Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
„Budete prezidentovou loutkou?“ zeptal se Warsche republikánský senátor John Kennedy během jeho slyšení v senátním bankovním výboru. Warsch ale opakovaně popřel, že by ho Trump přiměl ke konkrétnímu slibu ohledně úrokových sazeb.
Před senátory se zavázal, že bude bránit autonomii centrální banky při stanovování měnové politiky, která se bude opírat výhradně o „analytickou důslednost, smysluplné uvažování a nezaujaté rozhodování“. Zároveň zdůraznil, že během jeho funkčního období bude nejvyšší prioritou potlačení inflace, a uvedl, že je třeba dosáhnout stabilních cen „bez výmluv a bez pochybností“.
„Jelikož ho vybral prezident, který jasně usiluje o nižší sazby, tak nastupuje se stínem pochybností, že nebude důvěryhodný,“ řekla portfolio manažerka ve společnosti J.P. Morgan Asset Management Priya Misraová. „Čeká ho těžký úkol,“ dodala.
Podle serveru The Economist působí Warsh jako člověk, který je ochotnější ke kompromisům než jeho předchůdce Jerome Powell, který odmítl Trumpův požadavek na snížení úrokových sazeb a následně čelil vyšetřování, které Powell označil jako účelové.
Warsh se během své kariéry dlouhodobě profiloval jako člověk, který je ochotný přijímat tvrdá protiinflační opatření. V letech 2008 až 2011 působil jako člen rady guvernérů Fedu a zastával se vyšších úrokových sazeb. Svůj postoj si udržel i během finanční krize z let 2008–2009 a následné recese. Když Fed výrazně snížil úrokové sazby, tak Warsh varoval, že centrální banka riskuje zvýšení cen. Tyto hodnoty však podle The Economist musel opustit, aby ho Trump navrhl do čela Fedu.
Warshovo jmenování navazuje na předchozí schválení jeho mandátu jako guvernéra Fedu a nyní už čeká pouze na dokončení administrativních kroků v Bílém domě a oficiální složení přísahy. První zasedání v pozici šéfa Fedu by měl Warsh vést 16. až 17. června. Funkční období šéfa Fedu je čtyřleté. Powellovo funkční období v čele instituce končí 15. května.
Snížení úrokových sazeb musí projít přes výbor Fedu
Pro Warshe nebude snadné zbavit se dojmu, že bude podléhat tlakům ze strany Bílého domu. Stejně pro něj nebude snadné případně prosadit snížení úrokových sazeb, které po něm šéf Bílého domu požaduje, což může vést k napětí mezi prezidentem a novým šéfem americké centrální banky.
Zkouška Warshových schopností přijde téměř okamžitě. Prudký nárůst cen ropy a odolnost trhu práce oslabily argumenty pro snížení úrokových sazeb, které bylo možné předložit na začátku roku. Takže Warsh může mít potíže přesvědčit ostatní členy vedení centrální banky o uvolnění měnové politiky a jen jeden hlas nestačí.
O úrokových sazbách v rámci Fedu hlasuje dvanáctičlenný Federální výbor pro otevřený trh (FOMC), který se skládá ze sedmi členů rady guvernérů ve Washingtonu, prezidenta regionální pobočky Fedu v New Yorku a čtyř dalších prezidentů regionálních poboček, kteří se střídají. Americká centrální banka má celkem dvanáct regionálních poboček.
V roce 2026 jsou ve FOMC minimálně tři regionální prezidenti, kteří jsou velmi skeptičtí ohledně dalšího snižování sazeb. Jsou to Neel T. Kashkari z pobočky Fedu v Minneapolis, Lorie K. Loganová z pobočky Fedu v Dallasu a Beth M. Hammacková z pobočky Fedu v Clevelandu.
Řada lidí uvnitř americké centrální banky se obávala, že Warsh bude chtít po svém příchodu prosadit personální změny ve vedení regionálních poboček Fedu. Při svém slyšení v Senátu to však nepotvrdil. Na přímou otázku, zda jím avizovaná „změna režimu“ znamená reorganizaci mezi šéfy poboček, Warsh odpověděl: „Měl jsem na mysli změnu politiky centrální banky“.
Warsh zmínil „dohodu mezi Fedem a ministerstvem“
Warsh kategoricky prohlásil, že Fed by měl být při tvorbě měnové politiky „naprosto nezávislý“. Zároveň však dodává, že je ochoten spolupracovat s Kongresem a Trumpovou administrativou v „neměnových záležitostech“.
Nový šéf centrální banky také často hovořil o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“, která by podle jeho návrhu mohla upravovat rozvahu Fedu – co drží ve svém portfoliu aktiv a pasiv a jaké dluhopisy vláda vydává za účelem svého financování.
Sever CNBC oslovil šest bývalých představitelů centrální banky, kteří Warshova prohlášení považují přinejmenším za nejasná nebo matoucí. V krajní možnosti pak jeho slova označili za znepokojivá.
