Libra padá v obavách z tvrdého brexitu. Johnson se na něj připravuje, i když ho nechce

Nahrávám video

Libra v reakci na rostoucí pravděpodobnost divokého brexitu testuje dlouhodobá minima vůči americkému dolaru. Už v pondělí, kdy britský premiér Boris Johnson prohlásil rozvodovou dohodu vyjednanou vládou expremiérky Theresy Mayové za „mrtvou“, klesla libra na nejnižší hodnotu za 28 měsíců a dále oslabuje. Johnson totiž také připustil, že možná žádná dohoda nebude a že míč je teď na straně EU. Vyloučil také zavedení fyzických kontrol na hranicích s Irskem.

„Aktuální úroveň 1,2171 dolaru za libru představuje nejnižší úroveň od ledna 2017, kdy se kurz britské měny propadl pod hranici 1,21 dolaru. Pokud by libra spadla i pod tuto hladinu, dostala by se na nejnižší hodnotu od roku 1985. Se svou červencovou ztrátou 4,2 % má libra nakročeno k nejhoršímu měsíci od října 2016, kdy proti americké měně odepsala 5,7 %,“ komentuje vývoj na trhu portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Vývoj kurzu libry vůči dolaru
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg
Výkonnost libry vůči dolaru (v %)
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Libra se tak za poslední čtyři dny propadla téměř o tři procenta. Vliv na pokles má nálada investorů, kteří vnímají rostoucí šanci na to, že Velká Británie z Evropské unie 31. října skutečně odejde. 

Premiér Johnson prohlásil, že vláda pohyby kurzu měny nekomentuje. Zdůraznil, že chce novou dohodu s EU, od níž očekává nějaký kompromis. Zároveň však Británii připravuje na odchod bez dohody. Unie trvá na tom, že nové jednání zahajovat nehodlá, protože z Londýna nepřichází především žádný návrh, jak vyřešit situaci na hranici s Irskem.

Johnson vyloučil vznik fyzických kontrol nebo fyzické infrastruktury, což by mohlo vyvolat násilí. Současně však vyloučil i mechanismy pro zachování volného režimu na irské hranici známé jako irská pojistka. Není však jasné, jak si provoz na hranici v případě odchodu Británie z jednotného unijního trhu představuje. 

Irský premiér Leo Varadkar Johnsonovi při úterním telefonátu řekl, že pojistka je potřebná „v důsledku rozhodnutí učiněných ve Spojeném království“. „Alternativní opatření“, o kterých se píše jak v dohodě o vystoupení, tak v politické deklaraci o vztazích po brexitu, podle šéfa irské vlády mohou v budoucnu problém vyřešit, „uspokojivé možnosti ale zatím nebyly nalezeny“.

Dražší dovolená

Propady libry Britové nyní negativně pocítí zejména v souvislosti se sezonou zahraničních dovolených, konstatoval list The Evening Standard. „Mnohým se asi zdá lepší vystoupit z lodi nyní, dřív, než se vše začne před termínem 31. října ještě zhoršovat,“ uvedla ve své analytické zprávě společnost London Capital Group.

Analytici ING zase ve zprávě klienty varovali, že další oslabování libry je pravděpodobné, a to zejména kvůli rostoucí nejistotě a stoupající pravděpodobnosti předčasných voleb.

Velké obavy z brexitu bez dohody mají například zemědělci, podle nichž by v takovém případě zachvátil zemi ekonomický chaos. Farmáři také tvrdí, že pokud by EU zavedla cla na dovoz jehněčího a skopového masa, museli by zabít miliony ovcí, uvedla agentura AP. 

Libra se naposledy výrazně zhoupla v říjnu 2016

Naposledy měla libra podobný velký propad během čtyř dní v říjnu 2016, kdy měna klesla až o šest procent na 1,1841 amerického dolaru. Tato blesková „havárie“, která trvala ve skutečnosti jen pár minut, byla způsobena chybným měnovým příkazem, připomněl Bloomberg. Vzápětí pak premiérka Theresa Mayová oznámila plány na zahájení britského odchodu z EU.

Jak dodává Tomáš Pfeiler, propad tehdy způsobilo algoritmické obchodování. „Jednalo se o pokles, který trval pouze několik minut. Vzhledem k rostoucí důležitosti algoritmického obchodování mohou takové situace výjimečně nastat,“ dodal. Libra se pak zase vrátila na „normálnější“ hodnoty.

Podle měnového analytika MUFG Lee Hardmana se zdá nyní ale ještě více pravděpodobné, že libra se v létě vrátí blízko tomuto minimu z roku 2016. „Nedávný vývoj podporuje náš názor, že finanční trhy se plně nepřizpůsobily ceně rostoucího rizika ohledně brexitu bez dohody.“

Trh teď čeká, co udělá Bank of England

Trh se bude také muset ve čtvrtek vyrovnat s politickým rozhodnutím Bank of England a libra by mohla čelit dalšímu tlaku. „Protože nyní jsou trhy nervózní kvůli tvrdému brexitu, tak jim může centrální banka jít trochu na ruku a ve čtvrtek zazní z její strany nějaký komentář, že bude více uvolňovat měnovou politiku, což by bylo negativní pro libru,“ vysvětluje Pfeiler. 

Podle Bloombergu je nyní pravděpodobnost, že banka na prosincovém zasedání sníží sazby z 0,75 % na 0,5 % ve výši 53 procent. 

A nejistota okolo brexitu se podepisuje i na horších číslech z výroby. Ta souvisí se skutečností, že firmy v obtížně předvídatelném prostředí omezují investice. Index nákupních manažerů ve výrobě se v červnu propadl na nejnižší hodnotu od léta 2016.

„Přestože Boris Johnson prohlásil, že brexit bez dohody nelze považovat za zcela nereálnou variantu, stále vnímáme jeho pravděpodobnost jako poměrně nízkou. Britský premiér by v takovém případě čelil rebelii umírněných konzervativců a v parlamentu by byl přehlasován. Dominantním scénářem tak pro nás i nadále zůstává dohoda mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií,“ uzavírá Pfeiler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...