Ukrajinou zmítá největší vnitropolitická krize od nástupu Volodomyra Zelenského do funkce. Snahou podřídit protikorupční instituce Kyjevu vyvrcholil spor mezi donucovacími orgány loajálními vůči hlavě státu a úřady, jež vznikly po pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kritici se obávají zneužití moci a příklonu k autoritářství. Prezident pod tlakem veřejnosti i EU ohlásil nový návrh zákona, jenž zachová nezávislost protikorupčních orgánů.
„Právě jsem schválil text návrhu zákona, který zaručuje skutečné posílení systému právního řádu na Ukrajině, nezávislost protikorupčních úřadů a také spolehlivou ochranu systému právního řádu před jakýmkoli ruským vlivem nebo zasahováním,“ proklamoval ve čtvrtek Zelenskyj. „Je důležité, že zachováváme jednotu. Je důležité, že zachováváme nezávislost. Je důležité, že respektujeme postoj všech Ukrajinců a jsme vděčni každému, kdo je s Ukrajinou,“ dodal prezident.
Skupina ukrajinských zákonodárců mezitím předložila k registraci pro projednání svůj vlastní návrh zákona. „Co v něm je? Úplné zrušení všech norem, které se týkaly NABU a SAP,“ napsal poslanec Jaroslav Železňak na Telegramu. „Podepsalo ho 48 poslanců,“ dodal zákonodárce s tím, že se k iniciativě připojili nejen politici z jeho strany Hlas (Holos), ale mimo jiné také ze Zelenského uskupení Sluha národa.
Údajný ruský vliv
Původní návrh na podřízení dosud nezávislých protikorupčních orgánů generálnímu prokurátorovi, a tím de facto posílení vládní kontroly nad těmito úřady, odsouhlasil ukrajinský parlament začátkem týdne. Zelenskyj sporný zákon podepsal, přičemž zdůraznil, že v protikorupčních institucích „nebude žádný ruský vliv“.
Ukrajinský lídr také upozornil, že „neexistuje žádné vysvětlení, proč Rusové stále dokážou získat informace, které potřebují“, čímž podle serveru The Kyiv Independent zjevně odkazoval na údajné úniky informací z protikorupčních agentur. Prezident ale nepředložil žádné důkazy o existenci takových úniků. Oba úřady obvinil také z toho, že nevedou trestní stíhání ukrajinských úředníků žijících v zahraničí.
Zmínka o odstranění ruského vlivu přišla poté, co ukrajinská státní bezpečnostní služba SBU v pondělí provedla sérii razií cílených na protikorupční agenturu NABU a Speciální protikorupční prokuraturu (SAP).
„Došlo k domovním prohlídkám, zabavení některých dokumentů a obviněním několika zaměstnanců s tím, že některá ta obvinění, byť jde o jednotlivé případy, byla závažná, jelikož se týkala spolupráce s nepřítelem. A víme, že Ukrajina je ve válečnému stavu s Ruskou federací,“ komentoval zátah analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Patnáct zaměstnanců NABU je vyšetřováno z různých důvodů. SBU odůvodnila razie podezřením z ruské infiltrace a administrativního pochybení, přičemž obvinění sahala od dopravních přestupků až po vlastizradu. Jeden zaměstnanec NABU byl zadržen na základě obvinění ze špionáže pro Rusko, zatímco další je obviněn z účasti na obchodování s drogami a vazeb na proruské skupiny, píše The Kyiv Independent.
Podle serveru však nemá zákon odsouhlasený 22. července s ruským vlivem nic společného. Protikorupční orgány připravuje o nezávislost, zatímco v legislativě není žádné ustanovení o boji proti ruskému vlivu, nic, co by se vztahovalo na ruské agenty v těchto agenturách ani mimo ně, napsal deník.
„Klauzule, že generální prokurátor může odebrat případy Národnímu protikorupčnímu úřadu, pravděpodobně nebude mít na (ruské agenty) dopad,“ řekla The Kyiv Independent šéfka protikorupční organizace AutoMaidan Kateryna Butková.
Protikorupční aktivisté proto považují Zelenského výroky o ruském vlivu a únicích za manipulaci. Butková poukázala na skutečnost, že z přibližně sedmi set zaměstnanců NABU jsou SBU podezříváni pouze dva, zatímco u prokuratury SAP to není dokonce nikdo.
