Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.

„Jsme plně solidární s Federálním rezervním systémem a jeho předsedou Jeromem H. Powellem. Nezávislost centrálních bank je základním kamenem cenové, finanční a ekonomické stability v zájmu občanů, kterým sloužíme,“ stojí v prohlášení.

Dokument vedle Lagardeové podepsali také šéfové centrálních bank z Británie, Švédska, Dánska, Švýcarska, Austrálie, Kanady, Jižní Koreje a Brazílie, stejně jako šéfové Banky pro mezinárodní vypořádání plateb (BIS), považované za banku centrálních bank.

Informované zdroje agentuře Reuters řekly, že klíčovou postavou za společným prohlášením na podporu šéfa Fedu byla prezidentka ECB Lagardeová. Ta dokument podepsala jménem šéfů 21 centrálních bank zemí eurozóny. Největší část práce na získání účasti jednotlivých guvernérů pak vykonal generální manažer BIS Pablo Hernandez de Cos. Obě instituce, tedy BIS i ECB, se k tomu odmítly vyjádřit.

Powell v neděli večer oznámil, že vyšetřování je podle něj výsledkem tlaku prezidenta Donalda Trumpa. Ten se ho snaží odvolat a opakovaně ho kritizoval za to, že Fed nesnižuje základní úrokové sazby dostatečně rychle, jak by Trump chtěl. Powell vyšetřování dává do souvislosti se svými slovy před senátním výborem Kongresu z loňského června, kdy hovořil o výdajích v souvislosti s renovací sídla Fedu.

Prokuratura se zajímá o výdaje v objemu 2,5 miliardy dolarů (52 miliard korun) na rozsáhlou rekonstrukci dvou historických budov centrální banky ve Washingtonu. Projekt byl zahájen v roce 2022 s původně nižším rozpočtem, náklady se ale výrazně zvýšily kvůli technickým a dalším problémům, včetně například kontaminace, a rovněž kvůli růstu cen stavebních materiálů, napsal deník The New York Times.

Obavy o nezávislost instituce

Bezprecedentní hrozba právních kroků vyostřila obavy, že politický tlak by mohl oslabit nezávislost centrálních bank. To zvyšuje dlouhodobá rizika, že měnovou politiku budou omezovat politické zásahy, než aby hlavním impulzem byly inflační a růstové cíle. Fed a americký dolar jsou kotvami globálního finančního systému, což znamená, že rétorický tlak, natož hrozby právních kroků, doléhá na globální trhy.

„Proto je naprosto nezbytné tuto nezávislost zachovat s plným respektem k právnímu státu a demokratické odpovědnosti. Předseda Powell slouží s integritou, se zaměřením na svůj mandát a s neochvějným závazkem k veřejnému zájmu. Pro nás je respektovaným kolegou, kterého si všichni, kdo s ním spolupracovali, velmi váží.

Powell Trumpovy útoky dosud odrážel tím, že Fed se při stanovování měnové politiky rozhoduje na základě aktuálních dat a v souladu se svým dvojím mandátem, kterým je pečovat o stabilitu cen a o co nejvyšší zaměstnanost v ekonomice. Trump šéfa Fedu kritizuje dlouhodobě, sám ho ale do funkce v roce 2018 jmenoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěBrífink po jednání ministrů Havlíčka a Sakové o ropě a Družbě

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal ve středu v Praze se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou o ropovodu Družba. Řešili zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko a hovořili o expertním týmu ke stavu poškození ropovodu na Ukrajině.
před 6 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 7 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
08:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 1 hhodinou

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémy s placením či navigací. Výpadky internetu v Rusku zasáhly už i Moskvu

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.
před 2 hhodinami

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 5 hhodinami
Načítání...