Po zářijovém zasedání Evropské centrální banky (ECB) věřil v další uvolňování měnové politiky v eurozóně skutečně málokdo. Události kolem koronaviru a razantní akce ostatních centrálních bank však donutily představitele ECB k další monetární expanzi. Opatření, která frankfurtská instituce schválila, pomohou návratu investorské důvěry a poskytnou trhům nepopiratelnou úlevu.
Březnové zasedání znamená pro Christine Lagardeovou klíčový moment její kariéry v čele Evropské centrální banky. Bývalá guvernérka Mezinárodního měnového fondu zpočátku volila ohledně možných zásahů proti koronaviru opatrnou rétoriku. Zmínila, že ECB situaci bedlivě monitoruje, avšak k razantnější akci zatím nepřistoupí.
Existuje důvod domnívat se, že sama Lagardeová monetární expanzi od začátku prosazovala. Jako zkušený politický aktér však nechtěla veřejně přislíbit něco, pro co v danou chvíli neměla dostatečnou podporu. Od zářijového zasedání se totiž rada guvernérů zmítala ve vnitřních sporech.
Převládaly názory, že pozitivní přínosy dalšího snižování sazeb naráží na své limity. Nicméně události posledních dní donutily mnoho centrálních bankéřů své názory přehodnotit, a čtvrteční zasedání se tak neslo v duchu dodatečných monetárních stimulů.
Zpočátku mnoho odborníků zpochybňovalo účinnost monetární politiky v boji proti ekonomickým dopadům epidemie. Dokud se infekce šířily v Číně, představovala nemoc převážně nabídkový šok, který se projevoval přerušením výrobních řetězců. Měnová politika nepatří v tomto případě mezi optimální medikamenty, jelikož se využívá pro stimulaci poptávky.
Rozšíření viru v Evropě ale vyvolalo hrozby i na poptávkové straně. Pravděpodobně dojde k citelnému utlumení exportů. Markantní úbytek turistů se rovněž řadí mezi poptávkové šoky. Prognózy naznačují prudké zpomalení ekonomiky eurozóny. V takovém prostředí dává monetární expanze smysl.
Minulý týden investory překvapil Fed. Guvernér Jerome Powell znenadání snížil úroky o půl procentního bodu. K redukci sazeb došlo navíc poprvé od krize mimo řádný harmonogram. Trhy věří, že se na nadcházejícím zasedání vydá americká centrální banka s úroky opět dolů, a to o tři čtvrtě procentního bodu a ECB nemohla takto rázný krok ponechat bez reakce.
V posledních dnech dochází ke značnému utažení měnových podmínek. Index agentury Bloomberg, který měnové podmínky kvantifikuje, signalizuje, že došlo k jejich výraznějšímu zpřísnění než v prosinci roku 2018.
Riziková aktiva sráží dolů přetrvávající nejistota. Dramatický propad cen ropy rovněž přispěl k prudkému zvýšení kreditních prémií. Samozřejmě, že nejstrmější nárůst nastal v případě méně kvalitních emitentů. Riziková přirážka pro dluhopisy, jejichž rating se nachází ve spekulativním pásmu, se za dva týdny zvedla z 270 na 550 bazických bodů, což představuje nejvyšší hodnotu od března 2016. Právě před necelými čtyřmi lety schválila frankfurtská instituce nákupy korporátních bondů, které pomohly návratu kreditních prémií na normálnější úrovně.
ECB tak navýšila objem nakupovaných obligací s větším důrazem na podnikové dluhopisy. Tyto intervence pomohou podobně jako v roce 2016 stlačit kreditní prémie, což ocení zadluženější a méně stabilní firmy, kterým nyní hrozí problémy s financováním.
Epidemie koronaviru častěji ohrožuje malé a střední podniky. Ty více závisí na bankovních úvěrech. Peněžní ústavy těmto firmám vzhledem k vyšší rizikovosti a regulacím často půjčují za méně výhodných podmínek. ECB nabídne finančním domům levnou likviditu (TLTRO), kterou však naváže na poskytnutí úvěrům menším podnikům.
Finanční sektor v eurozóně stále trpí pod tíhou záporných sazeb. Depozitní instituce nemohou přenést na klienty záporné úroky. Snižování sazeb vede ke ztenčování již tak hubených bankovních marží. ECB však v září schválila tak zvaný tiering. V praxi jde o osvobození části přebytečné likvidity, kterou peněžní ústavy udržují u ECB, od negativních sazeb.
Finanční domy si tak k centrální bance mohou za nulový úrok uložit až šestinásobek povinných minimálních rezerv. Aktuálně zůstává přebytečná likvidita v hodnotě okolo bilionu eur zatížena negativními sazbami. Do budoucna se uvažuje, že by ECB mohla nově uvolnit až devítinásobek povinných minimálních rezerv. Takový krok by přinesl finančním domům určitý stupeň úlevy.
V uplynulých týdnech rovněž nastal znatelný propad inflačních očekávání. Ta se nyní pohybují mírně nad úrovní 0,9 procenta, což představuje historické minimum. Ukazatel rovněž zaostává za aktuální hodnotou jádrové inflace, která dosahuje 1,1 procenta. Situaci lze interpretovat tak, že trhy přestávají věřit schopnosti ECB naplnit svůj hlavní cíl: tedy meziroční tempo růstu cen mírně pod dvě procenta. Ohlášená monetární expanze pomůže inflační očekávání ukotvit.
Kromě dalšího uvolnění měnové politiky by k rychlejšímu růstu cen a oživení ekonomické aktivity přispěly rozpočtové stimuly. Prostředí ultranízkých sazeb vede k vysokým fiskálním multiplikátorům. Vládní výdaje tak nyní představují velmi efektivní variantu.
Lze očekávat, že Christine Lagardeová přijde s ostřejšími apely na vlády a evropské instituce, aby přistoupily k fiskální expanzi. Šéfka ECB se totiž skvěle orientuje v bruselských koridorech moci. Vzhledem k peripetiím okolo koronaviru by vlády mohly zoufalé volání centrálních bankéřů po vyšším zapojení konečně vyslyšet.
Portfolio manager ve společnosti Cyrrus, kde se stará o správu akciových a dluhopisových portfolií a mimo jiné sleduje bankovní sektor. Předtím působil jako analytik v Penzijní společnosti České pojišťovny, kde se zabýval převážně investicemi do dluhopisů. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
