Americký prezident Donald Trump se rozhodl s okamžitou platností odvolat z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cookovou kvůli údajnému hypotečnímu podvodu. Trump to oznámil v pondělí večer (v noci na úterý SELČ) prostřednictvím kopie dopisu adresovaného Cookové, jejž zveřejnil na své sociální síti Truth Social. Cooková později prohlásila, že odstoupit nehodlá, Trumpovo rozhodnutí napadne u soudu. Oznámil to podle agentur její právní zástupce Abbe Lowell.
První Afroameričanku, která kdy zasedla v bankovní radě americké centrální banky, Trump vyzval k rezignaci už minulý týden. Podle tiskových agentur tak prezident pokračuje v útocích na nezávislost centrální banky i jejího šéfa Jeroma Powella, které dlouhodobě kritizuje kvůli podle jeho mínění pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb. Bude-li Trumpův bezprecedentní krok napaden u soudu, může otestovat hranice moci prezidenta nad nezávislým orgánem měnové politiky, píše Reuters.
„Prezident Trump mě údajně vyhodil ‚z pádného důvodu‘, ačkoli podle zákona žádný důvod neexistuje a nemá k tomu žádnou pravomoc,“ uvedla Cooková v prohlášení zaslaném e-mailem o několik hodin později prostřednictvím advokátní kanceláře. „Podáme žalobu, ve které napadneme tento protiprávní postup,“ uvedl její právník.
Členové rady jsou obtížně odvolatelní, upozornil Fed
Fed uvedl, že bude respektovat jakékoliv soudní rozhodnutí ohledně prezidentovy pravomoci odvolat Cookovou. Upozornil, že členové rady mají dlouhá funkční období a jsou obtížně odvolatelní, aby se zajistilo, že rozhodnutí Fedu se budou zakládat na údajích o ekonomice a „dlouhodobých zájmech amerického lidu“.
List The Wall Street Journal v úterý večer napsal, že Trump svým poradcům sdělil, že chce rychle oznámit nominaci na místo po Cookové. Za možné kandidáty pak deník označil ekonomického poradce Stephena Mirana a někdejšího šéfa Světové banky Davida Malpasse.
Případ pravděpodobně skončí u Nejvyššího soudu a mohl by jasněji definovat rozsah prezidentových pravomocí ohledně Fedu. Pokud Trump uspěje, mohlo by to podkopat nezávislost centrální banky, která je považována za klíčovou pro její schopnost bojovat s inflací, píše agentura AP. Trumpův krok by mohl být začátkem vleklého právního boje ohledně snahy Bílého domu utvářet měnovou politiku ve Spojených státech, píše agentura Reuters.
Trump v dopise Cookové uvedl, že má k jejímu odvolání „dostatečný důvod“, protože v roce 2021 v dokumentech k různým hypotečním úvěrům na nemovitosti v Michiganu a v Georgii údajně uvedla, že obě jsou jejím trvalým bydlištěm, kde hodlá žít, aby tak získala lepší úvěrové podmínky.
Trump vyzval Cookovou k rezignaci minulou středu po zveřejnění dopisu šéfa Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) Billa Pulteho, v němž naléhá na ministerstvo spravedlnosti, aby Cookovou prošetřilo kvůli možnému hypotečnímu podvodu. Cooková, kterou do Rady guvernérů Fedu jmenoval v roce 2022 Trumpův předchůdce Joe Biden, má teprve poskytnout podrobné informace k dotyčným transakcím.
Ačkoli je funkční období guvernérů Fedu nastaveno tak, aby trvalo déle než mandát prezidenta, zákon o centrální bance umožňuje odvolat úřadujícího guvernéra „z pádného důvodu“, píše agentura Reuters. Američtí prezidenti však tuto stránku zákona nikdy netestovali a zvláště od 70. let minulého století většinou drželi od Fedu ruce pryč, aby zaručili důvěru v nezávislost americké měnové politiky, připomíná Reuters.
Sporná legálnost Trumpova kroku
Trump v dopise obvinil Cookovou z „podvodného a potenciálně zločinného jednání ve finanční záležitosti“ a uvedl, že nemá důvěru v její „bezúhonnost“. „Dotyčné jednání vykazuje přinejmenším takovou nedbalost ve finančních transakcích, která zpochybňuje vaši kompetenci a důvěryhodnost coby finančního regulátora,“ dodal Trump, jenž tvrdí, že má pravomoc odvolat člena bankovní rady podle článku 2 americké ústavy a zákona o centrální bance z roku 1913.
Cooková minulý týden oznámila, že ani přes výzvy prezidenta odstoupit nehodlá. „Nemám v úmyslu nechat se zastrašit a odstoupit z funkce kvůli několika otázkám vzneseným v tweetu,“ uvedla. „Jako členka Rady guvernérů Fedu hodlám brát všechny otázky týkající se mé finanční historie vážně, a proto shromažďuji přesné informace, abych mohla odpovědět na všechny legitimní otázky a poskytnout fakta,“ dodala.
Vzhledem k bezprecedentní povaze celé věci není podle Reuters jasné, jak se bude vyvíjet dál. Členové jiných nezávislých amerických institucí, kteří u soudu napadli Trumpovy pokusy o jejich vyhazov, museli vést právní spory na vlastní náklady s nejistým výsledkem.
Trump skrývá skutečný záměr, míní odbornice
Sarah Binderová z Brookingsova institutu uvedla, že prezidentovo využití formulace „pádného důvodu“ je zřejmě spíše snahou zakrýt jeho skutečný záměr. „Vypadá to jako fíkový list, který nám má pomoci dosáhnout toho, co chceme, tedy protlačit do rady někoho, kdo sníží sazby,“ řekla.
Podle akademiků a historiků, s nimiž hovořily agentury AP a Reuters, by případný soudní spor v tomto případě mohl přinést houšť otázek ohledně výkonné moci ve Spojených státech, jedinečné povahy a historie Fedu i toho, zda důvodem k odvolání členky Rady guvernérů může být cokoli, čeho se mohla dopustit ještě před svým jmenováním, které schválil Senát.
Trump dlouhodobě prohlašuje, že do bankovní rady jmenuje pouze zastánce uvolněné měnové politiky. K 8. srpnu předčasně rezignovala členka rady Adriana Kuglerová, ač jí mandát končil až v lednu příštího roku. Trump tehdy řekl, že její rezignaci považuje za příjemné překvapení, a na její místo dočasně jmenoval svého ekonomického poradce Stephena Mirana.
Už během svého prvního prezidentského mandátu Trump jmenoval do stálého sedmičlenného sboru hlasujících členů rady Christophera Wallera a Michelle Bowmanovou. Nahrazením Cookové by tak Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu čtyř ku třem, připomíná Reuters.
Základní úroková sazba je nyní v USA v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, Fed ji dosud odmítal snížit se zdůvodněním, že Trumpova celní politika vytváří nejistotu kolem vývoje inflace. Příští měnové zasedání Fedu se koná 16. a 17. září a většina analytiků očekává snížení sazeb. V červenci zůstala míra inflace v USA na 2,7 procenta, takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, ale vzrostla na 3,1 procenta.
