Inflace ve Spojeném království je největší za posledních čtyřicet let. Podílí se na ní i brexit

3 minuty
Události: Inflace v Británii dosahuje devíti procent
Zdroj: ČT24

Ve Velké Británii roste inflace nejrychleji od roku 1982, meziročně dosahuje devíti procent, což je nejvíc v G7. Pro miliony Britů to znamená, že musí šetřit na palivu, topení, zábavě i jídle. Na růstu cenové hladiny se podílí mimo jiné čínský lockdown, ruská válka, ale i odchod země z Evropské unie.

Vláda se obhajuje tím, že nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za téměř padesát let. Odmítá jako lék návrh opozice, aby zavedla novou daň pro velké energetické firmy, které hlásí rekordní zisky. „Samozřejmě, že něco takového nechceme. Věříme v nová pracovní místa, investice a růst,“ prohlašuje britský premiér Boris Johnson.

„On vlastně vůbec nechápe, čím dělnické rodiny v této zemi prochází. Mají problém zaplatit účty,“ kritizuje předsedu vlády lídr opoziční Labouristické strany Keir Starmer. Růst cenové hladiny je nejvyšší ze všech zemí G7, kam vedle Británie patří Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA.

„Mnoho rodin teď musí volit mezi topením a jídlem. Někteří nemají ani na jedno. To není správné a vláda nepomáhá,“ tvrdí šéfka think tanku New Economics Foundation Miatta Fahnbullehová. Dražší nejsou jen účty za energie. Ale také poštovné, letenky, restaurace, hospody, vodné a hypotéky. Nejvíc postižení jsou ti nejchudší.

Vliv má i brexit

Inflaci pociťuje například anglický přístav Grimsby, kde se zpracovávají hlavně ryby dovezené z Islandu. Musí tam řešit zdražení lodního paliva, nafty do kamionů i elektřiny pro mrazáky. Zaměstnanci proto chtějí vyšší platy. „Všiml jsem si, že každý týden dostávám míň,“ stěžuje si jeden z dělníků.

Na rekordní inflaci se podílí i tvrdý lockdown v komunistické Číně, který uzavírá přístavy pro export. Kvůli Ruskem vyvolané válce zase hrozí nedostatek obilí a slunečnicového oleje z napadené Ukrajiny. Inflace by mohla dosáhnout i deseti a víc procent. Johnsonova vláda přiznává, že zdražování jen tak rychle neskončí a pro mnoho Britů budou příští měsíce těžké.

V případě Británie hraje roli ve zdražování i odchod z Evropské unie. „Anglická centrální banka nezměnila svůj pohled na brexit a obchod. Zahrnuli jsme to do své předpovědi, že to bude mít negativní dopad. Můj předchůdce byl kvůli tomu nepopulární,“ konstatuje guvernér Bank of England Andrew Bailey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 2 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 3 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 9 hhodinami
Načítání...