Přejeme si konec války co nejdřív, řekl Zelenskyj po setkání s Trumpem a Macronem

Příští americký prezident Donald Trump, francouzská hlava státu Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.

Návštěva Francie při příležitosti slavnostního znovuotevření katedrály Notre-Dame je první Trumpovou zahraniční cestou od vítězství v listopadových prezidentských volbách.

Trump při úvodním setkání s Macronem poukázal na dobré vztahy, které měl s francouzským prezidentem během svého prvního funkčního období. „Vypadá to, že svět se teď trochu zbláznil. A o tom budeme hovořit,“ dodal. Do Elysejského paláce následně dorazil také Zelenskyj a všichni tři politici pózovali pro fotografy, píše Reuters.

„Měl jsem dobré a produktivní třístranné setkání s prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Emmanuelem Macronem,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Všichni si přejeme, aby tato válka skončila co nejdříve a spravedlivým způsobem. (...) Dohodli jsme se, že budeme nadále spolupracovat a zůstaneme v kontaktu,“ doplnil Zelenskyj s tím, že „mír prostřednictvím síly je možný“. Trumpa označil za „rozhodného jako vždy“.

Macron po schůzce rovněž vyzval k „pokračování společného úsilí o mír a bezpečnost“.

Trump na schůzku přišel v modrém obleku a žluté kravatě, tedy národních barvách Ukrajiny. Zelenskyj si oblékl svou typickou černou mikinu s ukrajinským státním znakem. Podle Zelenského mluvčího Serhije Nykyforova setkání trvalo 35 minut a byli na něm přítomni pouze jeho tři hlavní protagonisté.

Evropští představitelé se obávají, že Trump by mohl zastavit americkou pomoc Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi. Trump se domnívá, že evropské země by měly vynakládat více peněz na společnou obranu a že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je zapotřebí vyřešit diplomatickou cestou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenské referendum o rentě pro Fica a obnovení úřadů nebude platné kvůli nízké účasti

Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, přišlo v sobotu k urnám 16,07 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina. Renta by se týkala například premiéra Roberta Fica (Smer).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAmerické vynálezy i myšlenky ovlivnily celý svět

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.
před 4 hhodinami

Spojené státy slaví 250 let nezávislosti, akce komplikují vysoké teploty

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 18 hhodinami

Evropský pohled