Bývalý prezident Fedu v Richmondu Jeffrey Lacker, který je dlouhodobě zastáncem přísné politiky v oblasti úrokových sazeb a rozvahy, uvedl, že by uvítal novou dohodu mezi Fedem a ministerstvem financí, pokud by vedla k tomu, že se Fed zaměří na měnovou politiku a úvěrovou politiku ponechá resortu.
V rámci takové dohody by například aktivity Fedu mohly být omezeny pouze na nákup státních dluhopisů, nikoli hypoték či jiných finančních nástrojů. „Dokážu si představit i méně konstruktivní dohodu, která by ministerstvu financí umožnila využívat rozvahu Fedu k obcházení Kongresu, čímž by se podporovaly špatné praktiky a ohrožovala nezávislost Fedu,“ dodal Lacker. Warsh se pro CNBC odmítl vyjádřit.
Laboratorní experiment, řekl Bessent o rozvaze
Jak Warsh, tak americký ministr financí Scott Bessent kritizovali nadměrnou rozvahu Fedu v obdobích mimo krizi. Revidovaná dohoda mezi ministerstvem financí a Fedem, jak ji Warsh představuje, by určitým, dosud nespecifikovaným, způsobem upravovala velikost a případně i složení rozvahy centrální banky, která je v současnosti vyčíslena na 6,7 bilionu dolarů (138,7 bilionu korun).
Bessent přirovnal rozvahu Fedu k nebezpečnému laboratornímu experimentu, který zvyšuje vliv centrální banky na ekonomiku a dává jí pravomoci, které by správně měly náležet resortu financí a vládě.
„Myslím si, že zejména během globální finanční krize přešlo z ministerstva financí na Fed mnoho věcí, které jsou politickými rozhodnutími a měly by být v kompetenci ministerstva financí,“ řekl Bessent.
Bývalý prezident Fedu v St. Louis Jim Bullard uvedl, že o myšlence spolupráce mezi centrální bankou a resortem financí s cílem omezit objem aktiv Fedu se diskutuje již dlouho. Souhlasil s Bessentovou kritikou, že centrální banka hromadí aktiva. Dodal však, že jiné Bessentovy výroky znějí, jako by „mluvil o úzké spolupráci, která se obvykle pojí se špatnými výsledky“.
Wall Street nezdravě počítá se záchranou, míní Warsh
Právě Warshův nesouhlas s rozhodnutím Fedu nesnižovat svou rozvahu po finanční krizi ho v roce 2011, mimo jiné, přiměl k rezignaci na post guvernéra.
Rozhodnutí centrální banky výrazně a rychle rozšířit své portfolio během globální finanční krize v roce 2008 podnítilo inflaci, zhoršilo nerovnost a narušilo proces oceňování finančních aktiv, tvrdí Warsh.
Rostoucí objem investic v rozvaze centrální banky ohrozil její nezávislost, protože se tím vydala do oblastí daleko za hranicemi svého mandátu uděleného Kongresem, domnívá se Warsh. Podle něj to navíc způsobilo, že se Wall Street stala příliš závislou na centrální bance a vzniklo nezdravé očekávání, že Fed bude vždy připraven přijít na pomoc.
Warshův plán vyžaduje pečlivé plánování
Pro Warshe představuje portfolio státních dluhopisů a cenných papírů zajištěných hypotékami Federálního rezervního systému symbol všeho, co je s americkou centrální bankou špatně. Jeho plán, jak tuto situaci napravit, se na první pohled jeví jako poměrně jednoduchý, napsal server The New York Times.
Šéf Fedu chce, aby banka měla menší vliv na finanční trhy. Tvrdí, že snížení objemu aktiv centrální banky poskytne jejímu vedení prostor ke snížení úrokových sazeb, což je něco, po čem prezident Trump již dlouho touží.
Dosažení všech těchto cílů však nebude vůbec jednoduché, bude to vyžadovat pečlivé plánování a značné množství času, aby se předešlo vzniku volatility, podotýká NYT.
V živé paměti amerických bankéřů a investorů ještě zůstávají události z roku 2019, kdy se Fed – tehdy pod vedením Powella – pokusil snížit objem rozvahy, což způsobilo prudký nárůst krátkodobých úrokových sazeb.
Tato událost byla pro trhy „téměř klinickou smrtí“, prohlásil James Clouse, který v té době působil jako zástupce ředitele divize měnových záležitostí Fedu. Podle něj zanechala „dost hluboký a trvalý dopad na to, jak lidé o rozvaze Fedu uvažují“.
„Je zcela jasné, že rozvahu nelze okamžitě snížit, aniž by to nevyvolalo likvidní krizi, kterou by nikdo nechtěl,“ uvedl profesor financí na Graduate School of Business Stanfordovy univerzity Darrell Duffie. „Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem bude spočívat jak v plánu, tak v jeho provedení,“ dodal.
