Trump bude opět americkým prezidentem

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Prvním z klíčových států, kde AP projektovala vítězství Trumpa, byla Severní Karolína. Krátce nato přišla se stejným verdiktem také televize NBC News. Trump v Severní Karolíně těsně zvítězil i v roce 2020. Podle AP se ve srovnání s rokem 2020 volební účast zvýšila v mnoha oblastech, ve kterých Trump vedl, ale naopak klesla tam, kde vedla Harrisová. Podle projekcí zvítězil rovněž v Georgii, kde při sečtení 97 procent hlasů získal 50,8 procenta a Harrisová 48,5 procenta. Ve volbách před čtyřmi lety Georgii získal s těsným výsledkem Joe Biden.

Podle AP porazil Trump demokratku Harrisovou i v klíčové Pensylvánii, která má 19 volitelů. Trump v době vyhlášení vedl o 175 tisíc hlasů. V porovnání s volbami před čtyřmi lety snížil náskok demokratické kandidátky ve Filadelfii a na jejích předměstích a zvýšil počet hlasů v jiných částech státu. Podle AP Harrisová zaostala za minulými výsledky Joea Bidena téměř ve všech okrscích.

Podle exit pollů NBC pro Trumpa v Pensylvánii hlasovalo 55 procent hispánských mužů, kteří dříve favorizovali demokraty. Naopak hispánské voličky patrně upřednostnily Kamalu Harrisovou. Rozdíl mezi pohlavími je v této skupině vyšší než mezi černošskými a bělošskými voliči. V roce 2020 odevzdalo v Pensylvánii hlas Trumpovi 27 procent latinskoamerických voličů. Letos tak učinilo 42 procent. K Trumpovi se přiklonili také mladí, nezávislí voliči a ti bez vysokoškolského vzdělání.

Krátce po ohlášení projekcí o vítězství v Pensylvánii vystoupil Trump před svými příznivci v Palm Beach na Floridě, kde má v posledních letech bydliště. Prohlásil se za vítěze a řekl, že výsledek voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Řekl rovněž, že hodlá snižovat daně a zároveň i americký státní dluh. Za vítěze také Trumpa prohlásil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Učinil tak jako první vysoce postavený americký politik.

Nahrávám video

Jeho vítězství následně potvrdily i predikce z Wisconsinu, dalšího klíčového státu, který potvrdil jeho zvolení také ve volbách v roce 2016, připomíná AP. Po sečtení 98 procent hlasů získal Trump 49,8 a Harrisová 48,8 procenta. Jedním z posledních sčítaných okrsků ve Wisconsinu bylo Milwaukee, kde s přehledem vítězila Harrisová, která tak snižovala Trumpův náskok, ale ne natolik, aby si zajistila vítězství v tomto státě, podotýká AP.

Trump podle BBC také zřejmě získal větší počet hlasů napříč Spojenými státy než Harrisová. Podle BBC takový úspěch Trump neměl ani v roce 2016, kdy vyhrál volby, ale jeho demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou volilo víc lidí. V amerických prezidentských volbách totiž nerozhoduje celkový počet hlasů, ale výsledky v jednotlivých státech, především v těch klíčových, takzvaných „swing states“, kde se voliči někdy přiklánějí k republikánům a jindy k demokratům. Na základě rozhodnutí voličů pak každý stát vyšle takzvané volitele, jichž je dohromady 538 a kteří pak hlasují pro jednoho z kandidátů.

Podle propočtů Trump získá všech sedm klíčových států. Kromě Severní Karolíny, Georgie, Pensylvánie a Wisconsinu jsou mezi nimi Michigan, Arizona a Nevada.

  • Čtvrtek 7. listopadu 2024
  • 10:45

    Textový přenos k americkým prezidentským volbám 2024 tímto končí. Děkujeme za pozornost.

  • 09:41
    Donald Trump

    Írán doufá, že USA po volbě Donalda Trumpa „přehodnotí svůj chybný přístup z minulosti“, uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí.

  • 08:05

    Exit polly naznačují, že se Donaldu Trumpovi v posledních týdnech před volbou podařilo získat nerozhodnuté voliče a zčásti i nevoliče, uvedl rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký.

    Petr Kopecký
    Zdroj: ČT24

Vedení ve státech Blue Wall

Pensylvánie, Wisconsin a Michigan byly přitom dříve pokládané za spolehlivě demokratickou baštu a za součást takzvané „modré zdi“. Tyto státy ve volbách do roku 2012 spolehlivě volily demokraty. K překvapivému obratu došlo při prezidentské volbě v roce 2016, kdy zde zvítězil republikán Trump. Zpět na modrou pak státy „přebarvil“ svým vítězstvím v roce 2020 demokrat Biden.

Výrazný příklon k republikánům se potvrdil na Floridě, kde měl Trump po sečtení téměř všech hlasů náskok třinácti procentních bodů. Před čtyřmi lety tam přitom vyhrál jen o zhruba tři body. Vítězství už má podle velkých televizních stanic jisté také v další dvacítce států, Harrisové zatím média přisuzují desítku států na severovýchodě, například Minnesotu, kde je guvernérem její kandidát na viceprezidenta Tim Walz.

V tomto státě tak prodloužili vítěznou sérii demokratů, která trvá 52 let. Žádný republikánský prezidentský kandidát nevedl v Minnesotě od doby Richarda Nixona v roce 1972, upozorňuje AP. Trump se k tomu přiblížil v roce 2016, když za Hillary Clintonovou zaostal jen o 1,5 procentního bodu. Harrisová podle projekcí získala také hlavní město Washington, Illinois a několik západních států.

Trumpovi podle předpokladů připadl Texas, Florida a řada států amerického jihu a středozápadu. Rozhodující souboj ve skupině států, kde průzkumy předvídaly těsný výsledek, se kloní na stranu osmasedmdesátiletého exprezidenta.

Trumpovi už gratulovala řada českých i světových politiků. Harrisová Trumpovi pogratulovala po telefonu a uznala svou porážku, uvedly agentury AFP a Reuters. V 22:00 SEČ se očekává její projev.

Komplikace při volbách

Volby napříč USA probíhaly hladce, narušily je však nahlášené bomby ve volebních místnostech nebo v sídlech volebních činitelů v nejméně čtyřech klíčových státech. Výhrůžky byly podle úřadů falešné, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) hovořil o možném ruském původu. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.

Georgia, která patří k rozhodujícím státům, byla zřejmě nejvýrazněji zasažená. Podle webu Politico zde kvůli nahlášeným bombám na dvacet až třicet minut přerušilo hlasování dvanáct volebních místností. Úřady pak na některých místech umožnily hlasování i po oficiálním konci voleb.

S výhrůžkami se podle NYT potýkali volební činitelé také v Pensylvánii, Arizoně, Michiganu a Wisconsinu, tedy dalších klíčových státech letošních voleb. Jedna z hlasovacích místností ve Filadelfii byla asi na 20 minut evakuována, řekl televizi NBC News místní volební úředník Seth Bluestein. Nikde se žádné výbušniny nenašly a žádné násilnosti nejsou hlášeny.

Kvůli technickým problémům či dalším nečekaným událostem se hlasování na vybraných místech prodlužovalo i jinde v USA. U některých volebních místností se tvořily fronty, v Pensylvánii museli lidé čekat v některých případech i několik hodin. To může hlasování také prodloužit, neboť v USA je běžné, že volební činitelé nechají hlasovat každého, kdo v době oficiálního konce voleb stojí ve frontě.

Výhrůžky zasáhly také sídla volebních úředníků, mimo jiné v nejlidnatějším okrese Arizony. Záběry od reportérky lokální televize ukazovaly několik policejních hlídek u budovy okresního soudu, zatímco policisté incident vyšetřovali. Evakuovat se museli na hodinu také volební činitelé v jednom z okresů Pensylvánie, píše Politico.

Podle zpravodajské společnosti BBC provázela volby mimořádná účast, která by nakonec mohla přesáhnout rekord na úrovni 66 procent oprávněných voličů z roku 2020.

Většina v Senátu

Republikáni také po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA nadpoloviční většinu, predikuje agentura AP. Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Podle dosavadních výsledků zvítězili republikáni také ve Sněmovně reprezentantů. Pro opětovné dosažení většiny potřebují získat 218 křesel. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou mimo jiné potraty. Obyvatelé Floridy například v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento region výrazně zpřísnil. Naopak v Missouri, kde jsou interrupce až na výjimky zapovězené, si voliči vyžádali zanesení práva na ukončení těhotenství do státní ústavy.

Voliči hlasovali i o dalších změnách. Například v Georgii hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídali na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. V referendu, stejně jako v těch přechozích, obyvatelé podpořili vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně americký Kongres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Ukrajina ruské informace doposud nepotvrdila. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin.
před 47 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 4 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 6 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 9 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 10 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 10 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 10 hhodinami

Evropský pohled