Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.
Akcie Deutsche Bank oslabují už třetí den za sebou. Za jejich pátečním propadem stojí prudký růst nákladů na pojištění dluhopisů této banky proti riziku nesplacení, uvedla agentura Reuters. Hlavní index německých akcií DAX krátce po poledni ztrácel zhruba 2,5 procenta a pohyboval se v blízkosti 14 830 bodů.
Akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS oslabují po zprávě agentury Bloomberg, že americké úřady vyšetřují, zda tyto finanční ústavy nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím. Akcie rakouské Raiffeisen Bank International klesají v důsledku zprávy agentury Reuters, že Evropská centrální banka (ECB) tlačí firmu k tomu, aby se zbavila svých vysoce ziskových aktivit v Rusku.
Euro v pátek na devizových trzích prudce klesá, k dolaru po poledni ztrácelo asi jedno procento a prodávalo se zhruba za 1,0720 USD. Obchodníci mají obavy o bankovní sektor, kde se objevilo několik negativních informací. Situaci nezlepšila ani relativně příznivá statistika o vývoji podnikatelské aktivity v eurozóně.
„Euro spadlo pod hranici podpory 1,08 USD, ještě než byla dopoledne zveřejněna data o vývoji aktivity,“ uvedla ředitelka strategie devizových obchodů Jane Foleyová z finanční společnosti Rabobank v Londýně.
Společnost S&P Global dopoledne uvedla, že souhrnný index podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu podle předběžných údajů vzrostl na 54,1 bodu z únorových 52 bodů. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za deset měsíců. Ekonomové přitom podle agentury Reuters počítali s poklesem indexu. Souhrnný index vyjadřuje vývoj aktivity ve službách i v průmyslu.
Investoři dávají přednost dolaru
Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, po poledni vykazoval růst asi o 0,6 procenta na 103,25 bodu. Nervozita kolem bank proto podle Foleyové způsobila, že investoři znovu preferují americký dolar.
Averze k riziku poslala dolů i britskou libru, která odepisovala 0,6 procenta na 1,2210 USD. Ani zde nepomohla statistika, podle které britská ekonomika patrně vykáže za první čtvrtletí růst a podle které sílí i důvěra v ekonomiku mezi podnikateli.
Libra ve čtvrtek za velmi kolísavého obchodování vyšplhala na sedmitýdenní maximum 1,2341 USD. Britská centrální banka předtím o čtvrt bodu na 4,25 procenta zvýšila základní úrokovou sazbu, ale překvapivě dodala, že i přes vyšší únorovou inflaci počítá v dalších měsících s jejím výrazným poklesem. Podle části analytiků to znamená, že zvyšování sazeb je v Británii možná u konce.
Ve zvyšování úrokových sazeb kvůli vysoké inflaci pokračují i některé další velké centrální banky. Ta americká ve středu zvýšila podle očekávání základní sazbu o čtvrt bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta a její šéf Jerome Powell naznačil, že když to bude potřeba, sazby půjdou ještě nahoru.
Pražská burza klesala třetí týden v řadě
Pražská burza po dvou měsících uzavřela pod úrovní 1300 bodů. Index PX klesl potřetí v řadě. Oslabil o 2,62 procenta na 1290,65 bodu. Níže byl naposledy 23. ledna. Dolů ho táhly právě banky. Aktivita na trhu byla nadprůměrná, celkový objem obchodů přesáhl miliardu korun, vyplývá to z údajů burzovního webu.
V Praze reagovaly na celkový sentiment nejhůře akcie Erste. Zlevnily o 7,15 procenta na 672,40 korun. „Akcie Erste jsou v posledních dnech pod větším tlakem než ostatní bankovní tituly na pražské burze díky vyššímu propojení Erste se západní Evropou,“ vysvětlil makléř Wood & Company Lukáš Novotný.
Za celý týden pražská burza klesla o 2,04 procenta. Je to tak třetí týdenní pokles v řadě. „Erste opět suverénně nejhorší výkon. Tento týden odepsala 5,69 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Situace bank je stabilní, shodli se lídři EU
Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání unijních lídrů v Bruselu. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho jsou šéfové států přesvědčeni, že situace bank je stabilní a dohled dostatečný, je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis uvedl, že většina zemí chce dojednat nové principy pozastavených rozpočtových a dluhových pravidel do konce roku.
„Mám velkou důvěru, co se týče likvidity a odolnosti, kterou si vybudoval náš bankovní systém,“ řekl před jednáním šéf euroskupiny sdružující země platící společnou měnou Paschal Donohoe. Ten lídrům společně se šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou prezentoval aktuální situaci.
Lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se po jednání shodovali, že situace na evropském bankovním trhu je stabilní. „Navzdory některým negativním událostem v bankovním sektoru ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech naše občany můžeme ujistit, že evropský bankovní systém je velmi stabilní,“ uvedl Fiala. „Nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil nějaký podobný scénář,“ dodal s tím, že kontrolní mechanismy v Evropě jsou silnější než v jiných zemích.
Také německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu svých akcií, je stabilní. Prohlásil, že „není důvod se znepokojovat“ a že ústav zásadně modernizoval svůj ekonomický model.
„Myslíme si, že současný dohled je silný, ale přesto je potřeba přijmout některé finální kroky… Například kdo v systému ponese jaká rizika, pokud vyvstanou problémy,“ řekl novinářům Rutte.
Někteří lídři hovořili také o obnově unijních fiskálních pravidel. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem jejich platnost v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Podle Mitsotakise se státy shodují na potřebě dojednání jejich nové podoby do konce roku. Řecko však patří k zemím, které vzhledem ke svému vysokému dluhu požaduje individuálnější přístup než dosud. Naproti tomu Nizozemsko či severské státy chtějí, aby bylo dodržování stejných pravidel závazné pro všechny.
