Trump bude opět americkým prezidentem

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Prvním z klíčových států, kde AP projektovala vítězství Trumpa, byla Severní Karolína. Krátce nato přišla se stejným verdiktem také televize NBC News. Trump v Severní Karolíně těsně zvítězil i v roce 2020. Podle AP se ve srovnání s rokem 2020 volební účast zvýšila v mnoha oblastech, ve kterých Trump vedl, ale naopak klesla tam, kde vedla Harrisová. Podle projekcí zvítězil rovněž v Georgii, kde při sečtení 97 procent hlasů získal 50,8 procenta a Harrisová 48,5 procenta. Ve volbách před čtyřmi lety Georgii získal s těsným výsledkem Joe Biden.

Podle AP porazil Trump demokratku Harrisovou i v klíčové Pensylvánii, která má 19 volitelů. Trump v době vyhlášení vedl o 175 tisíc hlasů. V porovnání s volbami před čtyřmi lety snížil náskok demokratické kandidátky ve Filadelfii a na jejích předměstích a zvýšil počet hlasů v jiných částech státu. Podle AP Harrisová zaostala za minulými výsledky Joea Bidena téměř ve všech okrscích.

Podle exit pollů NBC pro Trumpa v Pensylvánii hlasovalo 55 procent hispánských mužů, kteří dříve favorizovali demokraty. Naopak hispánské voličky patrně upřednostnily Kamalu Harrisovou. Rozdíl mezi pohlavími je v této skupině vyšší než mezi černošskými a bělošskými voliči. V roce 2020 odevzdalo v Pensylvánii hlas Trumpovi 27 procent latinskoamerických voličů. Letos tak učinilo 42 procent. K Trumpovi se přiklonili také mladí, nezávislí voliči a ti bez vysokoškolského vzdělání.

Krátce po ohlášení projekcí o vítězství v Pensylvánii vystoupil Trump před svými příznivci v Palm Beach na Floridě, kde má v posledních letech bydliště. Prohlásil se za vítěze a řekl, že výsledek voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Řekl rovněž, že hodlá snižovat daně a zároveň i americký státní dluh. Za vítěze také Trumpa prohlásil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Učinil tak jako první vysoce postavený americký politik.

13 minut
Události: Donald Trump zvítězil v amerických volbách
Zdroj: ČT24

Jeho vítězství následně potvrdily i predikce z Wisconsinu, dalšího klíčového státu, který potvrdil jeho zvolení také ve volbách v roce 2016, připomíná AP. Po sečtení 98 procent hlasů získal Trump 49,8 a Harrisová 48,8 procenta. Jedním z posledních sčítaných okrsků ve Wisconsinu bylo Milwaukee, kde s přehledem vítězila Harrisová, která tak snižovala Trumpův náskok, ale ne natolik, aby si zajistila vítězství v tomto státě, podotýká AP.

Trump podle BBC také zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než Harrisová. Podle BBC takový úspěch Trump neměl ani v roce 2016, kdy vyhrál volby, ale jeho demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou volilo víc lidí. V amerických prezidentských volbách totiž nerozhoduje celkový počet hlasů, ale výsledky v jednotlivých státech, především v těch klíčových, takzvaných „swing states“, kde se voliči někdy přiklánějí k republikánům a jindy k demokratům. Na základě rozhodnutí voličů pak každý stát vyšle takzvané volitele, jichž je dohromady 538 a kteří pak hlasují pro jednoho z kandidátů.

Podle propočtů Trump získá všech sedm klíčových států. Kromě Severní Karolíny, Georgie, Pensylvánie a Wisconsinu jsou mezi nimi Michigan, Arizona a Nevada.

  • Čtvrtek 7. listopadu 2024
  • 10:45

    Textový přenos k americkým prezidentským volbám 2024 tímto končí. Děkujeme za pozornost.

  • 09:41
    Donald Trump

    Írán doufá, že USA po volbě Donalda Trumpa „přehodnotí svůj chybný přístup z minulosti“, uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí.

  • 08:05

    Exit polly naznačují, že se Donaldu Trumpovi v posledních týdnech před volbou podařilo získat nerozhodnuté voliče a zčásti i nevoliče, uvedl rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký.

