Centrální banka Spojených států (Fed) se rozhodla přijmout novou, agresivní strategii, která má obnovit plnou zaměstnanost v USA a zvýšit inflaci zpět na zdravější úroveň. Uvedl to ve svém projevu na sympoziu centrálních bankéřů šéf Fedu Jerome Powell. Změny označil za „masivní aktualizaci“ politiky Fedu. Akcie ve Spojených státech poté převážně posílily: Dow Jonesův index přidal 0,57 procenta na 28.492,21 bodu.
Nová strategie znamená významný posun v politice Fedu. Úředníci centrální banky se tradičně domnívají, že nízká nezaměstnanost vede k nebezpečně vyšším úrovním inflace, a preventivně se tuto možnost snaží odvrátit. Změna představuje přesun od této myšlenky.
Banka nyní chce umožnit, aby inflace rostla rychleji, než je obvyklé, kvůli tomu, aby podpořila trh práce a širší ekonomiku. Z praktického hlediska změna znamená, že Fed bude méně inklinovat ke zvýšení úrokových sazeb v případě, kdy míra nezaměstnanosti klesne, pokud se současně nezvýší inflace.
Nový přístup k dlouhodobým cílům a strategii měnové politiky schválilo všech 17 členů měnového výboru Fedu, dodala banka ve svém prohlášení. Centrální banka se tak formálně dohodla na nové politice, která se zaměří na průměrnou inflaci. To znamená, že umožní inflaci pohybovat se mírně nad současným dvouprocentním cílem považovaným za strop cenové stability po určitou dobu následující po období, kdy byla pod tímto cílem.
„Naše revidované prohlášení odráží naše uznání výhod silného trhu práce, zvláště pro mnoho komunit s nízkými a středními příjmy, a toho, že silný trh práce se dá udržet, aniž by způsobil nežádoucí zvýšení inflace,“ prohlásil Powell. Dodal, že banka si nestanoví přesný cíl pro míru nezaměstnanosti, ale bude vycházet z celkové situace; šéf Fedu je nadále přesvědčen, že cíl dvouprocentní inflace v průběhu času je správný.
USA jsou v hluboké hospodářské krizi
Americká ekonomika je pár měsíců před prezidentskými volbami v hluboké hospodářské krizi a desítky milionů Američanů kvůli současné pandemii přišly o práci. Nový přístup Fedu je uznáním zásadních změn v ekonomice, které začaly ještě před pandemií, a ukazuje, jak banka plánuje vést politiku v prostředí, ve kterém zůstává slabý růst, nízká inflace a nízké úrokové sazby.
Transformace způsobu řízení měnové politiky Fedu by mohla vést k tomu, že úrokové sazby zůstanou nižší delší dobu, než se čekalo, i když centrální banka se k tomu nevyjádřila.
Od konce finanční krize má Fed problémy s tím, aby dosáhl dvouprocentního inflačního cíle. Bankéři nyní doufají, že nový přístup změní prostředí, zvýší očekávání a umožní zvýšení inflace, uvedl zpravodajský server CNBC.
Dolarový index po projevu šéfa Fedu mírně klesá
Americký dolar v reakci na projev šéfa centrální banky USA mírně klesl ke koši měn. V 18:25 SELČ dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, klesl o necelé 0,1 procenta na 92,95 bodu. Euro vůči dolaru nepatrně oslabilo na 1,1825 USD. Dolar k jenu vzrostl o 0,5 procenta na 106,54 JPY. Euro vůči jenu posílilo o půl procenta na 125,95 JPY.
„Trh většinu toho očekával,“ řekl stratég Bannockburn Global Forex Marc Chandler. Stále však podle něj přetrvávají pochybnosti, zda bude Fed schopný zvýšit inflaci, protože se mu nepodařilo dosáhnout současného inflačního cíle od roku 2012.
Čtvrteční statistika ukázala, že počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v USA sice mírně klesl, byl však vyšší než jeden milion. To naznačuje, že oživení pracovního trhu nyní stagnuje, neboť pandemie nemoci covid-19 se protahuje a finanční pomoc od vlády vysychá, napsala agentura Reuters.
Americké ministerstvo obchodu také oznámilo, že ekonomika USA ve druhém čtvrtletí klesla podle zpřesněných údajů v přepočtu na celý rok o rekordních 31,7 procenta. Rychlý odhad zveřejněný zhruba před měsícem uváděl propad hrubého domácího produktu (HDP) o 32,9 procenta.
