Moldavané v nedělním referendu hlasovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Po sečtení odevzdaných hlasů se voliči těsnou většinou rozhodli západní směřování země podpořit. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo volby hlavy státu se uskuteční 3. listopadu.
Moldavsko v referendu podpořilo cestu do EU, prezidentka Sanduová vyhrála první kolo
Události: Referendum v Moldavsku (zdroj: ČT24)
V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Výsledky po sečtení 99,77 procenta hlasů ukazují, že 50,46 procenta voličů na otázku odpovědělo „ano“ a 49,54, procenta „ne“. Vyplývá to z dat, která zveřejnila moldavská veřejnoprávní televize Moldova 1.
Tábor odpůrců orientace země na Unii měl po určitou dobu během sčítání hlasů navrch, situace se ale v závěru, kdy se sčítají hlasy ze zahraničí, otočila ve prospěch prozápadního směřování státu. V referendu hlasoval necelý milion a půl voličů, z nichž více než 230 000 volilo ze zahraničí. Téměř 77 procent z této skupiny se vyslovilo pro ústavní zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle Moldavska.
„Počet příznivců Evropské unie poněkud poklesl kvůli ruské taktice šíření dezinformací, manipulací a vyvolávání strachu v občanech, že v případě integrace s Evropou přijdou o svoji nezávislost,“ upozornil moldavský novinář Nicolae Negru.
Ruské vměšování stojí i na argumentaci o nestabilitě, kterou by prozápadní směřování Moldavsku přineslo, přiblížil analytik Žiga Faktor z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Referendum o evropské budoucnosti Moldavska bylo jedním z hlavních bodů politického programu prezidentky Sanduové a pokud by se většina voličů vyslovila pro „ne“, znamenalo by to pro ni tvrdou ránu.
Studio ČT24: Prezidentské volby a referendum v Moldavsku (zdroj: ČT24)
Prezidentka upozornila na kupování hlasů
„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ prohlásila prezidentka Sanduová po sečtení zhruba devadesáti procent hlasovacích lístků.
„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 tisíc hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii. Moldavsko dlouhodobě usiluje o vstup do EU a v létě 2024 zahájilo přístupové rozhovory.
„Očekáváme, že v příštím roce by mohlo Moldavsko otevřít první přístupové kapitoly. Nehledě na výsledek referenda by minimálně ta současná vláda pokračovala v přístupovém procesu,“ dodal Faktor. Upozornil, že klíčové bude, jak dopadnou nejen prezidentské, ale i parlamentní volby – ty se budou konat v roce 2025.
Ve druhém kole prezidentských voleb se zřejmě utká Sanduová a Stoianoglo
Prezidentka Sanduová se uchází o druhé funkční období. Po sečtení více než 98 procent hlasovacích lístků měla 41,84 procenta, a půjde tak za dva týdny do druhého kola voleb. Jejím soupeřem bude bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal 26,34 procenta hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct osob.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do tamních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, napsala agentura Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku devadesátých let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
Podle Kremlu nebyly volby svobodné
Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky a proevropské orientace země, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten rovněž reagoval na slova Sanduové o tom, že volby i referendum mařily „zločinecké skupiny spolupracující se zahraničními silami“.
„Pokud tvrdí, že nedostala hlasy kvůli určitým zločineckým skupinám, musí předložit důkazy,“ sdělil mluvčí Kremlu. Dodal také, že by bylo dobré, aby Sanduová vysvětlila tak velkou část hlasů, které nesouhlasí s její politikou. „Jsou to také zločinecké gangy? Nebo chce říct, že moldavští občané, kteří s ní nesouhlasí, jsou spojováni se zločineckými skupinami?“ ptal se mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina.
Evropská unie: Moldavsko čelilo zahraničnímu vměšování
K výsledkům hlasování se vyjádřil také mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Peter Stano. „Moldavsko je velmi důležitým partnerem Evropské unie. Sledovali jsme detailně obě hlasování, referendum i prezidentské volby, a zaznamenali jsme, že se tato hlasování odehrála za bezprecedentního vměšování a zastrašování Ruskem a jeho spojenci s cílem destabilizovat demokratický proces v Moldavsku,“ upozornil. Vměšování ze strany Moskvy je podle něj dlouhodobou záležitostí, situace se začala zhoršovat po zahájení ruské agrese na Ukrajinu před více než dvěma roky.
Podle Stana se objevily informace o nakupování hlasů, v zemi byla rovněž velmi hlasitě slyšet ruská propaganda. Oficiální reakci na výsledek hlasování podle něj EU oznámí až po zveřejnění konečných výsledků a poté, co dostane informace i od nezávislých volebních pozorovatelů.
Podle Petry Procházkové z Deníku N je způsobů, jakými se Moskva snažila ovlivnit volby v Moldavsku, několik. „Ten výsledek je strašně těsný. A to určitě není dobrá zpráva ani pro Moldavsko, ani pro EU,“ řekla ve vysílání ČT24 s tím, že výsledek však nelze svádět pouze na ruský vliv, protože „je to mnohem složitější. A bylo by naivní si myslet, že si zkrátka Rusko zaplatilo referendum“.
Podle novinářky se většina Moldavanů snaží být zadobře se všemi – s Evropskou unií i s Ruskem. „Myslím si, že tady má i velký vliv to, co se děje na Ukrajině. Válka je pro Moldavany opravdu odstrašující. A oni se bojí, že když udělají prudký obrat, tak by se mohlo stát to, co tam,“ vysvětlila Procházková.
Horizont ČT24: Novinářka Petra Procházková a zpravodaj Petr Obrovský o situaci v Moldavsku (zdroj: ČT24)
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Petra Obrovského může EU Moldavsku pomoci různými způsoby. „Šéfka Evropské komise těsně před referendem přislíbila Moldavsku hospodářskou pomoc ve výši skoro dvou miliard eur. Ta by měla jít na výstavbu silnic, železnic, nemocnic, posílení digitálních nebo elektrických sítí,“ uvedl zpravodaj.
Vstup do EU by měl být podle Obrovského postupný, tak aby Moldavané výhody členství pocítili ještě před završením přístupového procesu. „Například by mohli postupně získávat možnost začlenit se do vnitřního trhu EU, začlenit se do evropské zóny bez roamingových poplatků, do společné zemědělské politiky,“ uvedl Obrovský. První kapitoly přístupových rozhovorů by se podle něj mohly otevřít již příští rok.