    Petr Kopecký
    Zdroj: ČT24

Vedení ve státech Blue Wall

Pensylvánie, Wisconsin a Michigan byly přitom dříve pokládané za spolehlivě demokratickou baštu a za součást takzvané „modré zdi“. Tyto státy ve volbách do roku 2012 spolehlivě volily demokraty. K překvapivému obratu došlo při prezidentské volbě v roce 2016, kdy zde zvítězil republikán Trump. Zpět na modrou pak státy „přebarvil“ svým vítězstvím v roce 2020 demokrat Biden.

Výrazný příklon k republikánům se potvrdil na Floridě, kde měl Trump po sečtení téměř všech hlasů náskok třinácti procentních bodů. Před čtyřmi lety tam přitom vyhrál jen o zhruba tři body. Vítězství už má podle velkých televizních stanic jisté také v další dvacítce států, Harrisové zatím média přisuzují desítku států na severovýchodě, například Minnesotu, kde je guvernérem její kandidát na viceprezidenta Tim Walz.

V tomto státě tak prodloužili vítěznou sérii demokratů, která trvá 52 let. Žádný republikánský prezidentský kandidát nevedl v Minnesotě od doby Richarda Nixona v roce 1972, upozorňuje AP. Trump se k tomu přiblížil v roce 2016, když za Hillary Clintonovou zaostal jen o 1,5 procentního bodu. Harrisová podle projekcí získala také hlavní město Washington, Illinois a několik západních států.

Trumpovi podle předpokladů připadl Texas, Florida a řada států amerického jihu a středozápadu. Rozhodující souboj ve skupině států, kde průzkumy předvídaly těsný výsledek, se kloní na stranu osmasedmdesátiletého exprezidenta.

Trumpovi už gratulovala řada českých i světových politiků. Harrisová Trumpovi pogratulovala po telefonu a uznala svou porážku, uvedly agentury AFP a Reuters. V 22:00 SEČ se očekává její projev.

Komplikace při volbách

Volby napříč USA probíhaly hladce, narušily je však nahlášené bomby ve volebních místnostech nebo v sídlech volebních činitelů v nejméně čtyřech klíčových státech. Výhrůžky byly podle úřadů falešné, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) hovořil o možném ruském původu. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.

Georgia, která patří k rozhodujícím státům, byla zřejmě nejvýrazněji zasažená. Podle webu Politico zde kvůli nahlášeným bombám na dvacet až třicet minut přerušilo hlasování dvanáct volebních místností. Úřady pak na některých místech umožnily hlasování i po oficiálním konci voleb.

Načítání...

S výhrůžkami se podle NYT potýkali volební činitelé také v Pensylvánii, Arizoně, Michiganu a Wisconsinu, tedy dalších klíčových státech letošních voleb. Jedna z hlasovacích místností ve Filadelfii byla asi na 20 minut evakuována, řekl televizi NBC News místní volební úředník Seth Bluestein. Nikde se žádné výbušniny nenašly a žádné násilnosti nejsou hlášeny.

Kvůli technickým problémům či dalším nečekaným událostem se hlasování na vybraných místech prodlužovalo i jinde v USA. U některých volebních místností se tvořily fronty, v Pensylvánii museli lidé čekat v některých případech i několik hodin. To může hlasování také prodloužit, neboť v USA je běžné, že volební činitelé nechají hlasovat každého, kdo v době oficiálního konce voleb stojí ve frontě.

Výhrůžky zasáhly také sídla volebních úředníků, mimo jiné v nejlidnatějším okrese Arizony. Záběry od reportérky lokální televize ukazovaly několik policejních hlídek u budovy okresního soudu, zatímco policisté incident vyšetřovali. Evakuovat se museli na hodinu také volební činitelé v jednom z okresů Pensylvánie, píše Politico.

Podle zpravodajské společnosti BBC provázela volby mimořádná účast, která by nakonec mohla přesáhnout rekord na úrovni 66 procent oprávněných voličů z roku 2020.

Většina v Senátu

Republikáni také po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA nadpoloviční většinu, predikuje agentura AP. Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Podle dosavadních výsledků zvítězili republikáni také ve Sněmovně reprezentantů. Pro opětovné dosažení většiny potřebují získat 218 křesel. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou mimo jiné potraty. Obyvatelé Floridy například v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento region výrazně zpřísnil. Naopak v Missouri, kde jsou interrupce až na výjimky zapovězené, si voliči vyžádali zanesení práva na ukončení těhotenství do státní ústavy.

Voliči hlasovali i o dalších změnách. Například v Georgii hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídali na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. V referendu, stejně jako v těch přechozích, obyvatelé podpořili vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně americký Kongres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...