Nezávislost

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Indonésie slaví 79 let od vyhlášení nezávislosti na Japonsku, poprvé v budoucím hlavním městě Nusantaře. Nové město vzniká uprostřed eukalyptového lesa na ostrově Borneo. O přesunu metropole z Jakarty rozhodl v roce 2019 končící prezident Joko Widodo. Dokončení projektu za třicet miliard dolarů (685 miliard korun) se ale oddaluje kvůli nedostatku zahraničních investic nebo nedávné rezignaci vedoucích výstavby, píší zahraniční agentury.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Nejen novému složení Ústavnímu soudu (ÚS), ale i celé české společnosti by emeritní ústavní soudce Vojtěch Šimíček přál co největší „Nudu v Brně“, jak řekl s odkazem na snímek z roku 2003. „Aby nemusel fungovat jako záchranná brzda nebo jako deštník, který by chránil systém před zásadními útoky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24. Šimíček z Ústavního soudu odchází po deseti letech. Během své kariéry prý nikdy nebyl cílem politického nátlaku, snad s výjimkou setkání s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem.

Před prezidentskou inaugurací se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Vítěz lednových voleb na ostrově, William Laj z Demokratické pokrokové strany, se ujme funkce v pondělí. Kvůli výrokům z minulosti ho Peking označuje za nebezpečného separatistu a zintenzivňuje vojenská cvičení v blízkosti ostrova. Neklid je ale i mezi tchajwanskými poslanci.

Francouzská vláda zavedla na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na dvanáct dní výjimečný stav. Posílí tak v tomto zámořském území Francie pravomoci policie ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé včetně jednoho příslušníka bezpečnostních složek. Stovky dalších utrpěly zranění, uvedla ve středu agentura Reuters. Demonstrace vyvolala změna místní ústavy, kterou schválili francouzští poslanci. Ta umožňuje Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Srbsko po letech sporů začne od začátku roku 2024 uznávat značky aut registrovaných Kosovem. Podle srbských médií to uvedl šéf kanceláře srbské vlády pro Kosovo Petar Petković. Patrně tak končí spor, který byl v posledních měsících zdrojem napětí mezi Prištinou a Bělehradem. Tento krok uvítala Evropská unie.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Britský král Karel III. vyjádřil během návštěvy Keni nejhlubší lítost za „odpudivé a neospravedlnitelné násilné skutky“ z doby boje za nezávislost této africké země. Monarcha se ale neomluvil přímo za britský podíl na utrpení Keňanů, jak požadovali mnozí místní obyvatelé.

Náhorní Karabach už arménský nebude, většina Arménů z něj odejde. V Událostech, komentářích to řekl komentátor Bahruz Samadov, který působí jako doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Reagoval tak na poslední vývoj v regionu. Karabašští Arméni se po krátké ázerbájdžánské ofenzivě z tohoto týdne vzdali a začali vyjednávat s Baku o budoucnosti oblasti.

Souostroví Orkneje by mohlo opustit Spojené království a stát se samosprávným územím Norska. Píše o tom BBC nebo The Guardian poté, co se tamní rada rozhodla prozkoumat „alternativní formy správy“, které by ostrovům u severního pobřeží Skotska umožnily získat více ekonomických příležitostí. Jednou z možností je i změna právního postavení v rámci Británie.

Před deseti lety se Chorvatsko zapojilo do Evropské unie. Země proces celoevropského začlenění doplnila v roce 2023 vstupem do eurozóny, ale také do Schengenu. Z izolovaného jihoevropského státu se tak stalo plnohodnotným členem Evropské unie, který se kromě sousedního Slovinska touto svou cestou vymyká ostatním zemím regionu. Od začlenění Chorvatska se mnohé změnilo i v EU – žádný další vstup se od té doby nekonal a společenství navíc poprvé v historii jeden ze členů opustil.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Přesunutí denního tisku do vyšší sazby DPH je chyba, postrádá to obsahovou i ekonomickou logiku, řekla v úterních Událostech, komentářích předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová, která zároveň stojí v čele správní rady Unie vydavatelů. Podle ní je také ohrožena role deníků jakožto hráze proti dezinformacím. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ale upozornil na to, že klíčovou roli hrají veřejnoprávní média, která jsou v on-line prostoru. Důležitými zdroji jsou podle něj také časopisy, které jsou v nižší sazbě DPH.

Krymský poloostrov se před 240 lety stal součástí Ruského impéria. Strategické vítězství carevny Kateřiny II. Veliké zajistilo Rusku přístup k Černému moři a zároveň oslabilo dávného konkurenta, Osmanskou říši. Pro původní obyvatele Krymu však anexe znamenala nejen ztrátu vlastního státu. Krymští Tataři byli během století z poloostrova vytlačeni a jejich dějiny vymazány.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Skotská národní strana (SNP) zvolila novým lídrem Humzu Yousafa. Dosavadní ministr zdravotnictví v úterý vystřídá Nicolu Sturgeonovou v čele skotské vlády. Yousaf, sedmatřicetiletý praktikující muslim, je podle agentury Reuters zkušeným ministrem, před kterým stojí nelehký úkol sjednotit SNP v její snaze o nezávislost. Ve dvoutýdenní volbě nového lídra těsně porazil skotskou ministryni financí Kate Forbesovou, oznámilo vedení strany.

Členové kurdské komunity a další lidé se v pondělí v Paříži zúčastnili pietního pochodu, který uctil památku tří Kurdů zabitých během pátku v centru francouzské metropole. Podle francouzských médií dorazily stovky lidí, kteří mimo jiné volali po „pravdě a spravedlnosti“. Muže zadrženého po útoku si v pondělí nechal předvovat soud, který ho formálně obvinil a poslal do vazby.

Na severu Kosova blokují od soboty příslušníci srbské menšiny silnice. O víkendu došlo i na přestřelky s policií. Evropská unie už prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční politiku Josepa Borella vyzvala Bělehrad i Prištinu k uvolnění napětí. Podle balkanisty a historika Františka Šístka nyní nehrozí vypuknutí velkého konfliktu, bouřlivá situace ale může vést k větším mezietnickým střetům.