Indonésie slaví 79 let od vyhlášení nezávislosti na Japonsku, poprvé v budoucím hlavním městě Nusantaře. Nové město vzniká uprostřed eukalyptového lesa na ostrově Borneo. O přesunu metropole z Jakarty rozhodl v roce 2019 končící prezident Joko Widodo. Dokončení projektu za třicet miliard dolarů (685 miliard korun) se ale oddaluje kvůli nedostatku zahraničních investic nebo nedávné rezignaci vedoucích výstavby, píší zahraniční agentury.
Indonésie slaví nezávislost, poprvé v budoucí metropoli
Původní plán oslav počítal s osmi tisíci hosty, nakonec jich ale bylo pozváno jen třináct set, aby byli pořadatelé schopni zajistit pro ně ubytování a občerstvení. Limitující byla také kapacita nejbližšího letiště ve městě Balikpapan.
Spolu s končícím prezidentem Widodem se oslav účastnil také jeho nástupce, dosavadní ministr obrany Prabowo Subianto a několik dalších členů kabinetu. Menší část oslav se konala také ve starém hlavním městě Jakartě a obě akce byly propojeny pomocí videopřenosu, píše agentura Kjódó.
Widodovi končí mandát 20. října a v červenci už začal úřadovat z nové kanceláře v Nusantaře. Výstavbu nového chytrého zeleného města prezident zamýšlel jako odkaz svého desetiletého působení v čele země.
„Nusantara se rozvíjí podle konceptu lesního města, města plného zeleně, nikoli města z betonu nebo skla. Je to ale také chytré město plné technologií, ve kterém se příjemně žije,“ citovala prezidenta agentura DPA. Podle plánů budou dopravu ve městě zajišťovat létající taxíky. Lokace byla vybrána, aby odrážela Widodovu geopolitickou vizi a symbolicky zdůrazňovala jednotu Indonésie jako ostrovního státu. Stejně symbolický je název města, který v překladu ze staré javánštiny znamená „vnější ostrovy“ či „souostroví“.
Oblast, kde město vyrůstá, by zároveň měla být odolnější vůči propadům půdy a záplavám, ale třeba také vůči zemětřesením, kterým Jakarta často čelí.
Město Nusantara by mělo být dokončeno do roku 2045. Indonéská vláda chce do výstavby investovat jen dvacet procent celkových nákladů, zbytek by měly pokrýt zahraniční investice. Zatím je podle úřadů dokončena první z pěti etap výstavby. Vláda slíbila, že ekologicky udržitelná metropole přispěje k uhlíkové neutralitě země, které chce Indonésie dosáhnout do roku 2030.
Kritika a problémy
Projekt však čelí kritice a problémům. Ekologické organizace varují, že výstavba urychlí odlesňování v oblasti jednoho z nejrozsáhlejších a nejstarších tropických deštných pralesů a má negativní dopad na původní obyvatelstvo.
Ondřej Pokorný z katedry asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci o novém indonéském městě (zdroj: ČT24)
Termín dokončení také podle agentury Reuters nabral zpoždění, a to vlivem nedostatku financí způsobeném pandemií covidu, nedostatku zahraničních investic a v poslední době také kvůli rezignaci vedoucích projektu. Agentura AP také informovala, že většina budov ve městě stále není dokončena, v řadě ministerstev lze například užívat pouze spodní patra. Prezidentský palác má být hotový z 88 procent.
Widodo se v posledních měsících snažil upevnit důvěru občanů a v novém prezidentském paláci uspořádal první zasedání vlády. Řekl však také, že plány na přesídlení tisíců státních zaměstnanců do Nusantary by mohly být odloženy, pokud nebude hlavní město připraveno. Už dříve ale nařídil, aby se zaměstnanci připravili v září na stěhování.