Trump by zvážil setrvání v NATO. Hodlá omilostnit odsouzené za útok na Kongres

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Trump před čtyřmi lety v prezidentských volbách prohrál s demokratem Joem Bidenem, svou porážku ale neuznal a začal šířit nepravdy o tom, že Biden zvítězil jen díky podvodům a volebním nesrovnalostem. Vytvářel také tlak na činitele některých amerických států ve snaze zvrátit výsledek hlasování a po svém viceprezidentovi Mikeovi Penceovi požadoval, aby odmítl volební výsledky potvrdit. Vše vyvrcholilo bezprecedentním útokem Trumpových příznivců na Kapitol 6. ledna 2021, při němž zemřelo několik lidí.

V souvislosti s útokem na Kapitol bylo obviněno přes čtrnáct set osob, kolem 950 jich bylo odsouzeno, přes šest set z nich k vězeňským trestům. Záměr je omilostnit v případě svého vítězství avizoval Trump už během kampaně před listopadovými prezidentskými volbami.

V rozhovoru s NBC zvolený prezident dále uvedl, že během svého čtyřletého funkčního období hodlá nechat deportovat všechny přistěhovalce, kteří jsou v USA nelegálně. Zároveň chce uzavřít dohodu, která by chránila ty, kteří do USA přišli nelegálně ještě jako děti. Chce také zrušit právo automatického získání amerického občanství pro osoby, které se narodí v USA.

„Myslím, že se to musí udělat, a je to těžké, je to velmi složitá věc,“ řekl Trump podle agentury AFP v odpovědi na otázku, zda chce z USA v následujících čtyřech letech skutečně vyhostit všechny migranty, kteří v zemi pobývají bez povolení

Trump se nechtěl zavázat k setrvání v NATO

Zvolený prezident v rozhovoru hovořil také o Severoatlantické alianci. „Nechtěl se zavázat k tomu, že USA zůstanou v NATO,“ shrnuje danou pasáž v pátek natočeného rozhovoru NBC News. „Pokud budou platit své účty, rozhodně,“ citoval pak web jeho slova o příspěvcích spojenců na obranu a americkém setrvání v Alianci.

Trump už ve svém prvním funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.

Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.

V důsledku plánovaných cel Trump nemůže vyloučit růst cen v USA

Nově zvolený americký prezident v rozhovoru také uvedl, že nemůže zaručit, že se spotřebitelské ceny ve Spojených státech nezvýší v důsledku dodatečných cel, která plánuje zavést. Řekl rovněž, že po svém nástupu do funkce se nebude snažit nahradit šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella.

Úkolem centrální banky je udržování cenové stability. Snahu banky o udržení inflace pod kontrolou by mohly kromě nových cel zkomplikovat rovněž Trumpovy sliby, že zajistí americkým domácnostem nižší náklady na úvěry. Ty by podle agentury Reuters mohly vést ke sporům mezi Trumpem a Powellem ohledně nastavení úrokových sazeb, ke kterým docházelo již během Trumpova prvního prezidentského mandátu.

Powell minulý měsíc řekl, že by odmítl předčasně odejít ze své funkce, pokud by se ho Trump snažil vyměnit. Argumentoval tím, že jeho výměnu před koncem funkčního období zákony nedovolují.

Trump jmenoval Powella do čela Fedu začátkem roku 2018. Jejich vztahy se však později zhoršily a Trump šéfa Fedu opakovaně kritizoval kvůli úrokovým sazbám, které považoval za příliš vysoké.

Powell svou funkci uhájil i poté, co do křesla v Bílém domě usedl demokrat Joe Biden. Ten ho na konci svého prvního roku v úřadu nominoval do čela Fedu znovu. Druhé Powellovo čtyřleté funkční období začalo v květnu 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďaři se vyslovili pro změnu režimu, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér Péter Magyar. Zopakoval, že místo Maďarska je v Evropě. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz.
14:33Aktualizovánopřed 4 mminutami

Babiš poblahopřál Magyarovi, podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence

Premiér Andrej Babiš (ANO) pogratuloval Péteru Magyarovi k vítězství v maďarských parlamentních volbách. Babiš uvedl, že si předseda strany Tisza získal důvěru většiny Maďarů a jsou s ním spojená velká očekávání. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) řekl pro CNN Prima News, že Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy. Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Podle prezidenta Petra Pavla zvítězila demokracie.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Porážkou Orbána ztratili spojence Putin, Trump i Fico, píše slovenský tisk

Maďaři porazili režim dlouholetého premiéra Viktora Orbána, v jeho pádu je také odkaz pro slovenského premiéra a Orbánova spojence Roberta Fica (Smer), jakož i ruského vůdce Vladimira Putina, napsal slovenský list Sme k výsledkům voleb v Maďarsku. Podle Denníku N je Orbánova porážka ránou pro Fica. Činitelé EU jsou mírně optimističtí, že by Magyar mohl odblokovat půjčku Kyjevu, ale zároveň opatrní, protože není tak proukrajinský, píší Politico a Euronews. Také ukrajinská média upozorňují na Magyarův nejednoznačný postoj.
12:39Aktualizovánopřed 40 mminutami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přebírání propagandy mainstreamovými médii je pro Rusko úspěchem, uvedla estonská tajná služba

Estonská vnitřní bezpečnostní služba (KAPO) uvedla, že zpravodajství mainstreamových médií o ruských „levných kampaních na sociálních sítích“, jejichž cílem je rozdělovat společnost, je v Moskvě vnímáno jako „úspěch“.
před 1 hhodinou

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé umírali i během příměří, tvrdí ukrajinský představitel

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil v pondělí ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Se začátkem nového týdne ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes deset tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
před 2 hhodinami
Načítání...