Trump by zvážil setrvání v NATO. Hodlá omilostnit odsouzené za útok na Kongres

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Trump před čtyřmi lety v prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem, svou porážku ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky podvodům a volebním nesrovnalostem. Vytvářel také tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeovi Penceovi požadoval, aby odmítl volební výsledky potvrdit. Vše vyvrcholilo bezprecedentním útokem Trumpových příznivců na Kapitol 6. ledna 2021, při němž zemřelo několik lidí.

V souvislosti s útokem na Kapitol bylo obviněno přes čtrnáct set osob, kolem 950 jich bylo odsouzeno, přes šest set z nich k vězeňským trestům. Záměr je omilostnit v případě svého vítězství avizoval Trump už během kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.

V rozhovoru s NBC zvolený prezident dále uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně. Zároveň chce uzavřít dohodu, která by chránila ty, kteří do USA přišli nelegálně ještě jako děti. Chce také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA.

„Myslím, že se to musí udělat, a je to těžké, je to velmi složitá věc,“ řekl Trump podle agentury AFP v odpovědi na otázku, zda chce z USA v následujících čtyřech letech skutečně vyhostit všechny migranty, kteří v zemi pobývají bez povolení

Trump se nechtěl zavázat k setrvání v NATO

Zvolený prezident v rozhovoru hovořil také o Severoatlantické alianci. „Nechtěl se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ shrnuje danou pasáž v pátek natočeného rozhovoru NBC News. „Pokud budou platit své účty, rozhodně,“ citoval pak web jeho slova o příspěvcích spojenců na obranu a americkém setrvání v Alianci.

Trump už ve svém prvním funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.

Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.

V důsledku plánovaných cel Trump nemůže vyloučit růst cen v USA

Nově zvolený americký prezident v rozhovoru také uvedl, že nemůže zaručit, že se spotřebitelské ceny ve Spojených státech nezvýší v důsledku dodatečných cel, která plánuje zavést. Řekl rovněž, že po svém nástupu do funkce se nebude snažit nahradit šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella.

Úkolem centrální banky je udržování cenové stability. Snahu banky o udržení inflace pod kontrolou by mohly kromě nových cel zkomplikovat rovněž Trumpovy sliby, že zajistí americkým domácnostem nižší náklady na úvěry. Ty by podle agentury Reuters mohly vést ke sporům mezi Trumpem a Powellem ohledně nastavení úrokových sazeb, ke kterým docházelo již během Trumpova prvního prezidentského mandátu.

Powell minulý měsíc řekl, že by odmítl předčasně odejít ze své funkce, pokud by se ho Trump snažil vyměnit. Argumentoval tím, že jeho výměnu před koncem funkčního období zákony nedovolují.

Trump jmenoval Powella do čela Fedu začátkem roku 2018. Jejich vztahy se však později zhoršily a Trump šéfa Fedu opakovaně kritizoval kvůli úrokovým sazbám, které považoval za příliš vysoké.

Powell svou funkci uhájil i poté, co do křesla v Bílém domě usedl demokrat Joe Biden. Ten ho na konci svého prvního roku v úřadu nominoval do čela Fedu znovu. Druhé Powellovo čtyřleté funkční období začalo v květnu 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...