Novým šéfem americké centrální banky (Fed) se zřejmě stane pětapadesátiletý Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident USA Donald Trump. Warsh už dříve působil v Radě guvernérů Fedu, v čele instituce nahradí dvaasedmdesátiletého Jeroma Powella, kterému končí mandát v květnu. Nominaci ale ještě bude muset potvrdit Senát.
Ačkoliv Trump Powella sám v roce 2017 do funkce nominoval, v poslední době ho často kritizoval a volal po jeho odvolání. Především kvůli tomu, že podle něj dostatečně rychle nesnižoval úrokové sazby. Powella v lednu začalo vyšetřovat ministerstvo spravedlnosti kvůli výroku v Kongresu o sporné rekonstrukci budov banky.
Warsh by mohl zajistit, že politika Fedu bude bližší představám Trumpovy administrativy, uvedla agentura AP.
„Kevina znám už dlouho a nepochybuji o tom, že se zapíše do historie jako jeden z nejlepších předsedů Fedu, možná ten nejlepší,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že je to „člověk, který nezklame“.
Warsh byl v letech 2006 až 2011 členem Rady guvernérů Fedu, kdy se ve svých 35 letech stal nejmladším guvernérem v historii této instituce. V současnosti působí jako spolupracovník konzervativně orientovaného Hooverova institutu a jako lektor na obchodní škole při Stanfordově univerzitě.
„Kevin Warsh je z hlediska vnímání trhu dobrým kandidátem na příštího šéfa americké centrální banky. Jeho dřívější působení ve Fedu bylo spojeno se silným důrazem na inflaci. Byl vnímán jako takzvaný jestřáb, který nebyl ochoten snižovat sazby ‚jen tak‘, a podobně zdrženlivě přistupoval i k dalším nástrojům, včetně nákupů aktiv,“ podotkl hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Trump už se s Warshem sešel
Nominace Kevina Warshe není pro trhy úplným překvapením. Donedávna se sice spekulovalo, že by se příštím šéfem Fedu mohl stát Trumpův poradce Kevin Hassett, to se ale tento týden změnilo. Ve čtvrtek se v médiích objevily zprávy, že byl Warsh ten den v Bílém domě, načež se začaly rychle zvyšovat sázky na to, že právě on bude požádán, aby se ujal vedení Fedu.
„Jeho aktuální rétorika nicméně působí mírněji. Klade důraz na příznivé efekty deregulace, která má podporovat růst při slabších proinflačních tlacích, jež mají jít ruku v ruce s růstem produktivity. Kriticky se vyjadřuje k velikosti bilance centrální banky a opakovaně uvedl, že pokud by nebyla tak rozsáhlá, úrokové sazby mohly být už výrazně níže. Právě zde bude zajímavé sledovat, jak se k řízení bilance z pozice šéfa Fedu postaví,“ upozornil Berka.
Na finančních trzích se v očekávání Warshovy nominace už v pátek ráno začaly prudce snižovat ceny drahých kovů. Zlato dopoledne odepisovalo kolem osmi procent a jeho cena přechodně spadla pod pět tisíc dolarů (více než 102 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), později se nad tuto úroveň vrátila. Ve čtvrtek se dostala na rekordních 5594,82 dolaru za unci.
Spekulace o vlivu Bílého domu
Bitcoin v pátek klesl o více než dvě procenta a dostal se pod 82 800 dolarů. Oslabily i takzvané futures na americké akciové indexy a dolů se vydaly i futures na úrokové sazby. Trh ale zatím nadále očekává, že Fed v letošním roce i po Warshově nástupu do čela centrální banky sníží sazby dvakrát, a to ve druhém pololetí. Dolar, který loni oslabil téměř o deset procent, se tento měsíc dostal pod obnovený prodejní tlak, mimo jiné v důsledku nejistoty ohledně americké hospodářské politiky.
„Teprve uvidíme, zda na něj bude mít vliv Bílý dům,“ poznamenal k Warshově nástupu do čela Fedu hlavní ekonom společnosti Spartan Capital Securities Peter Cardillo. „Můj odhad je, že nikoli a že bude postupovat velmi obezřetně; jeho přístup bude poměrně vyvážený z hlediska inflace a trhu práce. Bude méně rozhodný než Powell, ale rozdíl mezi nimi nebude zásadní,“ dodal.
Základní úroková sazba je nyní ve Spojených státech v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Naposledy se Fed měnovou politikou zabýval tento týden, kdy nechal sazbu beze změn. Trump už dříve prohlásil, že základní sazba už měla být na jednom procentu.
