Britská centrální banka opět zvedla základní úrokovou sazbu, je nejvyšší od krize v roce 2008

Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a v prohlášení také varovala, že náklady na půjčky pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vysoké. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v zemi je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení o čtvrt procentního bodu. Někteří však spekulovali, že by BoE mohla zopakovat červnový překvapivý krok a zvýšit úrok až o půl procentního bodu, protože inflace nadále zůstává vysoká.

Na rozdíl od centrální banky USA (Fed) nebo Evropské centrální banky (ECB), které minulý týden rovněž zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, BoE příliš nenaznačila, že by zvyšování sazeb mělo skončit. Velká Británie totiž stále bojuje s vysokou inflací, která se sice v červnu snížila na 7,9 procenta, je však stále nejvyšší ve srovnání s dalšími předními světovými ekonomikami a daleko od dvouprocentního cíle BoE.

Banka nyní očekává, že do konce letošního roku inflace zpomalí na 4,9 procenta. To je výraznější snížení, než odhadovala v květnu. K dvouprocentnímu cíli se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025, tedy o tři měsíce později, než předpokládala v květnu.

Ekonomika se zatím vyhnula recesi

Ekonomika země je podle banky překvapivě odolná. V letošním a příštím roce podle nové prognózy čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o půl procenta a v roce 2025 o čtvrt. V květnu předpověděla, že HDP letos stoupne o 0,25 procenta.

Mezinárodní měnový fond nedávno uvedl, že podle jeho prognózy britská ekonomika letos vzroste o 0,4 procenta, což bude druhý nejpomalejší růst ze zemí skupiny G7 po Německu.

Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie covidu-19 a nárůst cen plynu v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií.

Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji však obviňují z nedostatečně razantního postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 23 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...