Britská centrální banka opět zvedla základní úrokovou sazbu, je nejvyšší od krize v roce 2008

Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a v prohlášení také varovala, že náklady na půjčky pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vysoké. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v zemi je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení o čtvrt procentního bodu. Někteří však spekulovali, že by BoE mohla zopakovat červnový překvapivý krok a zvýšit úrok až o půl procentního bodu, protože inflace nadále zůstává vysoká.

Na rozdíl od centrální banky USA (Fed) nebo Evropské centrální banky (ECB), které minulý týden rovněž zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, BoE příliš nenaznačila, že by zvyšování sazeb mělo skončit. Velká Británie totiž stále bojuje s vysokou inflací, která se sice v červnu snížila na 7,9 procenta, je však stále nejvyšší ve srovnání s dalšími předními světovými ekonomikami a daleko od dvouprocentního cíle BoE.

Banka nyní očekává, že do konce letošního roku inflace zpomalí na 4,9 procenta. To je výraznější snížení, než odhadovala v květnu. K dvouprocentnímu cíli se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025, tedy o tři měsíce později, než předpokládala v květnu.

Ekonomika se zatím vyhnula recesi

Ekonomika země je podle banky překvapivě odolná. V letošním a příštím roce podle nové prognózy čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o půl procenta a v roce 2025 o čtvrt. V květnu předpověděla, že HDP letos stoupne o 0,25 procenta.

Mezinárodní měnový fond nedávno uvedl, že podle jeho prognózy britská ekonomika letos vzroste o 0,4 procenta, což bude druhý nejpomalejší růst ze zemí skupiny G7 po Německu.

Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie covidu-19 a nárůst cen plynu v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií.

Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji však obviňují z nedostatečně razantního postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 3 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 4 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 5 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 11 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55
Načítání...