Dva údajní ruští agenti podle nich neospravedlňují zničení celé ukrajinské protikorupční infrastruktury. Navíc dosud nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokázaly jejich vinu, a většina prohlídek se týkala nesouvisejících dopravních přestupků z doby před několika lety, upozorňuje The Kyiv Independent.
Obavy z návratu Janukovyčových metod
Vznik NABU v roce 2015 byl jedním z výdobytků proevropské revoluce na Majdanu, která o rok dříve svrhla zkorumpovaného proruského prezidenta Janukovyče. Kritici podle agentury AFP vnímají nový zákon jako upevňování moci v rukou Zelenského a obávají se, že vládě umožní vměšovat se do významných případů korupce.
Zatímco NABU má za úkol vyšetřovat korupci ve vládě, SAP je zodpovědný za dohled nad vyšetřováním trestných činů zahájeným NABU, vysvětluje Politico.
NABU na Telegramu ještě před schválením návrhu varoval před novými pravomocemi svěřenými generálnímu prokurátorovi. Patří mezi ně možnost přístupu k informacím týkajícím se všech případů NABU, právo vydávat závazné pokyny vyšetřovatelům NABU a postoupit jejich případy, pokud tyto pokyny nebudou dodržovány, a právo ukončit vyšetřování.
Výjimečné demonstrace
Podle odpůrců změn by prezident a jeho tým mohli zneužít své zvláštní pravomoci v době války, píše Politico. V úterý večer demonstrovaly v Kyjevě stovky lidí požadujících prezidentské veto. „Hanba“ a „Ne tlaku na nezávislé instituce“, hlásali někteří z protestujících. Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 se jednalo o první protivládní protesty.
Podle britského Guardianu se jich účastnili hlavně mladí Ukrajinci. Navzdory stannému právu byli poblíž rozmístěni pouze dva policisté. Lidé ale vyšli do ulic i v dalších deseti městech, jelikož vláda podle nich překročila „červenou čáru“. Proti pochybnému zákonu se demonstrovalo v metropoli i ve středu, kdy se podle Šíra na místě sešlo kolem tisíce lidí, a ve čtvrtek. Protestujících však bylo méně než předchozí den, napsal server RBK-Ukrajina bez dalšího upřesnění.
„Mnohé šokoval nejen obsah legislativy, ale také rychlost a způsob, jakým byla protlačena: byla schválena během jediného dne jako pozměňovací návrh skrytý v nesouvisejících reformách vymáhání práva a poté téměř okamžitě podepsána a zveřejněna,“ píše v komentáři pro Guardian ukrajinská novinářka a generální ředitelka organizace Public Interest Journalism Lab Natalija Humenjuková.
Korupce dle vyšetřovatelů zůstává na Ukrajině vážným problémem. Kyjev k ní v posledních letech zaujal tvrdý postoj, a to jak kvůli vidině vstupu do Evropské unie, tak kvůli spojencům, kteří napadené zemi posílají vojenskou pomoc, upozornila agentura AFP.
Aktivisté tvrdí, že Zelenskyj porušil neformální společenskou smlouvu uzavřenou mezi vládou a společností v době začátku války. Podle této dohody aktivisté kvůli nejisté situaci v zemi do značné míry mlčeli o vládních selháních, jelikož prioritou bylo přežití Ukrajiny jako státu a národa, poznamenal Guardian.
„Od začátku ruské invaze Ukrajinci prokázali mimořádnou úroveň jednoty a občanské odpovědnosti. Občané také projevili obnovenou víru v instituce státu – a to i v ty, na které se dlouho pohlíželo s podezřením. Lidé byli ochotni přehlížet nedokonalosti, ignorovat kritiku a soustředit se na přežití a vítězství. Proto navzdory zahraničním komentářům neexistoval žádný vážný vnitřní tlak na válečné volby. Volby – drahé, riskantní a ústavou zakázané během války – jsou Ukrajinci všeobecně chápáni jako za současných podmínek neproveditelné. Ale tohle je jiné,“ konstatovala Humenjuková.
„Chtějí z nás vytvořit malé Rusko“
Nyní se kritici obávají scénáře z dob Janukovyče, jenž před útěkem do Moskvy v roce 2014 obohacoval své přátele a stíhal své nepřátele.
