Jerome Powell

Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila ve středu základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň téměř za patnáct let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně.

Jednotná evropská měna se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Prezident Spojených států Joe Biden v pondělí navrhl, aby současný šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell strávil v úřadu další čtyřleté období. Návrh ještě musí potvrdit Senát. Powellovo první funkční období skončí v únoru.

Americká centrální banka (Fed) prodloužila až do konce letošního roku omezení výplaty dividend a zákaz odkupu vlastních akcií, který nařídila velkým bankám a společnostem poskytujícím finanční služby. Fed ve středu večer oznámil, že tento krok má podpořit banky v době, kdy pandemie nemoci covid-19 způsobila, že miliony Američanů neplatí včas hypotéky, úvěry z kreditních karet či půjčky na nákup auta.

Centrální banka Spojených států (Fed) se rozhodla přijmout novou, agresivní strategii, která má obnovit plnou zaměstnanost v USA a zvýšit inflaci zpět na zdravější úroveň. Uvedl to ve svém projevu na sympoziu centrálních bankéřů šéf Fedu Jerome Powell. Změny označil za „masivní aktualizaci“ politiky Fedu. Akcie ve Spojených státech poté převážně posílily: Dow Jonesův index přidal 0,57 procenta na 28.492,21 bodu.

Ropa výrazně zdražuje, přispívá k tomu optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala do recese. Ekonomika USA by ve 2. čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, nicméně šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století. Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur. Plné oživení  globální ekonomiky v roce 2021 není pravděpodobné, soudí šéfka MMF. Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření výrazně posílily.

Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.

Po nejhlubším propadu od finanční krize v roce 2008 akcie v pondělí na asijských trzích zpevňují. Trh totiž očekává koordinovanou intervenci centrálních bank na podporu globální ekonomiky, která by podle analytiků mohla přijít už tento týden a zahrnovat výraznější snížení úrokových sazeb. Na globální ekonomiku má velmi negativní dopad epidemie koronaviru a s tím související útlum aktivity. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,9 procenta.

Francie, Německo a Itálie společně připravují opatření, která by v Evropě zamezila používání plánované digitální měny libra americké společnosti Facebook. Podle agentury AFP to v pátek oznámil francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Americký prezident Donald Trump zkritizoval digitální měny. Vymezil se i vůči nejrozšířenější kryptoměně bitcoin nebo vůči digitální měně, kterou se chystá vytvořit Facebook. Na svém twitterovém účtu také uvedl, že pokud chtějí firmy vydávat vlastní měnu, měly by mít bankovní licenci a podléhat kontrole. Facebook a jeho chystanou kryptoměnu tento týden kritizovali také šéfové americké centrální banky (Fed) Jerome Powell a šéf britské centrální banky Mark Carney.

Akcie ve Spojených státech na Štědrý den pokračovaly v masivním výprodeji, všechny tři hlavní indexy odepsaly více než dvě procenta. Ministr financí Steven Mnuchin kvůli situaci telefonoval šéfům největších bank v USA a jednal i s finančními regulátory. Na devizových trzích ztrácel dolar, na který mají vliv zejména obavy kolem dalšího financování vlády.

Americký prezident Donald Trump zvažuje propuštění šéfa centrální banky Fed Jeroma Powella, oznámila agentura Bloomberg. Nelibost prezidenta podle ní posílilo zvýšení úrokové sazby a dlouhodobý pokles cen akcií.