Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.
Dolní komora parlamentu ve středu schválila spornou legislativu více než dvoutřetinovou většinou, proti hlasovali pouze čtyři zákonodárci, informovala CNN s tím, že změny prošly neobvykle rychle během několika dnů.
Obvykle přitom podobné dodatky vyžadují týdny či dokonce měsíce posuzování. Nejnovější změny ústavy už v pondělí schválil Senát a ve čtvrtek pak podepsal prezident Ásif Alí Zardárí, čímž vešly v platnost.
Změna armádní struktury
Polní maršál Ásim Munír, vlivný velitel pákistánské armády, který je považován za faktického vládce země, bude nyní povýšen do nové pozice velitele obranných sil, čímž se pod jeho velení kromě armády dostane i námořnictvo a letectvo. Po skončení svého funkčního období si zachová svou hodnost a bude mít doživotní imunitu.
Novela rovněž vytváří post velitele Národního strategického velitelství (NSC), které by bylo mimo jiné odpovědné za jaderné velení země, uvádí televize al-Džazíra. Vedoucí NSC může být nyní jmenován pouze z armádních řad, a to po konzultaci s velitelem armády.
Ústavní případy se nyní v souladu s dodatkem přesunou z nejvyššího soudu k novému federálnímu ústavnímu soudu, jehož soudce bude jmenovat vláda. V posledních letech nejvyšší soud blokoval vládní politiku a sesazoval premiéry, poznamenala CNN.
Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf označil novelu za krok k „institucionální harmonii“ a „národní jednotě“. Islámábád tvrdí, že jde o způsob, jak zajistit modernizaci a efektivitu armády a soudnictví. Podle Šarífa je navíc třeba „ctít hrdiny“.
Kritici ale hovoří o „pohřbu demokracie“. Změny podle odpůrců soustřeďují moc v rukou armády a vládnoucí koalice Pákistánské muslimské ligy – Nawaz (PML–N) a Pákistánské lidové strany (PPP).
Opoziční zákonodárci z pákistánské strany Hnutí za spravedlnost (PTI) odešli před hlasováním ze sálu a na protest roztrhali kopie návrhu zákona. Podle PTI se nyní stává Pákistán „banánovou republikou“, v níž byly zrušeny demokracie a soudnictví. „Odpočívej v pokoji, ústavo Pákistánu,“ uvedl jeden z opozičních poslanců.
„Vážný útok“ na ústavu
Dva soudci nejvyššího soudu rezignovali na protest proti změnám jen několik hodin poté, co legislativa vešla v platnost, přičemž uvedli, že dodatek představuje „vážný útok“ na ústavu, píše server Arab News.
Právní experti upozorňují, že reforma představuje „umíráček nezávislého soudnictví“. Více než sto právníků a aktivistů občanské společnosti označilo dodatek za „manipulaci s ústavou“ a uvedlo, že „neproběhla žádná smysluplná debata ani zapojení členů právnické obce, soudnictví a občanské společnosti“.
„Čelíme zcela neprobádanému území: narušení našeho soudního systému, jaké jsme neviděli téměř století,“ řekl CNN ústavní právník Asad Rahím Chán. „Členové (parlamentu), kteří se navzájem plácají po zádech, by se měli připravit na to, že budou muset hledat pomoc u stejných soudů, které zničili a podřídili státu,“ varoval expert.
Podobně vidí situaci i ústavní právník Salahuddín Ahmed, podle něhož novela „zcela ničí jakoukoli představu o nezávislosti soudnictví v Pákistánu“. „To nás fakticky postavilo na cestu k celoživotní diktatuře v Pákistánu,“ obává se Ahmed, jehož cituje deník Guardian.
Zkušenosti s vojenskou diktaturou
Od získání nezávislosti v roce 1947 vládla v Pákistánu po dekády vojenská diktatura, kdy vojenští generálové zcela pozastavili platnost ústavy. Od pádu generála Parvíze Mušarafa v roce 2008 v zemi fungovala křehká demokracie, zdánlivě vedená volenými civilními vládami. Ty jsou ale stále do značné míry manipulovány mocnou armádou, podotýká The Guardian.
V posledních letech byla armáda kritiky obviňována z převzetí větší kontroly nad chodem země a zároveň z upevnění moci svých nejvyšších generálů. Munír, který je od roku 2022 náčelníkem armády, plní ve světě podobnou roli jako hlava státu. Dvakrát jednal s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump ho následně označil za „svého nejoblíbenějšího polního maršála“.
Navzdory velké podpoře ze strany veřejnosti je vliv opoziční PTI od doby, kdy se Munír stal velitelem armády, systematicky omezován a většina vedoucích pracovníků strany je za mřížemi, upozorňuje The Guardian. Expremiér a bývalý lídr strany Imran Chán je ve vězení už dva roky.
Chán stál v čele vlády od srpna 2018 do srpna 2022, kdy mu parlament vyslovil nedůvěru. Poprvé byl zatčen v květnu 2023. Aktuálně čelí trestnímu stíhání v desítkách kauz, včetně případů korupce či vyzrazení obsahu tajného dokumentu. Soud mu letos v lednu uložil čtrnáct let za korupci s pozemky.
Přestřelky s Afghánistánem
Posilování role armády přichází v době, kdy se už několik měsíců vyostřují vztahy mezi Pákistánem a Afghánistánem. Napětí mezi zeměmi eskalovalo poté, co afghánské vládní hnutí Taliban obvinilo Islámábád, že 9. října narušil afghánský vzdušný prostor, zaútočil na Kábul a bombardoval trh na východě země.
Islámábád tvrdil, že cílil na vůdce pákistánských ozbrojenců napojených na Taliban. Kábul v odvetě zahájil ofenzivu na hranici a následné střety si vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných na obou stranách.
Zástupci obou stran se opakovaně sešli k mírovým jednáním v tureckém Istanbulu, která ale zatím nepřinesla žádné výsledky. Země se nedokázaly shodnout na společném řešení a vzájemně se obviňovaly z neochoty k dohodě.
