Trump by zvážil setrvání v NATO. Hodlá omilostnit odsouzené za útok na Kongres

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Trump před čtyřmi lety v prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem, svou porážku ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky podvodům a volebním nesrovnalostem. Vytvářel také tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeovi Penceovi požadoval, aby odmítl volební výsledky potvrdit. Vše vyvrcholilo bezprecedentním útokem Trumpových příznivců na Kapitol 6. ledna 2021, při němž zemřelo několik lidí.

V souvislosti s útokem na Kapitol bylo obviněno přes čtrnáct set osob, kolem 950 jich bylo odsouzeno, přes šest set z nich k vězeňským trestům. Záměr je omilostnit v případě svého vítězství avizoval Trump už během kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.

V rozhovoru s NBC zvolený prezident dále uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně. Zároveň chce uzavřít dohodu, která by chránila ty, kteří do USA přišli nelegálně ještě jako děti. Chce také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA.

„Myslím, že se to musí udělat, a je to těžké, je to velmi složitá věc,“ řekl Trump podle agentury AFP v odpovědi na otázku, zda chce z USA v následujících čtyřech letech skutečně vyhostit všechny migranty, kteří v zemi pobývají bez povolení

Trump se nechtěl zavázat k setrvání v NATO

Zvolený prezident v rozhovoru hovořil také o Severoatlantické alianci. „Nechtěl se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ shrnuje danou pasáž v pátek natočeného rozhovoru NBC News. „Pokud budou platit své účty, rozhodně,“ citoval pak web jeho slova o příspěvcích spojenců na obranu a americkém setrvání v Alianci.

Trump už ve svém prvním funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.

Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.

V důsledku plánovaných cel Trump nemůže vyloučit růst cen v USA

Nově zvolený americký prezident v rozhovoru také uvedl, že nemůže zaručit, že se spotřebitelské ceny ve Spojených státech nezvýší v důsledku dodatečných cel, která plánuje zavést. Řekl rovněž, že po svém nástupu do funkce se nebude snažit nahradit šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella.

Úkolem centrální banky je udržování cenové stability. Snahu banky o udržení inflace pod kontrolou by mohly kromě nových cel zkomplikovat rovněž Trumpovy sliby, že zajistí americkým domácnostem nižší náklady na úvěry. Ty by podle agentury Reuters mohly vést ke sporům mezi Trumpem a Powellem ohledně nastavení úrokových sazeb, ke kterým docházelo již během Trumpova prvního prezidentského mandátu.

Powell minulý měsíc řekl, že by odmítl předčasně odejít ze své funkce, pokud by se ho Trump snažil vyměnit. Argumentoval tím, že jeho výměnu před koncem funkčního období zákony nedovolují.

Trump jmenoval Powella do čela Fedu začátkem roku 2018. Jejich vztahy se však později zhoršily a Trump šéfa Fedu opakovaně kritizoval kvůli úrokovým sazbám, které považoval za příliš vysoké.

Powell svou funkci uhájil i poté, co do křesla v Bílém domě usedl demokrat Joe Biden. Ten ho na konci svého prvního roku v úřadu nominoval do čela Fedu znovu. Druhé Powellovo čtyřleté funkční období začalo v květnu 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 51 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 54 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...