Moldavané v nedělním referendu rozhodovali o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie jakožto cíle země. Sečteno je více než 99 procent hlasů a průběžné výsledky jsou velmi vyrovnané. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová, která podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 3. listopadu.
Sčítání hlasů o zakotvení vstupu Moldavska do EU v ústavě je těsné
V referendu byla voličům předložena otázka, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Výsledky po sečtení více než 99 procent hlasů ukazovaly, že 50,3 procenta voličů na otázku odpovědělo „ano“ a 49,7 procenta „ne“. Vyplývá to z dat, která zveřejnila moldavská veřejnoprávní televize Moldova 1.
„Počet příznivců Evropské unie poněkud poklesl kvůli ruské taktice šíření dezinformací, manipulací a vyvolávání strachu v občanech, že v případě integrace s Evropou přijdou o svoji nezávislost,“ upozornil moldavský novinář Nicolae Negru.
Ruské vměšování stojí i na argumentaci o nestabilitě, kterou by prozápadní směřování Moldavsku přineslo, přiblížil analytik Žiga Faktor z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Studio ČT24: Prezidentské volby a referendum v Moldavsku (zdroj: ČT24)
Prezidentka upozornila na kupování hlasů
„Zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě,“ prohlásila prezidentka Sanduová po sečtení zhruba devadesáti procent hlasovacích lístků.
„Máme jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit 300 tisíc hlasů, což je podvod nevídaného rozsahu,“ dodala s tím, že cílem této akce bylo podrýt demokracii. Moldavsko dlouhodobě usiluje o vstup do EU a v létě 2024 zahájilo přístupové rozhovory.
„Očekáváme, že v příštím roce by mohlo Moldavsko otevřít první přístupové kapitoly. Nehledě na výsledek referenda by minimálně ta současná vláda pokračovala v přístupovém procesu,“ dodal Faktor. Upozornil, že klíčové bude, jak dopadnou nejen prezidentské, ale i parlamentní volby – ty se budou konat v roce 2025.
Ve druhém kole prezidentských voleb se zřejmě utká Sanduová a Stoianoglo
Prezidentka Sanduová se uchází o druhé funkční období. Po sečtení více než 98 procent hlasovacích lístků měla 41,84 procenta, a půjde tak za dva týdny do druhého kola voleb. Jejím soupeřem bude bývalý generální prokurátor Alexandru Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal 26,34 procenta hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct osob.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do tamních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, napsala agentura Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku devadesátých let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
