Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa

Nahrávám video
Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura
Zdroj: ČT24

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neohlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly prezidentem Venezuely některé americké země včetně USA.

„Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci,“ napsal na Twitteru Macron. Podobně se vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová.

Španělský premiér Sánchez vyzval Madura k uspořádání nových voleb už v pátek. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. V sobotu Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února.

Stejnou lhůtu uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, který označil Guaidóa za „toho pravého člověka, který posune Venezuelu vpřed“. „Pokud nebudou nové a spravedlivé volby oznámeny do osmi dní, Británie ho (Guaidóa) uzná jako dočasného prezidenta,“ oznámil Hunt.

Guaidó předsedá opozicí ovládanému parlamentu

Předseda venezuelského parlamentu složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice, EU a na dvě desítky amerických zemí ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Guaidóa uznaly už ve středu za prezidenta jako první USA, k nimž se připojila více než desítka amerických zemí, včetně Kanady, Argentiny, Chile nebo Brazílie.

Naopak Madura dále uznává například Kuba, Mexiko, Bolívie, Čína, Rusko či Turecko.

EU tento týden pouze podpořila venezuelskou opozici a vyzvala bez konkrétních podmínek Madura k novým volbám, Guaidóa ale zatím prezidentem výslovně neuznala.

Zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci ve Venezuele
Zdroj: Carlo Allegri/Reuters

Ultimátum? Dětinské, reaguje na tlak evropských zemí venezuelský ministr

Situací ve Venezuele se na žádost Spojených států v sobotu zabývala i Rada bezpečnosti OSN. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa,“ uvedl.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie, které oznámily, že uznají Guaidóa za prozatímního prezidenta, pokud Maduro do osmi dnů nevyhlásí nové volby. Toto ultimátum je podle Arreazy dětinské.

Za absurdní označil osmidenní ultimátum i ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala „srdcem“ rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.

„Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality,“ prohlásil Něbenzja.

Bank of England nevydala Madurovi zlato

Podle agentury Bloomberg odmítla centrální banka Velké Británie vydat Madurovi zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard korun). Zdroje agentury uvedly, že tak jednala na žádost Spojených států, které se snaží autoritářskou venezuelskou vládu odříznout od aktiv v zahraničí.

Podle Bloombergu se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle agentury činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na armádní zdroje později uvedla, že zahynulo nejméně 66 lidí.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 1 hhodinou

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 5 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...