Parlamentní volby v Grónsku vyhráli opoziční Demokraté, kteří s nezávislostí ostrova na Dánsku nespěchají. Informovala o tom agentura Reuters. Kampaň před hlasováním ovládly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně vyjádřil zájem Grónsko získat.
V Grónsku zvítězila strana, která s nezávislostí nespěchá
3 minuty
Události: Grónské volby vyhrála opozice
Demokraté v předčasných volbách obdrželi 29,9 procenta hlasů. „Lidé chtějí změnu,“ reagoval na výsledky šéf Demokratů Jens-Frederik Nielsen. „Nechceme nezávislost zítra, chceme dobrý základ,“ zdůraznil politik.
„Demokraté volí velmi opatrný přístup, říkají, že není třeba spěchat. Jsou jednou ze stran, která stejně jako poražené vládní strany odmítla během kampaně říct, v jakém časovém rámci by chtěla po volbách uspořádat referendum,“ uvedla zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.
Druhá skončila opoziční centristická a populistická strana Naleraq, které dalo hlas 24,5 procenta lidí. Naleraq si na rozdíl od vítězného uskupení přeje rychlé odříznutí od Dánska. „Naleraq je v tomto ohledu nejvíc radikální, dalo by se říci. Během kampaně říkala, že by chtěla uspořádat referendum už do čtyř let. Politici z této strany věří, že Grónsko by mohlo být nezávislé třeba už do deseti let,“ podotkla Sedláčková.
Vládnoucí strana Inuitské společenství (Inuit Ataqatigiit) a její koaliční partner Pokroková strana (Siumut), které také volí pomalejší cestu k nezávislosti, získaly podle Reuters dohromady přes 36 procent hlasů, což je o třicet procent méně než ve volbách v roce 2021. Podle agentury AFP se tato uskupení umístila na třetím a čtvrtém místě.
Podle Tomáše Sniegoně z katedry evropských studií Lundské univerzity volby rozhodla nespokojenost s dosavadní koalicí. „Byla to koalice spíše nalevo, která regulovala rybolov, což se ve společnosti nesetkalo s dobrými ohlasy. Druhá věc je sociální situace, kdy Grónsku chybí například sestřičky, zdravotnický personál. Takže ekonomika, důraz na domácí problémy byly překvapivě důležitější než geopolitika,“ konstatoval expert.
GALERIE
Reakce na grónské volby
Trumpův zájem
Trump od lednového nástupu do Bílého domu sliboval učinit z Grónska, které je nyní autonomním územím Dánska, součást Spojených států. Prezident argumentoval tím, že ostrov je životně důležitý pro bezpečnost USA.
„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. Zároveň ale prohlásil, že ostrov získá „tak či onak“ a v minulosti nevyloučil použití vojenské síly.
Spojení s USA opakovaně odmítla Kodaň i většina obyvatel Grónska. „Nechceme být součástí USA z jasných důvodů – zdravotnictví a Trump,“ vyjádřila svůj názor bankovní zaměstnankyně z Nuuku Tuuta Lyngeová-Larsenová.
Načasování referenda
Bývalá dánská kolonie má od roku 2009 rozsáhlou autonomii, která zahrnuje i právo vyhlásit nezávislost na základě referenda. „O nezávislosti se mluví už od sedmdesátých let. Byl jsem v Nuuku v roce 2009, kdy se zvyšovala nezávislost na Dánsku, tehdy byl optimismus také veliký a mluvilo se o tom, že v příštím desetiletí už k nezávislosti dojde,“ poznamenal Sniegoň.
Grónský premiér Múte Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila. Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost a vypsání referenda o odtržení. Diskutuje se tak především o tom, kdy by mělo být vyhlášeno.
Web Politico uvádí, že myšlenku plné suverenity v Grónsku podporuje mnoho lidí, nicméně někteří si nejsou jistí, co by to obnášelo z hlediska obrany země a její ekonomiky, která by se musela obejít bez dotací. Dánsko totiž ostrovní ekonomice poskytuje kolem miliardy dolarů (23 miliard korun) ročně.
Největší ostrov světa s většinou území za severním polárním kruhem obývá asi 56 tisíc lidí převážně inuitského původu. Volební právo má podle BBC asi 44 tisíc z nich.
Nerostné bohatství
Grónsko mělo díky své poloze zásadní roli při obraně Severní Ameriky za druhé světové války, kdy ho USA obsadily, aby zajistily, že nepadne do rukou nacistického Německa, a aby chránily životně důležité dopravní cesty v Severním Atlantiku.
Washington si po druhé světové válce ponechal v Grónsku leteckou základnu Thule, nyní známou jako vesmírná základna Pituffik. Je důležitou součástí amerického systému včasné výstrahy před útokem mezikontinentálními balistickými střelami.
Ostrov má velká ložiska takzvaných vzácných nerostů, které jsou potřebné při výrobě počítačů a chytrých telefonů nebo technologií potřebných k odklonu od využívání fosilních paliv.
Podle Americké geologické služby jsou u něj zřejmě také ložiska ropy a zemního plynu. AP píše, že obyvatelé Grónska mají zájem na využívání těchto zdrojů, v zemi ovšem platí přísné předpisy pro ochranu životního prostředí. Nad možností těžby se rovněž vznášejí otázky kvůli drsným klimatickým podmínkám.