Trump bude opět americkým prezidentem

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Prvním z klíčových států, kde AP projektovala vítězství Trumpa, byla Severní Karolína. Krátce nato přišla se stejným verdiktem také televize NBC News. Trump v Severní Karolíně těsně zvítězil i v roce 2020. Podle AP se ve srovnání s rokem 2020 volební účast zvýšila v mnoha oblastech, ve kterých Trump vedl, ale naopak klesla tam, kde vedla Harrisová. Podle projekcí zvítězil rovněž v Georgii, kde při sečtení 97 procent hlasů získal 50,8 procenta a Harrisová 48,5 procenta. Ve volbách před čtyřmi lety Georgii získal s těsným výsledkem Joe Biden.

Podle AP porazil Trump demokratku Harrisovou i v klíčové Pensylvánii, která má 19 volitelů. Trump v době vyhlášení vedl o 175 tisíc hlasů. V porovnání s volbami před čtyřmi lety snížil náskok demokratické kandidátky ve Filadelfii a na jejích předměstích a zvýšil počet hlasů v jiných částech státu. Podle AP Harrisová zaostala za minulými výsledky Joea Bidena téměř ve všech okrscích.

Podle exit pollů NBC pro Trumpa v Pensylvánii hlasovalo 55 procent hispánských mužů, kteří dříve favorizovali demokraty. Naopak hispánské voličky patrně upřednostnily Kamalu Harrisovou. Rozdíl mezi pohlavími je v této skupině vyšší než mezi černošskými a bělošskými voliči. V roce 2020 odevzdalo v Pensylvánii hlas Trumpovi 27 procent latinskoamerických voličů. Letos tak učinilo 42 procent. K Trumpovi se přiklonili také mladí, nezávislí voliči a ti bez vysokoškolského vzdělání.

Krátce po ohlášení projekcí o vítězství v Pensylvánii vystoupil Trump před svými příznivci v Palm Beach na Floridě, kde má v posledních letech bydliště. Prohlásil se za vítěze a řekl, že výsledek voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Řekl rovněž, že hodlá snižovat daně a zároveň i americký státní dluh. Za vítěze také Trumpa prohlásil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Učinil tak jako první vysoce postavený americký politik.

Nahrávám video

Jeho vítězství následně potvrdily i predikce z Wisconsinu, dalšího klíčového státu, který potvrdil jeho zvolení také ve volbách v roce 2016, připomíná AP. Po sečtení 98 procent hlasů získal Trump 49,8 a Harrisová 48,8 procenta. Jedním z posledních sčítaných okrsků ve Wisconsinu bylo Milwaukee, kde s přehledem vítězila Harrisová, která tak snižovala Trumpův náskok, ale ne natolik, aby si zajistila vítězství v tomto státě, podotýká AP.

Trump podle BBC také zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než Harrisová. Podle BBC takový úspěch Trump neměl ani v roce 2016, kdy vyhrál volby, ale jeho demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou volilo víc lidí. V amerických prezidentských volbách totiž nerozhoduje celkový počet hlasů, ale výsledky v jednotlivých státech, především v těch klíčových, takzvaných „swing states“, kde se voliči někdy přiklánějí k republikánům a jindy k demokratům. Na základě rozhodnutí voličů pak každý stát vyšle takzvané volitele, jichž je dohromady 538 a kteří pak hlasují pro jednoho z kandidátů.

Podle propočtů Trump získá všech sedm klíčových států. Kromě Severní Karolíny, Georgie, Pensylvánie a Wisconsinu jsou mezi nimi Michigan, Arizona a Nevada.

  • Čtvrtek 7. listopadu 2024
  • 10:45

    Textový přenos k americkým prezidentským volbám 2024 tímto končí. Děkujeme za pozornost.

  • 09:41
    Donald Trump

    Írán doufá, že USA po volbě Donalda Trumpa „přehodnotí svůj chybný přístup z minulosti“, uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí.

  • 08:05

    Exit polly naznačují, že se Donaldu Trumpovi v posledních týdnech před volbou podařilo získat nerozhodnuté voliče a zčásti i nevoliče, uvedl rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký.

