Grónskem před volbami rezonuje téma nezávislosti

Nahrávám video

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

V chodbách grónského parlamentu panuje v těchto dnech čilý ruch. Pět tamních politických stran se chystá na střet v březnových volbách. Na jednom bodě se ale shodnou všechny. „Tím nejdůležitějším je proces získání nezávislosti na Dánsku,“ prohlásil předseda strany Naleraq Pele Broberg.

Jeho uskupení je jediné, které chce proces zahájit okamžitě. V referendu by nezávislost podpořila většina Gróňanů. V případě, že by to znamenalo snížení životní úrovně, už by to ale podle průzkumů bylo jen 45 procent. Ostatní strany jsou proto opatrnější.

„Stále chceme být součástí Dánska a k nezávislosti se propracovat. Ale také musíme spolupracovat s jinými zeměmi než Dánsko, s našimi sousedy. S Kanadou a Spojenými státy,“ upřesnila kandidátka vládnoucí Inuitské strany Ataqatigiit Liv Aurora Jensenová.

Trumpovy ambice

Právě současný americký prezident projevil o Grónsko velký zájem. Na ostrově je řada nerostných nalezišť. Leží navíc u arktické námořní cesty, která začíná být čím dál důležitější třeba i pro Rusko. „Není překvapivé, že Američané nedopustí, aby nějaká jiná velmoc rozšířila svůj vliv na Grónsko,“ popsal dánský historik Bo Lidegaard.

Podle něj je to pro Američany „červená čára“. „Bylo tomu tak ne po desetiletí, ale po staletí,“ dodal. Kolem lednové návštěvy Trumpova syna Donalda Trumpa Jr. se navíc strhla kontroverze. Objevily se informace, že řada Gróňanů by připojení k USA přivítala. Už proto, že (nejen) podle místních politiků Dánsko Inuity nikdy nebralo jako rovnocenné partnery.

„Radost z amerického zájmu o Grónsko je blbost,“ tvrdí bývalý grónský premiér Kuupik Kleist. Podle něj by se spíš měly řešit problémy se vzděláváním mladých Gróňanů. „Je to důsledek nízké úrovně vzdělání a nedostatečných znalostí o světě,“ myslí si. Gróňané nicméně Trumpův zájem mohou využít jako páku na vládu v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová opakovaně prohlásila, že ostrov není na prodej. A výrazně navýšila investice do ochrany arktické oblasti.

„Budeme v arktickém regionu úzce spolupracovat, abychom zajistili bezpečnost takzvaného dalekého severu, včetně Grónska,“ prohlásila šéfka dánské vlády. Jestli to amerického prezidenta uspokojí, ale není v tuto chvíli jasné. Předvolební Grónsko každopádně působí dojmem, že k samostatnosti míří čím dál odhodlaněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.