Ropa výrazně zdražuje, přispívá k tomu optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala do recese. Ekonomika USA by ve 2. čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, nicméně šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století. Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur. Plné oživení globální ekonomiky v roce 2021 není pravděpodobné, soudí šéfka MMF. Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření výrazně posílily.
Cena severomořské ropy Brent se vyšplhala na měsíční maximum, cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) pak na nejvyšší hodnotu za dva měsíce. Krátce před 15:00 SELČ si Brent s dodáním v červenci připisoval 6,4 procenta na 34,58 dolaru za barel. Červnový kontrakt na WTI vykazoval růst o téměř 9,5 procenta na 32,21 dolaru za barel.
Řada států teď postupně uvolňuje restrikce zavedené kvůli boji proti šíření koronaviru. Ty měly negativní dopady na ekonomickou aktivitu, a tím i na poptávku po pohonných hmotách.
„Optimismus na straně poptávky pomohl cenám k dalšímu růstu,“ uvedla analytička Paola Rodriguezová Masiuová ze společnosti Rystad Energy. Podle analytiků však nelze očekávat, že by se poptávka po ropě v dohledné době vrátila na úrovně z doby před koronavirovou krizí.
„Situace na trhu se zjevně zlepšuje, nadále se však domníváme, že ceny se zvyšují příliš rychle,“ uvedl analytik Warren Patterson z finanční společnosti ING. „Hrozí, že další posilování cen jen prodlouží nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou,“ dodal.
Japonská ekonomika vstoupila do recese
Japonská ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí dostala do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) se v celoročním přepočtu snížil o 3,4 procenta, tempo jeho poklesu nicméně zpomalilo ze 7,3 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Oznámila to v pondělí vláda. Třetí největší ekonomika světa se nyní potýká s negativním dopady koronaviru. Pod tlakem však byla už koncem loňského roku, zejména kvůli zvýšení daně z obratu a ničivému tajfunu.
Poprvé od druhé poloviny roku 2015 vstoupila japonská ekonomika vstoupila do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Pokles HDP v prvním čtvrtletí byl nicméně mírnější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters v průměru počítali s propadem o 4,6 procenta. V nynějším druhém čtvrtletí pak očekávají pokles o rekordních 22 procent.
Koronavirus v Japonsku podobně jako v jiných zemích zasáhl výrobu, domácí poptávku i export. Soukromá spotřeba, která se na japonském HDP podílí více než polovinou, klesla v prvním čtvrtletí o 0,7 procenta. Export se propadl o šest procent a zaznamenal nejprudší pokles od druhého čtvrtletí 2011, upozornila agentura Reuters. Navíc pod tlakem byla tamní ekonomika už koncem loňského roku, zejména kvůli zvýšení daně z obratu a ničivému tajfunu.
„Export do Číny začal klesat v únoru. Následovala vlna poklesů dodávek do Evropy a Spojených států,“ uvedl ekonom Takeši Minami z organizace Norinchukin Research Institute. Poukázal rovněž na negativní dopad úbytku zahraničních turistů.
Balík podpůrných opatření
Japonsko v dubnu kvůli koronaviru vyhlásilo celostátní stav nouze, minulý týden jej ale ve většině částí země zrušilo. Japonsko dosud zaznamenalo 16 337 případů nákazy koronavirem a 756 úmrtí pacientů s nemocí covid-19.
Japonská vláda už představila balík opatření na podporu ekonomiky v rekordní hodnotě 1,1 bilionu dolarů (zhruba 28 bilionů korun). Své stimuly v posledních měsících rozšířila také japonská centrální banka.
Mnozí analytici však stimulační opatření vlády označují za nedostatečná a pomalá. „Jako vždy je v Japonsku realizace (stimulačních opatření) velmi pomalá,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Fujitsu Martin Schulz. „Hospodářské oživení bude pomalejší, než mnozí doufají,“ dodal. Odhadl přitom, že japonská ekonomika se z nynější krize bude zotavovat nejméně dva roky.
Šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století
Ekonomika Spojených států by ve druhém čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, uvedl v rozhovoru na televizní stanici CBS šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Největší ekonomika světa se podle něj ale vyhne dlouhodobému propadu, jaký zažila za velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Televize část rozhovoru odvysílala v neděli, celý přepis pak zveřejnila na svých internetových stránkách.
Powell připustil, že údaje o trhu práce v USA budou vypadat podobně jako za velké hospodářské krize, kdy se míra nezaměstnanosti vyšplhala k 25 procentům. Dodal ale, že povaha současných potíží by spolu s dynamikou americké ekonomiky a silou jejího finančního systému měla umožnit výrazné hospodářské oživení. Ekonomika by se podle něj mohla vrátit k růstu už ve třetím čtvrtletí.
„Domnívám se, že je zde dobrá šance na pozitivní růst ve třetím čtvrtletí. A pokládám za rozumné očekávat růst ve druhé polovině roku,“ řekl Powell. Označil ale za nepravděpodobné, že by se výkon ekonomiky ještě letos vrátil na úroveň z období před koronavirovou krizí. „Ekonomika se zotaví. Možná to nějakou dobu potrvá,“ uvedl šéf Fedu. „Mohlo by se to protáhnout až do konce příštího roku,“ dodal.
