Grónskem před volbami rezonuje téma nezávislosti

Nahrávám video

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

V chodbách grónského parlamentu panuje v těchto dnech čilý ruch. Pět tamních politických stran se chystá na střet v březnových volbách. Na jednom bodě se ale shodnou všechny. „Tím nejdůležitějším je proces získání nezávislosti na Dánsku,“ prohlásil předseda strany Naleraq Pele Broberg.

Jeho uskupení je jediné, které chce proces zahájit okamžitě. V referendu by nezávislost podpořila většina Gróňanů. V případě, že by to znamenalo snížení životní úrovně, už by to ale podle průzkumů bylo jen 45 procent. Ostatní strany jsou proto opatrnější.

„Stále chceme být součástí Dánska a k nezávislosti se propracovat. Ale také musíme spolupracovat s jinými zeměmi než Dánsko, s našimi sousedy. S Kanadou a Spojenými státy,“ upřesnila kandidátka vládnoucí Inuitské strany Ataqatigiit Liv Aurora Jensenová.

Trumpovy ambice

Právě současný americký prezident projevil o Grónsko velký zájem. Na ostrově je řada nerostných nalezišť. Leží navíc u arktické námořní cesty, která začíná být čím dál důležitější třeba i pro Rusko. „Není překvapivé, že Američané nedopustí, aby nějaká jiná velmoc rozšířila svůj vliv na Grónsko,“ popsal dánský historik Bo Lidegaard.

Podle něj je to pro Američany „červená čára“. „Bylo tomu tak ne po desetiletí, ale po staletí,“ dodal. Kolem lednové návštěvy Trumpova syna Donalda Trumpa Jr. se navíc strhla kontroverze. Objevily se informace, že řada Gróňanů by připojení k USA přivítala. Už proto, že (nejen) podle místních politiků Dánsko Inuity nikdy nebralo jako rovnocenné partnery.

„Radost z amerického zájmu o Grónsko je blbost,“ tvrdí bývalý grónský premiér Kuupik Kleist. Podle něj by se spíš měly řešit problémy se vzděláváním mladých Gróňanů. „Je to důsledek nízké úrovně vzdělání a nedostatečných znalostí o světě,“ myslí si. Gróňané nicméně Trumpův zájem mohou využít jako páku na vládu v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová opakovaně prohlásila, že ostrov není na prodej. A výrazně navýšila investice do ochrany arktické oblasti.

„Budeme v arktickém regionu úzce spolupracovat, abychom zajistili bezpečnost takzvaného dalekého severu, včetně Grónska,“ prohlásila šéfka dánské vlády. Jestli to amerického prezidenta uspokojí, ale není v tuto chvíli jasné. Předvolební Grónsko každopádně působí dojmem, že k samostatnosti míří čím dál odhodlaněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteLidé v USA vzpomínají na oběti útoků z 11. září

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomínají památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se účastní pietní akce ve Washingtonu. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci tehdy unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy. Podle průzkumu stanice CBS News se většina Američanů shoduje, že teroristické útoky významně a navždy změnily USA.
14:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

Za vzpomínkové akce na masakr na náměstí Nebeského klidu dostali aktivisté trest vězení

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. EU verdikt odsoudila a označila za politicky motivovaný.
08:20Aktualizovánopřed 32 mminutami

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
11:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firma Anthropic tvrdí, že zmařila pokusy zneužít AI pro vývoj biologických zbraní

Americká technologická společnost Anthropic odhalila a zmařila několik pokusů o využití svých modelů umělé inteligence (AI) k vývoji biologických zbraní. Firma to uvedla ve 154stránkové zprávě, v níž představuje nejzávažnější incidenty z letošního roku, kdy byly její modely Claude zneužity nebo se o zneužití někdo pokoušel.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Utekl jsem zdaleka. Musím pomáhat lidem, kteří zůstali doma,“ říká Súdánec v Ceutě

Centrum v Loma Margarita poskytuje útočiště více než tisíci lidem, kteří přicestovali ze subsaharské Afriky. Mnozí pocházejí ze zemí, které se potýkají s konflikty nebo závažnými humanitárními krizemi.
před 1 hhodinou

Německo obžalovalo členy Hamásu kvůli zbraním, jeden z nich byl v Česku

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za nezájmem estonské mládeže o politiku je i nedostatek lákavých kandidátů

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.
před 2 hhodinami

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.