Grónskem před volbami rezonuje téma nezávislosti

4 minuty
Horizont ČT24: V Grónsku sílí debata o nezávislosti
Zdroj: ČT24

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

V chodbách grónského parlamentu panuje v těchto dnech čilý ruch. Pět tamních politických stran se chystá na střet v březnových volbách. Na jednom bodě se ale shodnou všechny. „Tím nejdůležitějším je proces získání nezávislosti na Dánsku,“ prohlásil předseda strany Naleraq Pele Broberg.

Jeho uskupení je jediné, které chce proces zahájit okamžitě. V referendu by nezávislost podpořila většina Gróňanů. V případě, že by to znamenalo snížení životní úrovně, už by to ale podle průzkumů bylo jen 45 procent. Ostatní strany jsou proto opatrnější.

„Stále chceme být součástí Dánska a k nezávislosti se propracovat. Ale také musíme spolupracovat s jinými zeměmi než Dánsko, s našimi sousedy. S Kanadou a Spojenými státy,“ upřesnila kandidátka vládnoucí Inuitské strany Ataqatigiit Liv Aurora Jensenová.

Trumpovy ambice

Právě současný americký prezident projevil o Grónsko velký zájem. Na ostrově je řada nerostných nalezišť. Leží navíc u arktické námořní cesty, která začíná být čím dál důležitější třeba i pro Rusko. „Není překvapivé, že Američané nedopustí, aby nějaká jiná velmoc rozšířila svůj vliv na Grónsko,“ popsal dánský historik Bo Lidegaard.

Podle něj je to pro Američany „červená čára“. „Bylo tomu tak ne po desetiletí, ale po staletí,“ dodal. Kolem lednové návštěvy Trumpova syna Donalda Trumpa Jr. se navíc strhla kontroverze. Objevily se informace, že řada Gróňanů by připojení k USA přivítala. Už proto, že (nejen) podle místních politiků Dánsko Inuity nikdy nebralo jako rovnocenné partnery.

„Radost z amerického zájmu o Grónsko je blbost,“ tvrdí bývalý grónský premiér Kuupik Kleist. Podle něj by se spíš měly řešit problémy se vzděláváním mladých Gróňanů. „Je to důsledek nízké úrovně vzdělání a nedostatečných znalostí o světě,“ myslí si. Gróňané nicméně Trumpův zájem mohou využít jako páku na vládu v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová opakovaně prohlásila, že ostrov není na prodej. A výrazně navýšila investice do ochrany arktické oblasti.

„Budeme v arktickém regionu úzce spolupracovat, abychom zajistili bezpečnost takzvaného dalekého severu, včetně Grónska,“ prohlásila šéfka dánské vlády. Jestli to amerického prezidenta uspokojí, ale není v tuto chvíli jasné. Předvolební Grónsko každopádně působí dojmem, že k samostatnosti míří čím dál odhodlaněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 23 mminutami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 28 mminutami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 1 hhodinou

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 2 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 3 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 4 hhodinami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 10 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 13 hhodinami
Načítání...