K oživení podle Powella přispějí rozsáhlá stimulační opatření. „Vlády a centrální banky po celém světě reagují s velkou silou a velmi rychle,“ upozornil šéf Fedu. „Měl by to být mnohem kratší (hospodářský) pokles, než jaký máte spojený s 30. lety (minulého století),“ dodal.
V polovině minulého týdne přitom Powell varoval, že Spojené státy by v důsledku koronavirové krize mohly čelit dlouhodobějšímu hospodářskému útlumu. Vyzval proto Kongres a Bílý dům k dalším rozpočtovým výdajům ke zmírnění dlouhodobých ekonomických škod. Zároveň slíbil, že také Fed bude pokračovat v podpoře ekonomiky.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí klesl v přepočtu na celý rok o 4,8 procenta, což byl nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. V dubnu v USA v důsledku koronavirové krize zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se více než ztrojnásobila na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Dostala se tak na maximum od velké hospodářské krize, tedy právě od 30. let minulého století.
Americký Kongres už na boj s ekonomickými dopady koronavirové krize uvolnil téměř tři biliony dolarů (téměř 77 bilionů korun). Fed od začátku pandemie, tedy zhruba od poloviny března, zavedl několik programů, které mají podpořit ekonomiku.
Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur
Německo a Francie navrhují vytvoření evropského programu v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na tiskových konferencích v Berlíně a v Paříži to po společném jednání řekli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Současná krize se nedá srovnat s žádnou krizí v dějinách Evropské unie. Žádný člověk, žádné pracovní místo a žádná firma není ušetřena tohoto globálního šoku,“ uvedly obě země ve společném prohlášení.
Nezbytná je proto podle Merkelová jasná reakce, jejíž součástí by měl být i záchranný fond. Sice se na něm budou muset shodnout všechny členské země sedmadvacítky, kancléřka ale věří, že když Německo s Francii dají takový impuls, nalezení shody to usnadní. „Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ podotkla.
MMF: Plné ekonomické oživení v roce 2021 není pravděpodobné
Globální ekonomice bude trvat mnohem déle, než plně oživí ze šoku způsobeného novým koronavirem. Uvedla to v rozhovoru s agenturou Reuters výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Údaje z celého světa jsou podle Georgievové nyní horší, než se čekalo. To obvykle znamená, že plné oživení z krize bude trvat mnohem déle, neřekla však jak dlouho. MMF tak zřejmě reviduje svoji nynější předpověď, která letos počítá s poklesem hrubého domácího produktu o tři procenta, směrem dolů. V příštím roce pak bude oživení pouze částečné, nebude tak činit 5,8 procenta, jak se nyní čeká. MMF by měl zveřejnit nový globální odhad v červnu.
Americké akcie silně stouply
Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření od americké centrální banky (Fed) posílily. Index Dow Jones zahrnující třicítku předních společností o 3,85 procenta na 24 597 bodů, širší S&P 500 o 3,15 procenta na 2 953 bodů a technologický Nasdaq o 2,44 procenta na 9234 bodů.
Dopady krize nedokáže samo vyřešit 75 procent exportérů, ukazuje průzkum
S dopady koronavirové krize se vlastními silami nedokážou vypořádat tři čtvrtiny českých exportních firem. Nejčastěji se podniky potýkají se snížením či stagnací objednávek, řeší to 40 procent společností, z nichž 32 procent potřebuje s problémy pomoci. Ukázal to průzkum státní agentury pro podporu podnikání CzechTrade mezi 138 českými exportéry.
Potížím kvůli uzavření hranic čelí pak třetina vývozců, 22 procent si s nimi nedokáže poradit svépomocí. Finanční otázky řeší 12 procent firem, devět procent potřebuje s problematikou pomoci. Omezení výroby a provozů kvůli vládním opatřením se dotklo 12 procent společností, více než desetina z nich neumí problematiku řešit sama. Legislativa a byrokracie je problémem pro osm procent exportérů, s potížemi potřebuje poradit 5,5 procenta z nich.
CzechTrade v souvislosti s pandemií nabízí zdarma poradenství v 58 zemích, ve kterých působí. V on-line databázi českých exportérů mohou společnosti nově označit, že dodávají výrobky nebo služby související s problematikou covid-19.
Exportní podniky zasažené v souvislosti s koronavirem mohou využít také úvěry z programu COVID plus. Za půjčky v něm ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), na záruky jsou vyčleněny čtyři miliardy korun.
Firmy s více než 250 zaměstnanci a minimálně pětinovým podílem vývozu na loňských tržbách, včetně výrobních dodávek pro jiného exportéra, mohou získat zase půjčky od pěti milionů do dvou miliard korun. Maximální výše úvěru odpovídá 25 procentům ročního obratu společnosti. EGAP garantuje 80 procent jistiny.
