vše, co cítil v hloubi svého srdce, nyní vyjadřoval kandidát na nejvyšší úřad naší země“.
Po Trumpově vítězství získal Miller značný vliv. Podle zdrojů magazínu The New Yorker neusiloval o kandidaturu na ministra nebo člena vlády, ale místo toho „chtěl vědět, která pozice poradce Bílého domu má největší vliv na imigraci“. A tak požádal o vedení rady pro domácí politiku.
Tato pozice mu zajistila blízkost k prezidentovi a určitý odstup od Kongresu, protože před ním nemusel skládat přísahu. „Pokud vás předvolají před Kongres, nebudete se cítit komfortně při porušení zákona,“ dodal bývalý vysoký úředník administrativy.
Zároveň Miller dále psal pro Trumpa proslovy, a dokonce se stal v Bílém domě ředitelem pro přípravu projevů. Podle serveru Politico to byl právě on a Bannon, kdo prosadili, aby z prezidentova proslovu na summitu NATO v roce 2017 zmizela zmínka o článku 5, který zavazuje členské státy ke kolektivní obraně.
V prvním funkčním období nebyl Trump na vládnutí příliš připraven a obklopovali ho lidé, kteří měli blíž k republikánům tradičního střihu. Miller si tehdy pravidelně stěžoval, že ostatní členové administrativy se snaží blokovat prezidentova rozhodnutí v oblasti migrace.
Později, když poradci navrhli povýšit Millera do vedoucí pozice na ministerstvu vnitřní bezpečnosti, to Trump podle bývalého úředníka administrativy odmítl s tím, že Miller podle něj nemá předpoklady pro vedoucí pozici. Od té doby však jejich vztah značně posílil především kvůli Millerově loajalitě.
Věrnost i po útoku na Kapitol
Miller zůstal Trumpovi věrný i po útoku na Kapitol z 6. ledna 2021, kdy se od Trumpa odvrátila řada dosavadních spolupracovníků. Miller místo toho pomáhal připravovat Trumpův projev pro následující ráno a pracoval pro Trumpa až do samého závěru jeho prvního funkčního období.
„1600 Pennsylvania Avenue je nejlepší adresa na světě, a i když nyní opouštíme tyto brány, buďte si jisti, že se neloučíme navždy,“ napsal tehdy kolegům.
O tři měsíce později Miller založil organizaci America First Legal, jejímž cílem bylo čelit tomu, co popsal jako „dlouholetý jednostranný právní útok“ ze strany levice. Během následujících čtyř let podala organizace desítky žalob, z nichž mnohé stále nedospěly k verdiktu.
America First Legal se podílela na konzervativní iniciativě Projekt 2025, jehož cílem bylo a je přetvoření federální vlády Spojených států. Projekt počítá například se zmenšením federální vlády a řadou významných změn v různých oblastech, od daňových systémů přes prosazování imigračních zákonů až k energetické politice. V polovině roku 2024 Millerova organizace požádala o odstranění ze seznamu členů poradního výboru Projektu 2025 na jeho webových stránkách.
Miller se i přímo podílel na Trumpově předvolební kampani v roce 2024. Snažil se během ní upozornit na imigrační problematiku navzdory tomu, že se její vedoucí pracovníci chtěli zaměřit na ekonomickou situaci.
Během čtyř let, kdy Trump nebyl u moci, spolu oba muži mluvili téměř denně a „diskutovali o tom, jak by mohla vypadat agenda druhého funkčního období, ještě dřív než mnozí z nás vůbec snili o tom, že by mohlo být druhé funkční období,“ přiblížil senátor Jim Banks.
