Bank of England

Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a v prohlášení také varovala, že náklady na půjčky pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vysoké. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v zemi je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Britská centrální banka kvůli vysoké inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu až o půl procentního bodu na pět procent. Objevily se podle ní zprávy naznačující, že pokles inflace potrvá déle. Měnový výbor Bank of England zvýšil hlavní úrok už potřinácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Velká Británie hlásí špatné ekonomické zprávy. Místní centrální banka uvedla, že britská ekonomika vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024. Zvýšila proto základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, což je v zemi nejvyšší zvýšení úroků za posledních 33 let.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Řada britských penzijních fondů byla jen několik hodin před krachem, když se britská centrální banka rozhodla minulý týden intervenovat na trhu s dlouhodobými státními dluhopisy. Bank of England to uvedla ve zprávě určené britským zákonodárcům, na kterou se odvolává server finanční televize CNBC.

Britská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci a neodradila ji ani zhoršující se hospodářská situace. Banka ve čtvrteční zprávě předpověděla, že britská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku vstoupí do recese.

Ve Velké Británii roste inflace nejrychleji od roku 1982, meziročně dosahuje devíti procent, což je nejvíc v G7. Pro miliony Britů to znamená, že musí šetřit na palivu, topení, zábavě i jídle. Na růstu cenové hladiny se podílí mimo jiné čínský lockdown, ruská válka, ale i odchod země z Evropské unie.

Evropská centrální banka (ECB) prodloužila zákaz výplaty dividend a zmírnění požadavku na výši kapitálu pro banky v eurozóně. Opatření mají bankám pomoci se lépe vyrovnat s dopady koronavirové pandemie, napsala agentura Reuters.

Debata o kolonialismu, rasismu a otrokářské minulosti se po Spojených státech naplno rozpoutala i ve Velké Británii. Velké společnosti se hromadně omlouvají za svůj podíl na otrokářství a z měst mizí sochy osobností, které se během koloniálních dob do obchodu s lidmi zapojily.

Varování před referendem v roce 2016, že by Londýn mohl přijít o svůj finanční trůn, pokud se rozhodne opustit Evropskou unii, se zatím ukázala být mylná, píše ve své analýze agentura Reuters. Londýn s finanční čtvrtí City je nadále centrem světových financí.

Libra v reakci na rostoucí pravděpodobnost divokého brexitu testuje dlouhodobá minima vůči americkému dolaru. Už v pondělí, kdy britský premiér Boris Johnson prohlásil rozvodovou dohodu vyjednanou vládou expremiérky Theresy Mayové za „mrtvou“, klesla libra na nejnižší hodnotu za 28 měsíců a dále oslabuje. Johnson totiž také připustil, že možná žádná dohoda nebude a že míč je teď na straně EU. Vyloučil také zavedení fyzických kontrol na hranicích s Irskem.

Pokud by Británie opustila Evropskou unii takzvaně natvrdo, tedy bez dohody, okamžitě by přišla o 40 unijních smluv o volném obchodu se sedmi desítkami zemí. Zatím se jí podařilo podepsat jen několik náhradních, a to se Švýcarskem, Chile nebo Izraelem. Do termínu brexitu přitom zbývá už jen 46 dní. Tvrdý odchod by měl citelný dopad i na českou ekonomiku. Byla by pátou nejzasaženější hned po Irsku, Belgii, Nizozemsku a Slovensku.

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neohlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly prezidentem Venezuely některé americké země včetně USA.