Lídr španělských socialistů Pedro Sánchez složil přísahu jako nový premiér Španělska. Slavnostního ceremoniálu u krále Felipeho VI. se účastnil i expremiér Mariano Rajoy, jehož vládě v pátek poslanci vyslovili nedůvěru kvůli korupční kauze jeho Lidové strany. Sánchez slíbil dialog separatistům z Katalánska, kde právě dnes skončila správa Madridu a vlády se ujal nový kabinet. Katalánský premiér Quim Torra hodlá pokračovat v úsilí o vznik samostatné republiky, i on ale chce jít hlavně cestou dialogu s Madridem.
„Je v tom jakási nechtěná symbolika, že se ve stejný den v Madridu ujímá vlády Pedro Sánchez a v Barceloně regionální vláda, ve které chybí ti nejradikálnější separatisté. Ale konec krize to automaticky neznamená. Znamená to, že dalšímu jednání už nestojí v cestě jedna z největších překážek, a to Mariano Rajoy, se kterým se Katalánci vůbec nechtěli bavit,“ uvedl zpravodaj ČT ve Španělsku Petr Zavadil.
Sáncheze nečeká jednoduchá práce
Sánchez je prvním španělským politikem, který se stal premiérem na základě vyslovení nedůvěry předchozí vládě. Média upozornila, že jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost, přísahat bez přítomnosti katolických symbolů, dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.
Šestačtyřicetiletého Sáncheze čeká nelehké vládnutí, jeho socialisté totiž mají v dolní komoře parlamentu jen 84 křesel. Už sice nemusí žádat o důvěru poslanců, kterou dostal hlasováním o nedůvěře předchozí vládě, k prosazení jakýchkoli zákonů ale bude muset shánět podporu několika stran.
V pátek Sáncheze podpořilo 180 ze 350 členů Kongresu poslanců, někteří ale hlasovali jen kvůli odvolání Rajoye.
Po sestavení vlády, která by mohla být už příští týden a která pak rovněž složí přísahu do rukou krále, čeká na Sáncheze jako nejtěžší problém Katalánsko. V tamním parlamentu mají totiž většinu separatisté, jimž Sánchez tento týden slíbil dialog.
Sánchez chce jednotu, separatisům ale nabízí dialog
I když je Sánchez zastáncem jednoty Španělska, dal už najevo ochotu jednat o případné úpravě autonomních statusů.
Rajoy se separatisty jednat odmítal a jeho strana před lety zablokovala nový autonomní status Katalánska, který uznával Katalánce za národ. S tím Sánchez podle deníku La Vanguardia problém nemá.
Poslancům řekl, že jeho programem bude „obnova politické stability ve Španělsku“. Slíbil respektovat dosavadní návrh rozpočtu, který zatím prošel jen jednou komorou parlamentu, a slíbil také vyhlásit volby. Konkrétní termín ale neuvedl.
Katalánsko má po sedmi měsících svou vládu
V Katalánsku se v sobotu ujala úřadu nová vláda v čele se separatistou Quimem Torrou, čímž po sedmi měsících skončila přímá správa Madridu, kterou v bezprecedentním kroku převzala španělská vláda kvůli snahám předchozí katalánské vlády o nezávislost.
Slavnostnímu ceremoniálu v Barceloně dominovaly projevy volající po osvobození katalánských politiků, kteří jsou už několik měsíců ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury.
Všech třináct nových katalánských ministrů, premiér Torra i předseda parlamentu Roger Torrent měli na šatech v solidaritě s katalánskými politiky žluté stužky. Několik ze šesti ministryň přišlo ve žlutém. Ceremoniálu se účastnili i příbuzní uvězněných politiků, které sál přivítal dlouhým potleskem. Poté účastníci skandovali necelou minutu heslo „Svobodu, svobodu“ a následně sbor zazpíval katalánskou hymnu.
Premiér Torra, který v úřadu vystřídal Carlese Puigdemonta, už dal několikrát najevo, že hodlá pokračovat ve snaze o samostatnou katalánskou republiku a vyzval Pedra Sáncheze k dialogu.
Madrid převzal přímou správu Katalánska se souhlasem horní komory španělského parlamentu loni koncem října. Poté tehdejší španělská vláda lidovce Mariana Rajoye vyhlásila v Katalánsku volby do regionálního parlamentu, v němž ale opět získaly většinu separatistické strany. Těm trvalo několik měsíců, než navrhly kandidáta na katalánského premiéra, který mohl být zvolen.
Torra byl prvním kandidátem, kterého španělská prokuratura neviní ze vzpoury. Předchozí tři – expremiér Carles Puigdemont, Jordi Sánchez a Jordi Turull – jsou trestně stíhaní a nemohli se osobně zúčastnit hlasování katalánských poslanců o své kandidatuře.
Narodil se 28. prosince 1962 v Blanes v severovýchodní části Katalánska. V roce 1985 absolvoval práva na jedné z největších katalánských škol, Autonomní univerzitě v Barceloně (UAB). V letech 1987 až 2007 pracoval jako právník a manažer švýcarské pojišťovací skupiny Winterthur Group.
V roce 2008 založil vydavatelství A Contra Vent Editors zaměřující se na oživení katalánské literární a žurnalistické tradice z 20. a 30. let 20. století. Napsal několik knih o historii Katalánska a biografie novinářů z období druhé španělské republiky.
V roce 2015 byl Torra pět měsíců šéfem separatistické kulturní organizace Ómnium Cultural, od března 2016 do října 2017 pak ředitelem barcelonského střediska pro výzkum problémů současnosti.
Podle katalánského deníku El Nacional má Torra ve své kanceláři v parlamentu fotografii Winstona Churchilla a výňatek z jeho projevu z roku 1940 v britské Dolní sněmovně „Nikdy se nevzdáme“. Na dveřích kanceláře má podle deníku cedulku „Chystáte se vstoupit na svobodné území Katalánské republiky“.
Katalánský deník El Periódico přinesl seznam údajně Torrových tweetů z let 2011–2014, které deník označil za xenofobní. Jako příklad uvedl třeba tweet: „Žijeme pod španělskou okupací od roku 1714“.
Separatistický poslanec Torra je členem Puigdemontovy koalice Společně za Katalánsko (JxCat). V katalánském parlamentu zasedá od ledna 2017.
Zdroj: ČTK
