Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
Trump popsal Warshe jako „ideálního kandidáta“ na předsedu centrální banky a dodal, že „se zapíše jako jeden z velkých šéfů Fedu, možná ten nejlepší“. Prezident má dlouhodobě zájem na tom, aby úrokové sazby byly nízké, a Fed vidí jako hlavní prostředek, jak toho dosáhnout.
Nižší sazby jsou výhodné pro většinu prezidentů, protože podporují růst akciového trhu. Trump v prosincovém rozhovoru pro The Wall Street Journal uvedl, že do jednoho roku chce, aby úrokové sazby byly „jednoprocentní a možná i nižší“. Aktuálně se základní úroková sazba nachází v pásmu 3,5 procenta až 3,75 procenta.
Teoreticky by nízké úrokové sazby mohly pomoci oživit stagnující trh práce, je ovšem třeba přijmout riziko větší inflace. Profesor ekonomie na Williams College Kenneth Kuttner, který se zabývá americkou centrální bankou, pro server ABC News označil Trumpův návrh za „nepochybně inflační“.
„Existují oprávněné argumenty pro další snížení, ale ne až na jedno procento,“ dodal výzkumný pracovník Peterson Institute for International Economics a bývalý úředník Fedu Joseph Gagnon.
Profesorka ekonomie na Franklin & Marshall College Yeva Nersisyanová zpochybňuje vliv úrokové politiky na zvládnutí inflace. „Vzhledem k tomu, že úrokové sazby ve skutečnosti neřeší příčiny inflace a místo toho mohou poškodit ekonomiku a zpomalit trh práce, pak ve skutečnosti nepřinášejí žádný užitek, ale pouze škodu,“ míní Nersisyanová. „Nemyslím, že je to špatný nápad snížit úrokovou sazbu na jedno procento,“ dodala.
Cesta k úrokovým sazbám na úrovni jednoho procenta, kterou si přeje Trump, je plná překážek. Současná úroveň sazeb v pásmu 3,5 až 3,75 procenta má podle Fedu neutrální dopady na růst cen i nezaměstnanost. Naposledy o zvýšení nebo snížení sazby rozhodovala centrální banka na konci ledna.
Warshův balanc mezi Trumpem a odbornou veřejností
Jestli chce být Warsh vnímaný jako důvěryhodný předseda, tak nemůže prosazovat rozhodnutí, která nejsou v souladu s přicházejícími ekonomickými daty, ani riskovat obavy, že je ohrožený závazek centrální banky udržovat inflaci nízkou a stabilní, napsal server The New York Times.
„Bude balancovat mezi tím, aby naplnil Trumpova přání, a respektováním institucionálních procesů,“ míní ekonom Dennis Lockhart, který v letech 2007 až 2017 působil jako šéf regionální pobočky Fedu v Atlantě.
Pokud budou prognózy ekonomů alespoň trochu přesné, tak se zrychlí růst ekonomiky, trh práce se stabilizuje a inflace bude pozvolna klesat. V takovém prostředí je sice možné snížení sazeb, ale mnohem pozvolnější, než by si přál Trump.
O sazbách rozhoduje FOMC
O úrokových sazbách v rámci Fedu hlasuje dvanáctičlenný Federální výbor pro otevřený trh (FOMC), který se skládá ze sedmi radních ve Washingtonu, prezidenta regionální pobočky Fedu v New Yorku a čtyř dalších prezidentů regionálních poboček, kteří se střídají.
Letos budou ve FOMC alespoň tři regionální prezidenti, kteří jsou velmi skeptičtí ohledně dalšího snižování sazeb. Jsou to Neel T. Kashkari z pobočky Fedu v Minneapolis, Lorie K. Loganová z pobočky Fedu v Dallasu a Beth M. Hammacková z pobočky Fedu v Clevelandu.
Předseda Fedu má vliv na směřování debaty o sazbách a dalších politických rozhodnutích, ale má pouze jeden hlas, což znamená, že Warsh bude muset přesvědčit své kolegy. Dosavadní předsedové americké centrální banky se v posledních desetiletích snažili dosáhnout co největšího konsensu. Takový postup byl považován jako klíčový, aby Fed mohl jasně komunikovat své postoje a účinně řídit ekonomiku.
„Nechcete mít pocit, že jste v tahu rozhodnutí někoho jiného,“ přiblížil uvažování o sazbách v rámci Fedu James Bullard, který Warshe poznal během svého působení v křesle regionálního prezidenta Fedu v St. Louis. „Pokud nemáte pocit, že je to správná politika – a všichni berou svou roli velmi vážně – tak to prostě řeknou,“ dodal.
Obavy mohou rozptýlit analýzy a fakta
Pokud vzniknou obavy z Washova přístupu k řízení Fedu a rozhodování o úrokových sazbách, tak to může vést i k bouřlivé reakci hlavních hráčů na finančních trzích.
„Aby si udržel důvěru trhu a svou kredibilitu, potřebuje Warsh – stejně jako každý předseda Fedu – poskytnout pro své názory pevný analytický základ založený na datech a ekonomických modelech,“ přiblížil ekonom z Chicagské univerzity Randall S. Kroszner, který spolu s Warshem působil jako jeden z řadových guvernérů centrální banky.
Podle Krosznera je to právě důsledná analytická práce, která může přesvědčit členy skupiny FOMC k přijetí konkrétního kroku.
Warsh ještě není předsedou Fedu
Než se Warsh stane předsedou Fedu, tak musí jeho kandidaturu potvrdit horní komora amerického Kongresu. Republikánský senátor Thom Tillis v pátek prohlásil, že bude proti schválení Trumpova kandidáta, dokud nebude „úplně a transparentně vyřešeno“ vyšetřování současného šéfa Fedu Powella ze strany ministerstva spravedlnosti, které začalo v polovině ledna a které sám Powell označil za zastrašování.
Powell řekl, že mu administrativa pohrozila obviněním kvůli jeho výrokům před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky. „Jde o to, jestli Fed bude moct nadále určovat úrokové sazby na základě dat a ekonomických podmínek, nebo jestli bude měnová politika určovaná politickým tlakem a zastrašováním,“ dodal. Trump přitom Powella sám jmenoval v roce 2017.
Hlas zákonodárce ze Severní Karolíny Tillise je nezbytný k tomu, aby Warshova nominace prošla senátním bankovním výborem, který na Fed dohlíží. Republikáni mají v bankovním výboru většinu 13 ku 11, což znamená, že pokud se všichni demokraté a Tillis postaví proti Warshovi, jeho nominace neprojde výborem.
Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune na otázku, zda horní komora může potvrdit Warshovu kandidaturu bez Tillise, odpověděl, že „pravděpodobně ne.“ Podle senátora ze Severní Karolíny musí administrativa dospět k bodu, kdy bude schopná ve vyšetřování dojít k závěru, „nebo to může stáhnout, protože nemá dostatečný základ pro trestní stíhání“, dodal. Podobný požadavek vznesli i demokraté v senátním bankovním výboru.
„Žádáme, abyste odložili jakékoli nominační řízení týkající se pana Warshe až do ukončení účelového trestního vyšetřování předsedy Powella a guvernérky Lisy Cookové,“ napsala demokratická členka výboru Elizabeth Warrenová spolu se svými stranickými kolegy. Powellův mandát končí v polovině května, Warsh by tak případně mohl v úřadu začít fungovat od června.
Odpor ke snižování sazeb vystřídala podpora
Pětapadesátiletý Warsh není pro Fed žádným nováčkem. V letech 2006 až 2011 působil v centrální bance jako člen rady guvernérů, kam ho jmenoval prezident George W. Bush. Během svého působení v centrální bance se Warsh profiloval ostrým postupem proti inflaci, obával se cenových tlaků a prosazoval vyšší úrokové sazby.
Tento názor si zachoval i během finanční krize v letech 2008–2009 a velké recese. Zatímco Fed výrazně snížil úrokové sazby, tak Warsh varoval, že centrální banka riskuje zvýšení cen.
Od svého odchodu z centrální banky v roce 2011 ji Warsh několikrát veřejně kritizoval. V dubnu loňského roku vydal ostrou kritiku, v níž uvedl, že centrální bankéři by se neměli chovat jako „rozmazlení princové“ a že se příliš často „vyjadřují k záležitostem mimo svou působnost“, což vede k „systémovým chybám“ v jejich hlavní roli, kterou je udržení cenové stability.
Warsh se netajil svým zájmem o vedení Fedu. V roce 2017 mu tato pozice těsně unikla, když Trump během svého prvního funkčního období místo něj navrhl Powella. Když Powell odmítl provést výrazné snížení úrokových sazeb, tak Trump naznačil, že svého rozhodnutí lituje.
V poslední době Warsh veřejně podpořil snížení úrokových sazeb, které požaduje Bílý dům, což je podle něj v souladu s jeho dřívějším postojem. Chce, aby Fed zmenšil své portfolio dluhopisů – v současné době v hodnotě více než šest bilionů dolarů (123,6 bilionu korun) – což by podle něj umožnilo snížit sazby, aniž by došlo ke zvýšení inflace.
Ve hře bylo i jiné jméno
Když se Trump loni vrátil do Bílého domu, tak se Warsh stal jedním z hlavních kandidátů na šéfa Fedu, i když ve hře byli i další kandidáti, kteří měli místy navrch. Jedním z nich byl i hlavní ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett.
Hassettova blízkost Trumpovi sice působila jako výhoda, ale nakonec ho v očích odborné veřejnosti oslabila, protože podle ní vystupoval vůči prezidentovi příliš servilně. To se ukázalo například v průběhu ledna, když Hassett v rozhovoru pro televizní stanici CNBC obhajoval vyšetřování šéfa Fedu Powella.
„Kdybych seděl tady v Bílém domě a někdo mi řekl: ‚Hele, ministerstvo spravedlnosti chce prohlédnout všechny tvoje e-maily nebo se podívat, co jsi dělal v téhle nebo tamté věci‘, uvítal bych příležitost ukázat jim, že je vše v pořádku,“ sdělil Hassett. „Je součástí vládního fungování, že vás lidé – vrchní kontroloři – sledují a kontrolují, zda to, co děláte, je zcela v pořádku,“ dodal.
„Bylo smutné, ale nepřekvapivé, že to Hassett přijal jako otevřené, legitimní a nezávislé šetření,“ komentoval bývalý ekonomický poradce exprezidenta Baracka Obamy Jason Furman pro server The Wall Street Journal.
Poté, co Bílý dům oznámil svého kandidáta na šéfa Fedu, americký ekonom ze společnosti Capital Economics Stephen Brown uvedl, že důležití aktéři na finančních trzích budou pravděpodobně považovat Warshe za „relativně bezpečnou volbu“ a jeho nominace zmírní obavy, že Bílý dům jako příštího šéfa Fedu vybere „plnohodnotného Trumpova poskoka“.
