Trump by zvážil setrvání v NATO. Hodlá omilostnit odsouzené za útok na Kongres

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Trump před čtyřmi lety v prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem, svou porážku ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky podvodům a volebním nesrovnalostem. Vytvářel také tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeovi Penceovi požadoval, aby odmítl volební výsledky potvrdit. Vše vyvrcholilo bezprecedentním útokem Trumpových příznivců na Kapitol 6. ledna 2021, při němž zemřelo několik lidí.

V souvislosti s útokem na Kapitol bylo obviněno přes čtrnáct set osob, kolem 950 jich bylo odsouzeno, přes šest set z nich k vězeňským trestům. Záměr je omilostnit v případě svého vítězství avizoval Trump už během kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.

V rozhovoru s NBC zvolený prezident dále uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně. Zároveň chce uzavřít dohodu, která by chránila ty, kteří do USA přišli nelegálně ještě jako děti. Chce také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA.

„Myslím, že se to musí udělat, a je to těžké, je to velmi složitá věc,“ řekl Trump podle agentury AFP v odpovědi na otázku, zda chce z USA v následujících čtyřech letech skutečně vyhostit všechny migranty, kteří v zemi pobývají bez povolení

Trump se nechtěl zavázat k setrvání v NATO

Zvolený prezident v rozhovoru hovořil také o Severoatlantické alianci. „Nechtěl se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ shrnuje danou pasáž v pátek natočeného rozhovoru NBC News. „Pokud budou platit své účty, rozhodně,“ citoval pak web jeho slova o příspěvcích spojenců na obranu a americkém setrvání v Alianci.

Trump už ve svém prvním funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.

Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.

V důsledku plánovaných cel Trump nemůže vyloučit růst cen v USA

Nově zvolený americký prezident v rozhovoru také uvedl, že nemůže zaručit, že se spotřebitelské ceny ve Spojených státech nezvýší v důsledku dodatečných cel, která plánuje zavést. Řekl rovněž, že po svém nástupu do funkce se nebude snažit nahradit šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella.

Úkolem centrální banky je udržování cenové stability. Snahu banky o udržení inflace pod kontrolou by mohly kromě nových cel zkomplikovat rovněž Trumpovy sliby, že zajistí americkým domácnostem nižší náklady na úvěry. Ty by podle agentury Reuters mohly vést ke sporům mezi Trumpem a Powellem ohledně nastavení úrokových sazeb, ke kterým docházelo již během Trumpova prvního prezidentského mandátu.

Powell minulý měsíc řekl, že by odmítl předčasně odejít ze své funkce, pokud by se ho Trump snažil vyměnit. Argumentoval tím, že jeho výměnu před koncem funkčního období zákony nedovolují.

Trump jmenoval Powella do čela Fedu začátkem roku 2018. Jejich vztahy se však později zhoršily a Trump šéfa Fedu opakovaně kritizoval kvůli úrokovým sazbám, které považoval za příliš vysoké.

Powell svou funkci uhájil i poté, co do křesla v Bílém domě usedl demokrat Joe Biden. Ten ho na konci svého prvního roku v úřadu nominoval do čela Fedu znovu. Druhé Powellovo čtyřleté funkční období začalo v květnu 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...