Nezávislost

Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.

Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Auta významného italského investigativního novináře Sigfrida Ranucciho a jeho dcery explodovala v noci na pátek před jeho domem v Římě, píše agentura ANSA. Exploze byla tak silná, že otřásla celou čtvrtí a poškozena byla i sousední budova. Nikdo nebyl zraněn. Italské úřady zahájily vyšetřování, do kterého se zapojily i orgány zabývající se bojem proti mafii.

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informoval o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl s okamžitou platností odvolat z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cookovou kvůli údajnému hypotečnímu podvodu. Trump to oznámil v pondělí večer (v noci na úterý SELČ) prostřednictvím kopie dopisu adresovaného Cookové, jejž zveřejnil na své sociální síti Truth Social. Cooková později prohlásila, že odstoupit nehodlá, Trumpovo rozhodnutí napadne u soudu. Oznámil to podle agentur její právní zástupce Abbe Lowell.

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek podepsal zákon obnovující nezávislost protikorupčních institucí v zemi. Podle webu Politico jej k tomu přiměly i série masivních demonstrací v čele s mladou generací, které podle kreativních transparentů server nazývá „kartonovou revolucí“. Protestující mládež zvládla dle webu zvýšit i morálku vojákům na bojišti.

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.

Ukrajinou zmítá největší vnitropolitická krize od nástupu Volodomyra Zelenského do funkce. Snahou podřídit protikorupční instituce Kyjevu vyvrcholil spor mezi donucovacími orgány loajálními vůči hlavě státu a úřady, jež vznikly po pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kritici se obávají zneužití moci a příklonu k autoritářství. Prezident pod tlakem veřejnosti i EU ohlásil nový návrh zákona, jenž zachová nezávislost protikorupčních orgánů.

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

Americký viceprezident JD Vance na americké základně Pituffik v Grónsku kritizoval Dánsko za to, že se podle něj dobře nestaralo o ostrov a neinvestovalo dost do jeho bezpečnosti. O Grónsko opakovaně projevuje zájem prezident Donald Trump. Ten v pátek uvedl, že USA potřebují Grónsko pro mezinárodní bezpečnost a mír ve světě. Evropané to pochopí, nebo jim to budeme muset vysvětlit, dodal. Dánsko i samotní obyvatelé ostrova to odmítají.

Grónsko bude mít novou vládu. Po dvou týdnech od voleb se čtyři strany dohodly na koalici, kterou povedou vítězní Demokraté (Demokraatit). Den před návštěvou amerického viceprezidenta JD Vance to oznámila grónská televizní a rozhlasová stanice KNR.

Grónský premiér Múte Egede kritizoval návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly anektovat Grónsko. Šéf Bílého domu tvrdí, že dánský ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Grónsko si ale v úterý zvolilo nový parlament a v něm strany, které podporují dříve či později nezávislost. Egede svolal schůzku s ostatními lídry, aby přichystali ostřejší reakci na Trumpovy výroky.

Parlamentní volby v Grónsku vyhráli opoziční Demokraté, kteří s nezávislostí ostrova na Dánsku nespěchají. Informovala o tom agentura Reuters. Kampaň před hlasováním ovládly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně vyjádřil zájem Grónsko získat.

V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, proběhly předčasné volby, které rozhodnou o složení tamního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.

V Grónsku vrcholí kampaň před úterními volbami. Ostrov, který patří k Dánsku, chce pro Spojené státy získat Donald Trump. Podle posledního průzkumu to odmítá 85 procent místních. V tlaku ze strany Bílého domu ale vidí i příležitost k získání nezávislosti, kterou chtějí prakticky všichni. Politici se neshodují jen v tom, kdy referendum vyhlásit, o čemž rozhodnou právě volby. „Nejdůležitější je mít na své straně všechny obyvatele Grónska. Neměla by to být jen otázka toho, kudy se chtějí vydat zvolení politici,“ uvedla místopředsedkyně strany Siumut a bývalá ministryně školství Vivian Motzfeldtová.

Obyvatelé Grónska se chystají na parlamentní volby. Zástupce do místního zákonodárného sboru budou vybírat v úterý. Hlavním tématem hlasování zřejmě budou otázky týkající se nezávislosti na Dánsku, jehož je Grónsko autonomním územím. Na ostrově před volbami rezonují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že chce Grónsko získat pro USA, třeba i silou.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.

Indonésie slaví 79 let od vyhlášení nezávislosti na Japonsku, poprvé v budoucím hlavním městě Nusantaře. Nové město vzniká uprostřed eukalyptového lesa na ostrově Borneo. O přesunu metropole z Jakarty rozhodl v roce 2019 končící prezident Joko Widodo. Dokončení projektu za třicet miliard dolarů (685 miliard korun) se ale oddaluje kvůli nedostatku zahraničních investic nebo nedávné rezignaci vedoucích výstavby, píší zahraniční agentury.