    Petr Kopecký
    Zdroj: ČT24

Vedení ve státech Blue Wall

Pensylvánie, Wisconsin a Michigan byly přitom dříve pokládané za spolehlivě demokratickou baštu a za součást takzvané „modré zdi“. Tyto státy ve volbách do roku 2012 spolehlivě volily demokraty. K překvapivému obratu došlo při prezidentské volbě v roce 2016, kdy zde zvítězil republikán Trump. Zpět na modrou pak státy „přebarvil“ svým vítězstvím v roce 2020 demokrat Biden.

Výrazný příklon k republikánům se potvrdil na Floridě, kde měl Trump po sečtení téměř všech hlasů náskok třinácti procentních bodů. Před čtyřmi lety tam přitom vyhrál jen o zhruba tři body. Vítězství už má podle velkých televizních stanic jisté také v další dvacítce států, Harrisové zatím média přisuzují desítku států na severovýchodě, například Minnesotu, kde je guvernérem její kandidát na viceprezidenta Tim Walz.

V tomto státě tak prodloužili vítěznou sérii demokratů, která trvá 52 let. Žádný republikánský prezidentský kandidát nevedl v Minnesotě od doby Richarda Nixona v roce 1972, upozorňuje AP. Trump se k tomu přiblížil v roce 2016, když za Hillary Clintonovou zaostal jen o 1,5 procentního bodu. Harrisová podle projekcí získala také hlavní město Washington, Illinois a několik západních států.

Trumpovi podle předpokladů připadl Texas, Florida a řada států amerického jihu a středozápadu. Rozhodující souboj ve skupině států, kde průzkumy předvídaly těsný výsledek, se kloní na stranu osmasedmdesátiletého exprezidenta.

Trumpovi už gratulovala řada českých i světových politiků. Harrisová Trumpovi pogratulovala po telefonu a uznala svou porážku, uvedly agentury AFP a Reuters. V 22:00 SEČ se očekává její projev.

Komplikace při volbách

Volby napříč USA probíhaly hladce, narušily je však nahlášené bomby ve volebních místnostech nebo v sídlech volebních činitelů v nejméně čtyřech klíčových státech. Výhrůžky byly podle úřadů falešné, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) hovořil o možném ruském původu. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.

Georgia, která patří k rozhodujícím státům, byla zřejmě nejvýrazněji zasažená. Podle webu Politico zde kvůli nahlášeným bombám na dvacet až třicet minut přerušilo hlasování dvanáct volebních místností. Úřady pak na některých místech umožnily hlasování i po oficiálním konci voleb.

S výhrůžkami se podle NYT potýkali volební činitelé také v Pensylvánii, Arizoně, Michiganu a Wisconsinu, tedy dalších klíčových státech letošních voleb. Jedna z hlasovacích místností ve Filadelfii byla asi na 20 minut evakuována, řekl televizi NBC News místní volební úředník Seth Bluestein. Nikde se žádné výbušniny nenašly a žádné násilnosti nejsou hlášeny.

Kvůli technickým problémům či dalším nečekaným událostem se hlasování na vybraných místech prodlužovalo i jinde v USA. U některých volebních místností se tvořily fronty, v Pensylvánii museli lidé čekat v některých případech i několik hodin. To může hlasování také prodloužit, neboť v USA je běžné, že volební činitelé nechají hlasovat každého, kdo v době oficiálního konce voleb stojí ve frontě.

Výhrůžky zasáhly také sídla volebních úředníků, mimo jiné v nejlidnatějším okrese Arizony. Záběry od reportérky lokální televize ukazovaly několik policejních hlídek u budovy okresního soudu, zatímco policisté incident vyšetřovali. Evakuovat se museli na hodinu také volební činitelé v jednom z okresů Pensylvánie, píše Politico.

Podle zpravodajské společnosti BBC provázela volby mimořádná účast, která by nakonec mohla přesáhnout rekord na úrovni 66 procent oprávněných voličů z roku 2020.

Většina v Senátu

Republikáni také po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA nadpoloviční většinu, predikuje agentura AP. Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Podle dosavadních výsledků zvítězili republikáni také ve Sněmovně reprezentantů. Pro opětovné dosažení většiny potřebují získat 218 křesel. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou mimo jiné potraty. Obyvatelé Floridy například v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento region výrazně zpřísnil. Naopak v Missouri, kde jsou interrupce až na výjimky zapovězené, si voliči vyžádali zanesení práva na ukončení těhotenství do státní ústavy.

Voliči hlasovali i o dalších změnách. Například v Georgii hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídali na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. V referendu, stejně jako v těch přechozích, obyvatelé podpořili vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně americký Kongres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 28 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.