Oslabení pozice protikorupčních úřadů odsoudili i někteří ukrajinští vojáci na frontě. „Myslím, že (Zelenského) vláda právě znovu ukázala svou pravou tvář, kterou vidíme od roku 2019,“ řekl The Kyiv Independent 32letý operátor dronu s přezdívkou „Architekt“, který byl v době protestů proti Janukovyčovi na Majdanu vysokoškolským studentem a organizoval demonstrace ve svém rodném Lvově.
Někteří vojáci se cítili svým prezidentem zrazeni a obvinili úřady, že si chtějí „vytvořit vlastní malé Rusko“, jako o to usiloval kdysi právě Janukovyč. „Ale tohle je Ukrajina, ne Rusko. (Ukrajinské úřady) neuspějí,“ zdůraznil Architekt.
Jiní vojáci naopak tvrdili, že protikorupční úřady nikdy neměly skutečnou autonomii při vyšetřování vlivných představitelů kvůli tlaku shora.
Dlouhodobé pnutí
Napětí mezi vládou v Kyjevě a agenturou NABU přitom sílí dlouhodobě, poznamenal Guardian. Na jedné straně sporu stojí „staré“ ukrajinské donucovací orgány – loajální vůči prezidentovi – včetně SBU a generálního prokurátora. Na druhé straně pak dvě „nové“ nezávislé agentury, NABU a SAP, zřízené v roce 2014 s podporou Západu.
Minulý týden agentura NABU obvinila vlivného činitele SBU z přijímání úplatků. Úředník údajně požadoval 300 tisíc dolarů za odstranění důkazů v případu nelegálního pašování branců do zahraničí. Agentura rovněž vznesla obvinění vůči bývalému ukrajinskému místopředsedovi vlády Oleksiji Černyšovovi.
SBU zase uskutečnila zmíněnou razii v kancelářích NABU a obvinila zástupce šéfa úřadu Vitalije Šabunina, prominentního bojovníka proti korupci, z nedostavení se k vojenské službě. Jeho příznivci obvinění proti němu odmítají jako absurdní a vykonstruovaná. Šabunin přitom poskytl rozhovory, v nichž kritizoval Zelenského, všímá si Guardian. Mimo jiné uvedl, že prezident nepovažuje korupci za problém.
Tlak ze strany Bruselu a hrozba „druhé fronty“
Kontroverzní zákon znepokojil i Západ. Legislativu kritizovalo hned několik unijních představitelů, včetně eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse a eurokomisařky pro rozšíření Marty Kosové. Berlín varoval, že tento krok by mohl zemi stát jeho budoucí členství v Unii.
Zelenskyj nakonec pod domácím i mezinárodním tlakem ustoupil. Připustil, že si je vědom ohlasu svých kroků u lidí, a to jak na sociálních sítích, tak na ulicích. „Analyzovali jsme všechny obavy, všechny aspekty, co je třeba změnit,“ řekl ve středu podle serveru Ukrajinska pravda. Nový zákon podle něj bude splňovat „všechny normy pro nezávislost protikorupčních institucí“.
Ukrajinský prezident podle Šíra vzal rychle zpátečku hned z několika důvodů. „Je to něco, co se, pokud jde o publicitu, špatně prodává, plus to vnáší zbytečný nový iritant do vztahu Ukrajiny s jejími partnery. Je to také něco, co se dá zneužít k destabilizaci vnitropolitické situace na Ukrajině, což je v bytostném ruském zájmu, aby Rusové mohli tímto způsobem obrazně řečeno otevřít druhou frontu a měli snazší podmínky pro to, aby Ukrajinu dorazili vojensky,“ míní expert.
Změna postoje Kyjeva potěšila Brusel. „Vítáme skutečnost, že ukrajinská vláda podniká kroky, a spolupracujeme s ní, abychom zajistili, že naše obavy, které byly jasně vysvětleny včera a předevčírem (ve středu a v úterý), budou opravdu zohledněny,“ řekl novinářům mluvčí EU.
Odpůrci kontroverzního zákona ale Kyjevu nevěří. Navzdory snaze Zelenského zmírnit napětí vyzvali k třetímu dni protestů v ulicích ukrajinských měst, napsala agentura AP.
