Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neohlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly prezidentem Venezuely některé americké země včetně USA.
Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa
Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura (zdroj: ČT24)
„Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci,“ napsal na Twitteru Macron. Podobně se vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová.
Španělský premiér Sánchez vyzval Madura k uspořádání nových voleb už v pátek. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. V sobotu Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února.
Stejnou lhůtu uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, který označil Guaidóa za „toho pravého člověka, který posune Venezuelu vpřed“. „Pokud nebudou nové a spravedlivé volby oznámeny do osmi dní, Británie ho (Guaidóa) uzná jako dočasného prezidenta,“ oznámil Hunt.
Guaidó předsedá opozicí ovládanému parlamentu
Předseda venezuelského parlamentu složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.
Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie.
Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko.
EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím prezidentem výslovně neuznala.
Zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci ve Venezuele
Ultimátum? Dětinské, reaguje na tlak evropských zemí venezuelský ministr
Situací ve Venezuele se na žádost Spojených států v sobotu zabývala i Rada bezpečnosti OSN. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa,“ uvedl.
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie, které oznámily, že uznají Guaidóa za prozatímního prezidenta, pokud Maduro do osmi dnů nevyhlásí nové volby. Toto ultimátum je podle Arreazy dětinské.
Za absurdní označil osmidenní ultimátum i ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala „srdcem“ rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.
„Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality,“ prohlásil Něbenzja.
Bank of England nevydala Madurovi zlato
Podle agentury Bloomberg odmítla centrální banka Velké Británie vydat Madurovi zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Zdroje agentury uvedly, že tak jednala na žádost Spojených států, které se snaží autoritářskou venezuelskou vládu odříznout od aktiv v zahraničí.
Podle Bloombergu se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle agentury činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem.