Protesty Venezuelanů proti Madurovi mají zřejmě už 26 obětí. Ministr obrany mluví o státním převratu

Při protivládních protestech ve Venezuele od pondělí zemřelo podle nevládní organizace OVCS už 26 lidí. Původní bilance hovořila o 16 mrtvých a desítkách zraněných. Masové demonstrace po celé zemi svolal předseda opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, který se během nich prohlásil úřadujícím prezidentem. Uznaly ho Spojené státy, Rusko následně varovalo USA před vnější intervencí a Washington obvinilo z ignorování mezinárodního práva. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino označil krok Guaidóa za státní převrat.

Video Zprávy ve 12
video

Během střetů zemřelo ve Venezuele šestnáct lidí

„Varuji venezuelský lid, že je páchán převrat proti státním institucím, proti demokracii, proti naší ústavě a proti našemu legitimnímu prezidentovi Nicolási Madurovi,“ prohlásil Padrino na tiskové konferenci ministerstva obrany. Vojáci by podle něj nebyli hodni své uniformy, kdyby nebránili ústavu země. Z vzestupu opozice v čele s Guaidóem obvinil Padrino „temné síly“.

Nový mandát autoritářského prezidenta Nicoláse Madura začal 10. ledna. Spojené státy, Kanada a několik latinskoamerických zemí však uznávají úřadujícím prezidentem kvůli nelegitimitě voleb předsedu Národního shromáždění Juana Guaidóa.

Protesty mají oběti na životech

„Při protestním hnutí bylo zavražděno 26 osob, z toho sedm v hlavním městě Caracasu,“ napsala nezisková organizace OVCS na Twitteru. Tato skupina je známá svými kritickými postoji vůči Madurově vládě. „Meziamerická komise pro lidská práva zaznamenala vážné porušování lidských práv ve Venezuele v souvislosti s manifestacemi, které si vyžádaly nejméně 16 obětí a desítky zraněných a zadržených,“ uvedla dříve komise, která je orgánem Organizace amerických států (OAS).

Opoziční deník El Nacional už v noci ve středu jmenoval několik konkrétních lidí, kteří byli při protestech zastřeleni bezpečnostními složkami. Deník také uvedl, že například ve státě Monagas na severu země skupina radikálů zahalených kapucemi vyvolávala násilnosti a zapalovala auta, podle deníku patřili zřejmě k příznivcům Madura.

EU je připravena pomoct s obnovou demokracie, žádá svobodné volby

Venezuelskou opozici podpořila také Evropská unie, Guaidóa ale úřadujícím prezidentem výslovně neuznala. Podle prohlášení šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové EU plně podporuje Národní shromáždění jako demokraticky zvolenou instituci, jejíž pravomoci musí být obnoveny a respektovány. „Občanská práva, svobody a bezpečnost všech členů Národního shromáždění včetně jeho předsedy Juana Guaidóa musí být dodržovány a plně uznávány,“ uvedla Mogheriniová v prohlášení.

EU je podle ní připravena Venezuele pomoci s obnovou demokracie a právního státu a po Caracasu chce, aby okamžitě zahájil politický proces vedoucí ke svobodným volbám ve shodě s ústavou. Masové demonstrace Venezuelců volajících po demokracii nemohou být podle Bruselu ignorovány.

„Prezidentské volby ve Venezuele v roce 2018 nebyly svobodné… plně podporujeme demokraticky zvolené Národní shromáždění s Juanem Guaidóem v jeho čele,“ uvedl mluvčí britské premiérky Theresy Mayové. Také francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval, že Madurovo zvolení v roce 2018 nebylo legitimní. Na Twitteru Macron také španělsky a francouzsky ocenil „statečnost Venezuelanů, kteří požadují svobodu“.

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt prohlásil, že Nicolás Maduro „není legitimním vůdcem Venezuely“. Jeho americký protějšek Mike Pompeo vyzval Organizaci amerických států (OAS), aby uznala Guaidóa „prozatímním prezidentem Venezuely“. Varoval také „nelegitimní režim“ Nicoláse Madura před jakýmkoli rozhodnutím použít sílu k potlačení mírového demokratického přerodu země.

Česká republika podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka podporuje snahu venezuelské opozice o návrat demokracie v jihoamerické zemi. Změna, která přinese obnovení hodnot právního státu, by měla být nenásilná, uvedl Petříček na Twitteru a připomněl přitom události z listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu v někdejším Československu.

Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton prohlásil, že podle přesvědčení americké vlády by státními penězi měla ve Venezuele disponovat „legitimní vláda prezidenta Guaidóa“. Cílem Washingtonu je podle Boltona odstřihnout Madura od finančních zdrojů.

Vývoj ve Venezuele sleduje podle Vatikánu i papež František, podporuje všechny snahy, které pomohou uchránit obyvatele od dalšího utrpení, a modlí se za oběti a všechen lid Venezuely. Prohlášení vatikánského mluvčího Alessandra Gisottiho neuvedlo, zda papežský stát uznává nárok opozičního vůdce Guaidóa na úřad prozatímního prezidenta.

Vatikán má ve Venezuele nesnadnou pozici. Místní biskupové jsou hlasitými kritiky socialistického Madurova režimu, ale Vatikán udržuje diplomatické vztahy s vládou a vyslal svého zástupce také na Madurovu inauguraci.

Podle Ruska Američané ignorují principy mezinárodního práva

Naopak podporu Madurovi vyjádřily levicové vlády Bolívie, Kuby či Nikaraguy. Mexiko „chce udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Madurovi v telefonátu řekl: „Maduro, bratře, vydrž, jsme s tebou.“ Dodal, že Turecko je „proti převratům, ať už se dějí kdekoli“. Za Madurův režim se postavila také Čína, Írán a Sýrie.

Podle ruského ministerstva zahraničí „Washington opět ukázal totální ignorování principů mezinárodního práva“. Uznání opozičního lídra prezidentem Venezuely může vést podle Moskvy ke krveprolití, situace v zemi prý dosáhla kritického bodu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že vnější intervence do Venezuely je nepřijatelná, a prohlášení amerických činitelů v této souvislosti označil za nebezpečná. Zatím ale nikdo z amerických vysokých politiků o intervenci do Venezuely oficiálně nehovořil.

Ruský prezident Vladimir Putin později v telefonickém rozhovoru s Madurem vyslovil podporu „legálním úřadům Venezuely“ a dodal, že podporuje mírové řešení venezuelských vnitřních rozporů. Venezuelská krize byla vyprovokována zvenčí, což je hrubé porušení základních norem mezinárodního práva, zaznělo podle agentury TASS v telefonátu. Řešení by mělo být podle Putina nalezeno v ústavním rámci a rozpory by měly být překonány pokojným dialogem. Maduro Putinovi poděkoval za „principiální stanovisko“ vůči venezuelské krizi.

Zranění účastníci venezuelských demonstrací
Zdroj: Reuters
Autor: Carlos Eduardo Ramirez

USA odmítají respektovat přerušení diplomatických vztahů

Maduro v reakci na uznání Guaidóa Washingtonem oznámil, že Venezuela s USA přerušuje diplomatické vztahy a že Spojené státy mají 72 hodin na stažení svých diplomatů zpět do vlasti. Maduro také pohrozil, že Venezuela uzavře své velvyslanectví a všechny konzuláty ve Spojených státech. V projevu dodal, že souhlasí s výzvou Mexika a Uruguaye k dialogu mezi venezuelskou vládou a opozicí s cílem vyřešit venezuelskou politickou krizi.

USA na Madurovu výzvu ke stažení diplomatů odmítaly reagovat. „Spojené státy s Venezuelou udržují diplomatické vztahy a budou v nich pokračovat skrze venezuelskou vládu prozatímního prezidenta Guaidóa, který naše zastoupení vyzval k setrvání ve Venezuele,“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí. „Spojené státy neuznávají Madurův režim jako venezuelskou vládu. Stejně tak Spojené státy odmítají, že by bývalý prezident Nicolás Maduro měl pravomoc ukončit diplomatické vztahy,“ dodal Pompeo. 

Venezuelský prezident Nicolás Maduro
Profil

Nicolás Maduro: Muž, kterému se zjevil „ptáček“ Chávez

Nicolás Maduro Moros se narodil 23. listopadu 1962 v Caracasu jako syn odboráře, jehož rodina má sefardsko-židovské kořeny. Absolvoval střední školu, kde se angažoval ve studentské samosprávě. S urostlou postavou jako hráč baseballu dělal mimo jiné v roce 1983 bodyguarda prezidentskému kandidátovi Josému Rangelovi. Poté pracoval jako řidič autobusu caracaské MHD, kde se zviditelnil jako šéf odborů.

V roce 1999 byl poprvé zvolen do parlamentu, jehož členem byl do srpna 2006, kdy se stal ministrem zahraničí. Od ledna 2005 do srpna 2006 parlamentu předsedal.

Od srpna 2006 do ledna 2013 byl ministrem zahraničí a od října 2012 do března 2013 zastával úřad viceprezidenta.

Svou první prezidentskou kampaň vybudoval na kultu zesnulého prezidenta Huga Cháveze, někdy mu říkají „Chávezův syn“. V roce 1997 patřil ke spoluzakladatelům Chávezova Hnutí V. republiky, které se v roce 2007 stalo pilířem Sjednocené socialistické strany Venezuely.

„Usedl na dřevěný trám a začal si pískat… Tak jsem také zahvízdal a on mě obletěl,“ popsal Maduro spirituální zážitek s „převtěleným Chávezem“, který mu prý tak jako ptáček požehnal v předvolebním boji v roce 2013, ve kterém těsně porazil opozičního kandidáta Henriho Caprilese. Od té doby se drží u moci.

Maduro se podruhé oficiálně ujal úřadu letos 10. ledna. Opoziční vůdci i disidenti v exilu dříve vyzvali ozbrojené složky, aby Madura z úřadu odstranily. Prezident to označil za navádění ke státnímu převratu.

Venezuela čelí hluboké ekonomické krizi, za poslední roky uteklo podle OSN před bídou a represemi na tři miliony jejích občanů. Podle expertů za krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády.