Swing states

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

„Kdo vyhraje v okrese Door County, vyhraje v celém Wisconsinu. A kdo získá Wisconsin, získá i Bílý dům.“ To, co se říká na více místech Spojených států, platilo v Door County sedmkrát v řadě: zvítězil tu Bill Clinton, dvakrát George Bush ml., dvakrát Barack Obama, pak Donald Trump a naposledy Joe Biden. Poslední dvoje volby byly velmi těsné, a vyrovnaný je souboj i tentokrát.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Spojené státy si na začátku listopadu vyberou prezidenta. Přesněji řečeno vyberou volitele, kteří později prezidenta skutečně určí. Spletitý volební systém ovlivňuje i federální charakter země, v níž si volební pravidla určuje padesátka států. V některých Američané hlasují poštou už několik týdnů, jinde půjdou osobně k urnám až 5. listopadu. Kromě hlavy státu si vyberou kongresmany či guvernéry.

Data jsou jasná: Amerika je čím dál rozmanitější. To by v nadcházejících volbách na první pohled mohlo nahrávat demokratům, které menšiny čím dál víc vnímají jako své ochránce proti představě bělošské nadřazenosti stále živé v mnoha oblastech země. Ostatně z řad demokratů pochází plných 90 procent nebělošských kongresmanů. Situace je však složitější a vstupuje do ní také náboženství, což se nejvýrazněji projevuje u Hispánců.

Před každými americkými prezidentskými volbami cílí průzkumy, média i samotní politici svoji pozornost více například na Ohio než na Idaho. Důvod je skrytý ve výsledcích z předchozích voleb a je spojený s demografií a voličskými tendencemi konkrétního obyvatelstva. O tom, kdo se v USA stane hlavou státu totiž rozhoduje fakticky zhruba třetina obyvatel – ti, kteří pocházejí z takzvaných swing states, tedy států, kde jsou šance vyrovnané.